(13.50 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Když jsme u té Evropské unie - všímáte si, a teď to myslím na všechny, všímáte si občanů České republiky, všímáte si i firem v České republice? My jsme de facto už všichni závislí. Buď bereme sociální dávky na bydlení, na energie, na děti, teď v poslední době všichni máme nějakou sociální dávku a firmy všechny berou dotace. Teď na energie, různé jiné dotační programy. Takže my jsme se v té vámi proklamované demokratické svobodě všichni stali závislými minimálně na Evropské unii! My jsme tak zregulovali náš život, že prostě pořád chodíme jenom žádat, a já se obávám, že díky důsledkům politiky Evropské unie to bude čím dál tím horší.
Vláda Petra Fialy tedy se zastropováním cen, kterému se měsíce bránila, přichází nejen jako poslední v Evropě, ale současně je její cenový strop úplně nejvyšší. Vládní návrh novely energetického zákona a plánované zavedení cenového stropu u elektřiny a plynu jsou zcela nedostatečné a také nespravedlivé. Hlavně proto, že zastropování cen se nemá týkat větších firem a průmyslových podniků, které právě těmi energiemi trpí nejvíc.
Já bych chtěl citovat z článku ze serveru iDNES ze 14. září ohledně tiskové konference po jednání vlády: Velké firmy, jichž se netýká zastropování cen silové elektřiny a plynu, budou moci čerpat od listopadu 30 miliard kvůli vysokým cenám energií, řekl premiér Petr Fiala po jednání vlády. Pomoc podnikům poskytneme na základě dočasného krizového rámce, uvedl po jednání vlády ministru průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Nepočítá se se zastropováním cen pro velké firmy, ale s podporou pro odvětví, která mají zvýšenou energetickou náročnost. Má to pomoci firmám ze sektoru zemědělství, lesnictví, rybářství, těžby a dobývání a zpracovatelského průmyslu, které se prokážou smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 megawatthodin nebo v případě elektřiny jsou napojené na vysoké či velmi vysoké napětí, nacházejí se v provozní ztrátě a alespoň 50 % této ztráty je způsobeno zvýšením nákladů na zemní plyn a elektřinu. " Konec citátu.
To je přesně to, o čem jsem mluvil. Tohle je velice riskantní plán. Za prvé, je jasně diskriminační. Proč jedni dostanou kompenzace a druzí nikoliv? Může to vést k tomu, že některé firmy si to prostě zařídí za spolupráce energetických společností, aby na ta kritéria dosáhly. Za třetí, budou určitě optimalizovat všechno, co optimalizovat lze, aby kritéria splnily a na ty věci dosáhly. Nebudete nám, pane ministře, určitě říkat, že budeme zřizovat další aparát, který bude administrovat tyto věci, potom další aparát, který je bude kontrolovat, a další aparát, který je bude vyplácet. To by se nám asi hodně prodražilo. Tyto vágně představené vládní záměry pomoci velkým firmám s vysokými cenami energií jsou tedy podle mě absolutně nekonkrétní a mají se vztahovat jen na velmi malou část vybraných firem. Kritéria pomoci jsou kromě toho velmi pochybná, manipulovatelná, zneužitelná a vyžadují další složitou administrativu a kontrolu. V podstatě to bude znamenat jen další přerozdělování prostředků z hluboce deficitního státního rozpočtu a další nárůst státního dluhu. Zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy by bylo jednoznačně mnohem čistším, rychlejším a méně nákladným řešením a mnohé evropské země k němu již také dávno sáhly.
Dle prohlášení ministra průmyslu obchodu Jozefa Síkely nastavení cenových stropů pro průmyslové podniky prý neumožňuje evropská legislativa. I na tomto příkladě je tedy velmi dobře vidět, jak konkrétně nám členství v Evropské unii fakticky škodí a jak nicotný je význam českého předsednictví, kterým se vláda neustále chlubí. Ani tuto záležitost nebyli naši vyjednavači a naše vláda v rámci jí tak vzývaného evropského řešení schopni vyřešit. V době závažné energetické, ekonomické a stále víc nabývající sociální krize musí mít před evropskou legislativou absolutní přednost zájem českých občanů a českých firem.
