(0.30 hodin)
(pokračuje Robert Králíček)
A vy jste řekl, že nejste marketér, že říkáte ty konkrétní věci. Naopak vy jste brilantní v marketingu, protože tak jak jste mluvil o digitalizaci, tak jste mluvil o tom, co uděláte v následujících třech letech. (Potlesk poslanců ANO 2011.) Proto mně stačí dvě minuty na to vystoupení, protože za ten rok, skoro rok, není co hodnotit.
A co se týče v rychlosti - agentura DIA, tak to je původní návrh pana Zdeňka Zajíčka, o kterém mluvil už v minulém volebním období. Za něj se to jmenovalo Národní digitální agentura a jeho návrh dával smysl oproti tomu vašemu, který smysl nedává. A jen tak pro rychlost, zřízení 480 milionů a roční provoz 300 milionů. A jestli si myslíte, že pan Profant nastoupí jako ředitel brzo, tak určitě ne. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan ministr Jurečka s faktickou. Ne, nebude, tak pan ministr Bartoš, poté pan ministr Šalomoun a následuje Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Jsem často prost jet v nějaké osobní rovině. Já si rád vyslechnu, proč - a na tom návrhu a jak by měla vznikat digitální agentura, byla shoda všech lidí, co jsou v IT segmentu, dávno předtím, než byly volby ještě v minulém volebním období. Rád si poslechnu, proč ten koncept asi z pera pana Zajíčka nebo ten koncept, který jsme my připravili, v čem je rozdílný. Myslím si, že u těch hlavních návrhů byli zástupci koaličních stran a jejich IT experti, tudíž i pan Zajíček.
Nevím, proč tady zaznívá jméno Ondry Profanta, který pracuje na MMR. Výběrové řízení, bude klasicky vypsáno. Bude tam člověk, který to u řízení vyhraje. Mně se nestalo, že bych někdy předjímal, kdo někde bude sedět. Dosavadní výběrová řízení na pozice na MMR vždycky byla řádně, a Piráti dělají dokonce výběrová řízení na vlastní pozice lidí, které obsazují, pokud neprošli. Já bych si tohle vyprosil.
A u paní Dostálové - já tedy nevím, ale na Ministerstvu pro místní rozvoj já bych se klidně s vámi pobavil o digitalizace, ale existovala jedna tabulka navržené architektury a to tak, aby vysosla, a mně je jedno, jestli jsou české, nebo evropské peníze, aby vysosla celkovou alokaci 1,6 miliardy dohromady z IROPu a z Národního plánu obnovy, aby se naprogramovaly systémy, které stát už má, třeba integrační platforma. Do té diskuse se vstoupilo na základě tady té tabulky. Já nevím, kdo tam na tom vyšíval. Já jsem identifikoval, že rozhodnutí ministryně, které se řeší, že tam byla paní na IT oddělení a suplující ředitel. A s tím jsme měli jít do výběrka! My nebudeme čerpat peníze z IROPu z toho minulého období. My tam máme projekty, tam nezůstanou peníze, o které by Česká republika přišla, ty se vyčerpají. Budeme čerpat z IROPu rok 2021 až 2027. Ta částka bude výrazně nižší, než o kolik se tady plánovalo čerpat z toho předchozího programového období, a bude to architektonicky správně a budeme šetřit i ty evropské peníze, včetně Národního plánu obnovy.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A nyní s faktickou vystoupí pan ministr Šalomoun a připraví se Klára Dostálová. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení paní poslanci, já se musím tady pana předsedy Bartoše zastat, protože ta poznámka, že jaksi nemyslí nějak vážně projednávání stavebního zákona, když se ani jeho projednávání v Legislativní radě vlády neúčastnil. To je standard. Tam opravdu ministři nechodí, protože za těch 13 rad, kterým jsem měl možnost předsedat, nikdy tam nikdo nebyl. To není žádný politický orgán, který by řešil věcné řešení. To je opravdu expertní orgán, ryze právní, a řeší se pouze právní řešení, kdy do věcných návrhů se v zásadě nezasahuje. Takže není to nic zvláštního, je to prostě normální a má to tak být. Chodí tam ti legislativci z ministerstev, ale ne ministři. Jejich program je opravdu velmi bohatý na to, aby chodili na Legislativní radu vlády, byť bych je tam rád viděl.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. To jste tomu tedy pomohl, pane ministře! Teď jsme se dozvěděli, že žádný ministr se nezúčastňuje Legislativní rady vlády. To za nás se nestalo! Já jsem byla vždy na Legislativní radě vlády, kór když se jednalo o stavební zákon. Takže tady asi byste měl apelovat na pány ministry, aby se to zlepšilo.
