(17.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda někdo další se hlásí? Prosím, pan zpravodaj. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Tak ještě jednou dobrý podvečer. Já jsem nechtěl zneužívat pozice zpravodaje a ještě bych chtěl pár poznámek k této předložené novele.

Jak už jsem zmiňoval, navazuje na určité snahy jednak Ministerstva práce a sociálních věcí z minulého volebního období, které dělalo určité spíš operativní změny, nikoliv legislativní, a navazuje také na poslaneckou novelu z minulého volebního období, která byla podaná v roce 2020 kolegou Jiřím Běhounkem a mnou, na které jsme spolupracovali, a já to tady říkám na rovinu, s MPSV a na které jsme tenkrát strávili řadu měsíců. My jsme viděli v té době, jak kritická je situace na lékařské posudkové službě a že jenom pouze ta operativní řešení nemohou přinést dlouhodobý efekt. Tady souhlasím s kolegyní Šafránkovou, že ani tato novela, kterou dneska předkládáme, nám úplně situaci na lékařské posudkové službě z dlouhodobého hlediska nevyřeší. Přesto vítám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí se inspirovalo tou naší novelou z větší části právě k tomu zřízení toho odborného zdravotnického pracovníka, inspirovalo se a převzalo vlastně z toho sněmovního tisku 1010 z minulého volebního období a přidalo k tomu některé další změny.

Přesto bych rád tady podotkl, že právě ty změny, které jsou vedeny k té zlepšené komunikaci mezi klinickými lékaři a lékaři posudkové služby, nebudou možná úplně s nadšením přijímány právě u těch klinických lékařů. Je třeba si uvědomit, že jak lékaři v nemocnicích, tak lékaři praktičtí a lékaři odborní specialisté jsou dneska tak zatíženi administrativou, že každé další povinnosti jsou pro ně už nad rámec toho, co jsou schopni zvládat. Proto tady chci požádat pana ministra, a my samozřejmě vedeme tu diskusi i v odborných kruzích, abychom v těch dalších opatřeních k tomu, aby lépe fungovala posudková služba, pokračovali. Mám na mysli opatření, která by vedla k tomu, že bychom zrychlili ten systém už na samotném počátku.

Dneska nám chybí vlastně ucelená metodika, jakým způsobem kliničtí lékaři mají vystavovat odborné posouzení k jednotlivým typům žádostí, to znamená k žádosti o invaliditu, žádosti o příspěvek na péči nebo na pořízení zdravotní pomůcky. A kdybychom dokázali jednak legislativně a jednak metodicky připravit postup strukturovaného dokumentu k jednotlivým žádostem, který by byl v elektronické podobě, tak by to výrazným způsobem lékařům v praxi usnadnilo život, zrychlilo by to ten systém. A pokud by náhodou došlo k nějakému nedorozumění nebo potřebě doplnění, opět by ta komunikace mezi klinickými lékaři a lékaři lékařské posudkové služby byla rychlejší.

Takže já bych se velmi přimlouval za to, aby tato novela prošla. Jsem velmi rád, že tady je. Ale neusněme na vavřínech. Je potřeba v rámci toho, abychom tu kritickou situaci, která je dlouhodobá na lékařské posudkové službě, a stačí se podívat na věkový průměr lékařů posudkové služby, abychom dokázali do budoucna zlepšit natolik, aby se neprodlužovaly neúměrně lhůty pro vystavení těch jednotlivých posudků. V těch minulých obdobích to bylo tak, že se to nepřekračovalo o týden, 14 dní, ale někteří žadatelé o invalidní důchod nebo o nějakou pomůcku, případně o příspěvek na péči, čekali tři čtyři měsíce nad rámec zákonné lhůty. A to do budoucna nesmíme dopustit. Děkuji vám za pozornost. A věřím i v podporu tohoto návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikdo další do obecné rozpravy není přihlášen ani se nehlásí. V tom případě končím obecnou rozpravu.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Já se ptám, zda někdo další navrhne další výbor?