Podle mého názoru tady není o čem polemizovat. Česká vláda má povinnost starat se o přežití českého průmyslu a hospodářství a o slušnou životní úroveň českých občanů, ať už si o tom například paní Pekarová Adamová myslí cokoliv. Že to údajně neumožňuje evropská legislativa? No a co? Koho to teď zajímá? V době, kdy bojujeme o zachování sociálního smíru a o záchranu našich podniků a pracovních míst. Bývalý člen Bankovní rady České národní banky k tomu v komentáři na serveru Seznam Zprávy uvádí: Kdo umí jen trochu počítat, ví, že by i cena šesti korun za kilowatthodinu silové elektřiny byla pro většinu českého průmyslu i zaměstnanost zcela likvidační. Systém stále uvaluje energetickou daň na všechny ekonomické subjekty ve prospěch výrobců elektřiny. Česká republika je čistý vývozce elektřiny, to znamená, že elektrickou energii dlouhodobě víc vyváží než dováží. Domácí potřebu elektřiny jsme schopni pokrýt výrobou zcela bez použití plynu. Podle výroční zprávy Energetického regulačního úřadu za rok 2021 o stavu soustavy byla loni čistá výroba z plynových a paroplynových elektráren dohromady asi necelých 8 terawatthodin. Čistý export byl vyšší - asi 11 terawatthodin. Z toho plyne, že tím, kdo určuje cenu pro domácí trh, je typicky průměrná hnědouhelná elektrárna, a ty zase tolik nezdražily. Jistě, povolenky jsou dražší, ale stále jde o dodatečnou částku kolem jedné koruny na kilowatthodinu. Pokud se v minulosti nabídkové ceny elektřiny pohybovaly kolem jedné koruny za kilowatthodinu silové elektřiny a výrobci dosahovali přiměřených zisků, pak i se zohledněním výše inflace a vyšší ceny povolenky je strop ve výši šestinásobku nesmyslně a neopodstatněně vysoko. Ano, to je přesný popis stavu. Popis, který zde za SPD předkládáme již několik měsíců.
A docent Lízal dále dodává: Spravedlivá a přiměřená cena pro naši ekonomiku i s vysokou cenou povolenky by tedy měla být pod třemi korunami za kilowatthodinu silové elektřiny. I s touto cenou výrobci elektřiny kromě pro nás nepotřebných plynových elektráren dosáhnou na obrovské zisky. A nabízí se také ještě otázka: Pokud má jakýkoliv výrobce, což je nyní případ výrobců elektrické energie, nadstandardní zisky, proč by měl stát jeho produkt ještě subvencovat tím, že dorovná rozdíl mezi cenou exportní plynové elektřiny, kterou vůbec pro domácí trh nepotřebujeme? To hlava nebere. A hlavně průmyslové podniky takto vysoké ceny dlouhodobě neustojí, nemluvě o čím dál hlubší díře ve státním rozpočtu. A ukažte mi prosím živnostníka či podnik, který si může dovolit platit za silovou elektřinu dlouhodobě šestinásobek. Takových je naprosté minimum. Tyto ceny tedy zcela jistě dovedou řadu podnikatelů do insolvence.
Velmi smutné, leč velmi pravdivé! A my v SPD konzistentně a dlouhodobě říkáme prakticky totéž. Zastropování cen, tak jak nám jej vláda předkládá v projednávané novele, je v podstatě řešeno tak, že stát, tedy občané a soukromé firmy včetně těch, kteří ceny mít zastropované nebudou, dorovnají obchodníkům elektřinu a rozdíl mezi cenovým stropem a nákupní cenou komodity, třeba tou stanovenou na lipské komoditní burze v astronomické spekulativní výši. Občane, zaplať a neptej se proč! ***