Pane ministře, digitalizace stavebního řízení. Vy to rozhodnutí ministryně ode mě máte. Já jsem vám ho vytiskla, vy ho víte, takže si myslím, že jenom mlžíte, abyste zastíral to, že to prostě nestíháte. V tom duchu byla i ta vaše odpověď, že to vyjímáte z evropských fondů, dáváte to do nového programového období, takže tady neříkejte tyhle věci, který by byly.
Mě by jenom zajímalo v kontextu toho, když vy jste tady hovořil i o těch národních dotačních titulech a evropských fondech, jestli vůbec víte, že vám pan ministr Stanjura z rozpočtu včetně EU bere z 31 miliard na 17 miliard. Jedenáct letos, na rok 2023 dalších 14.
Já si myslím, že skutečně to mám připraveno velmi detailně podle programového prohlášení vlády. Bohužel se na mě dostane až někdy k ránu, tak mi dovolte tuto debatu ukončit a i já bych velmi ráda popřála, protože je 2. září, našemu panu předsedovi Andreji Babišovi všechno nejlepší k narozeninám. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme faktické poznámky a nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Nekula, připraví se, také s přednostním právem, paní ministryně Hubáčková. Prosím, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení kolegové, dovolte mi v krátkosti nebo v kostce vás seznámit s činností na Ministerstvu zemědělství v letošním roce. Zatímco v minulosti bylo nepsaným pravidlem sto dní hájení, tak já jsem osobně nedostal ani sto hodin. Nevadí mi to. Věděl jsem, jak složitá situace je, do jaké vstupuji, jaké změny se musí udělat, které nesnesou odkladu. A to jsem ještě nevěděl, kolik nových úkolů nám přinese agresivní invaze Ruska na Ukrajinu.
Začnu ale popořadě. Hned na začátku ledna jsme museli urgentně přepracovat strategický plán společné zemědělské politiky na příštích pět let. Pokud bychom to neudělali, prostě hrozilo, že Evropská komise nám celý plán zamítne, což by ohrozilo desítky miliard podpor z Evropské unie pro naše zemědělce. V průběhu ledna jsme uspořádali řadu jednání a pracovních skupin se všemi zainteresovanými subjekty, tedy zemědělskými organizacemi zastupujícími velké i malé podniky, s ekologickými organizacemi, ministerstvy, Evropskou komisí a dalšími institucemi. Šlo o jednání, kterých se zúčastnilo i více než 300 lidí a jejichž výsledkem bylo na konci ledna odeslání strategického plánu společné zemědělské politiky k posouzení Evropské komisi. Díky upravenému strategickému plánu výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly. Zásadní také je, že strategický plán po úpravách bude více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu.
Změnou, která vyvolala největší vášně, bylo zvýšení redistributivní platby na 23 %. Zjednodušeně to znamená, že část prostředků z celkového balíku peněz určených na plošné platby zemědělcům přerozdělíme na prvních 150 hektarů každého podniku. Na těchto 150 hektarů tak dostanou všichni zemědělci - malí, střední i velcí - o něco vyšší platbu. Díky tomu efektivně a bez zbytečné byrokracie podpoříme hospodaření menších zemědělců, kteří byli dlouhodobě znevýhodněni. Narovnání této historické křivdy bylo nutné a je škoda, že to neudělala již vláda Andreje Babiše. ***