Ale já jsem neudělal jednu věc, za tu se omlouvám. Po ukončení obecné rozpravy jsem se nezeptal pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo. Není tomu tak. Není tomu tak, ještě jednou se omlouvám.

A nyní tedy budeme pokračovat k hlasování o garančním výboru. Jak jsem řekl, předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Ptám se, zda někdo jiný navrhujete jiný výbor jako garanční? Nikoho takového nevidím. Tedy dám hlasovat.

 

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro návrh 120, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. (V sále je trvalý hluk.)

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se ptám, zda máte návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Žádný takový návrh nevidím. Vzhledem k tomu, že nepadl v obecné rozpravě návrh na prodloužení nebo zkrácení lhůty, tím jsme hlasovali o všem, co bylo potřeba hlasovat, a já končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám poslední bod dnešní schůze a tím je bod číslo

 

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 301/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády i tento předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, tato novela zákona číslo 155 o důchodovém pojištění navazuje na téma, které tady bylo už v Poslanecké sněmovně před několika měsíci a týdny diskutováno velmi intenzivně, a problematika zdravotnických záchranářů i předčasných odchodů tady opravdu nenechávala jednu chvíli nikoho spát v pomyslné sněmovní lavici. Ale nicméně vracíme se tady touto novelou ještě do situace v závěru Poslanecké sněmovny minulého volebního období, kdy byla vložena tehdy novela, která řešila dřívější odchody lidí pracujících v integrovaném záchranném systému a která má nabýt účinnosti 1. ledna roku 2023. Nicméně ta úprava, tak jak je legislativně v tom textu v tento okamžik, tak je vlastně v praxi neproveditelná.

Proto jsme přistoupili k tomuto návrhu s tím, že vlastně tento návrh jasně zpřesňuje některé definice. To znamená, bude se tento předčasný, dřívější odchod týkat vybraných povolání zdravotnických záchranářů tak, aby jejich dřívější snížení odchodu věku do důchodu bylo také jasně navázáno. To znamená, to snížení obecného důchodového věku o 30 kalendářních měsíců bude za odpracovaných 4 400 směn, to znamená, je to v průměru 20 let v zaměstnání zdravotnického záchranáře. Za každých dalších 74 směn je pak snížení důchodového věku o jeden kalendářní měsíc. Maximálně může být důchodový věk snížen o 60 kalendářní měsíců, v průměru tedy za odpracovaných 30 let.

Návrh zákona také dále obsahuje i zvýšení sazeb pojistného na důchodovém pojištění, které budou platit v té části odvodů zaměstnavatelé. Jedná se o nastavení určité participace zaměstnavatelů na krytí těch finančních nákladů a finančních dopadů, které takto vzniknou a budou vlastně mít dopady logicky na důchodový systém. A my tímto alespoň částečně vyrovnáváme, abychom nevytvářeli další výrazný deficit do důchodového systému. To zvýšení bude postupné s cílem zvýšit sazby pojistného zaměstnavatele celkem o 5 procentních bodů. V roce 2023 se sazba zvýší o 2 procentní body, v letech 2024 až 2026 potom po jednom procentním bodu. Zvýšení se bude týkat jen pojistného ve vztahu k těm profesím, jichž se týká snížení důchodového věku. Netýká se tedy všech zaměstnanců. Součástí návrhu zákona je též úprava administrativních povinností zaměstnavatelů zdravotnických záchranářů, zejména pokud jde o evidenci odpracovaných směn.

Účinnost zákona je navrhovaná 1. lednem roku 2023 a odvíjí se logicky od účinnosti té dosavadní nefunkční právní úpravy, která se také zároveň zrušuje.

Obecné řešení snižování důchodového věku takzvaných náročných profesí bude součástí komplexní důchodové reformy, kterou máme jako Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit do legislativního procesu v druhé polovině roku 2023. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP