(15.10 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Proto jsem ten bod nazval Otázky národní bezpečnosti a já sám tady stojím potřetí a potřetí říkám: pojďme zařadit tento mimořádný bod, protože si to zaslouží a protože toho není tolik důležitějšího. Samozřejmě, trápí nás energetická krize, trápí nás inflace, ale tohle je minimálně třetí nejdůležitější bod, a při všem respektu k bodům, které navrhuje grémium nebo které navrhne koalice, abychom zařadili pevně na pořad této schůze, si myslím, že obsazování nějakých rad České televize nebo případně, zda komerční pojišťovny mohou pojišťovat cizince v oblasti zdravotnictví, to jsou věci, které s prominutím opravdu počkají, ale tohle nepočká. Já sám tady stojím poněkolikáté, nejsem jediný, a znova žádám: pojďme si vyhradit nějaký přesný čas. Vždyť kluby se mezi sebou můžou dohodnout, že vystoupí jenom někdo, a vy budete mít možnost odpovědět na jednotlivé otázky. Jinak je to z mé strany, nezlobte se, už hraničící s pohrdáním Parlamentem České republiky, protože my si ty odpovědi zasloužíme.
Pane ministře, děkuji za vstřícnou reakci. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Bod se nazývá Informace vlády k otázkám národní bezpečnosti a zařadit jako první bod dnes, případně jako první bod po pevně zařazených bodech.
S přednostním právem se přihlásil pan vicepremiér Rakušan. Máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Moje reakce bude jasná. Já taky znám ty emoce před každým vystoupením a že chvilku před ním člověk jakoby vypíná uši a neposloucháme se. Tak ještě jednou, já jsem tady říkal, že poté, co proběhne teď ve čtvrtek a v pátek rada ministrů vnitra s jediným tématem - migrace, že budu Poslaneckou sněmovnu informovat o migrační situaci i s výsledky této rady. To zaznělo v mém předchozím slově, čímž jsem myslím celkem dal najevo, že jsme připraveni k diskusi.
A ještě jednu poznámku: Jaké pohrdání Parlamentem? Já alespoň doufám, že vaši kolegové, prostřednictvím pana místopředsedy, pane kolego, potvrdí, že tématem minulého bezpečnostního výboru kromě jiného byla migrační situace s podrobnou analýzou, podrobnými daty, přítomností všech relevantních důstojníků policie, kteří k tomu dávali velmi, ale velmi podrobnou informaci.
Nebudu se teď vyjadřovat k nepřesnostem ve vašem proslovu typu toho, že tam jsou zesílené hlídky u hranic - ne, ony jsou na hranicích, jsou znovu zavedeny hraniční kontroly. To je samozřejmě velký rozdíl.
A k tématu Ukrajiny a podobně, to se vám samozřejmě rádi vyjádříme. Myslím si, že k tomu bude dobrá příležitost při projednávání lex Ukrajina IV - to je myslím ten vhodný nosič. A v té chvíli samozřejmě - a teď mluvím za pana vicepremiéra Jurečku - vám určitě bude představen i systém toho, jak to dál bude vypadat s nouzovým ubytováním i s politikou dávek vůči příchozím z Ukrajiny. Ale jsem rád, že od opozice slyším vnímání negativní situace na Ukrajině - to je pozitivní signál a i vědomí toho, že ta situace samozřejmě může v dalších měsících nepříjemným způsobem vůči Evropské unii eskalovat. To je pravda a vláda České republiky se na to určitě připravuje.
A tu informaci, jak jsem řekl, dostanete. Já vystoupím s podrobnou migrační zprávou včetně výsledků jednání ministrů Evropské unie. Jsem rád, že se na to díváte jinak než SPD, a tedy jistě věříte tomu, že právě celoevropská úroveň řešení může přinést, ne solitérní řešení jednoho státu. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášený - jenom stále podotýkám, že máme rozpravu k návrhu na změny schváleného pořadu - je pan poslanec Martin Kukla. Máte slovo.
Poslanec Martin Kukla: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych zařadit nový bod na dnešní program schůze, a to jako první bod; pokud nebude schválen, tak jako první bod za již zařazené body. Tento bod se nazývá Drahé energie a jejich řešení.
Když se podíváme na dnešní stav, vláda přinesla nějaké řešení, ale byla to řešení velice zmatečná, několikrát se předělávala a člověk vlastně dneska ani neví, na čem je, jaké je finální řešení. Dodnes nevím, jaká bude pomoc pro veřejné instituce, pro školy, pro školky. Například Kraj Vysočina v tuto chvíli stále nemá dodavatele plynu. Mě by zajímalo, jestli mu vláda vůbec pomůže zajistit toho dodavatele? Na stole je sice zastropování cen, ale když se podíváme na ty ceny, 7 korun za elektřinu a více, myslíte si, že na naše firmy budou konkurenceschopné? Myslíte si, že domácnosti se s takovými cenami vyrovnají? Já si to rozhodně nemyslím. Když se podíváme na Kraj Vysočina, je zde jaderná elektrárna Dukovany, která vyrábí kilowattu za nějakých 50 haléřů, a když se podíváme, za kolik ji mají lidé kupovat, tak je to za 7 korun a více. Ptám se, proč vláda nezastropovala ceny přímo u výrobců? Kdo na tom vydělává takové ohromné peníze?
A teď vám dám dva příklady, protože mi tady pan premiér vždycky říkal, že chce konkrétně pomoct konkrétním lidem. Mám tady dva nebo tři příklady a řeknu vám, jaké to jsou. První příklad je chalupa, kde je energetický tarif D25D, je tam zafixovaná cena na tři roky, je tam tarif, komplet elektřina, březen 2021, je to od EG.D nebo od bývalého EO.Nu, a platí se tam nějaký paušál 280 korun. A vláda zde pomohla ve výši 3 500, to znamená, ona zaplatila lidem na celý rok elektřinu včetně hodin.
Další příklad: mám domácnost - a to jsou příklady, které mi přišly od lidí - tarif D25D, opět zafixovaná cena, to znamená, že pro ty lidi žádné navýšení v tuto chvíli není, a opět dostali 3 500 korun, aniž by se jich týkalo nějaké navýšení ceny elektřiny. Takže si myslím, že ta pomoc není konkrétní.
A pak mám další příklad - domácnost, kde neměli zafixovanou elektřinu, platili měsíční zálohu 3 000, teď se jim měsíční záloha zvýšila na 10 000 a dostali 3 500. Tak vláda říká, že pomáhá konkrétním lidem. Já si to rozhodně nemyslím.
Chtěl bych se zeptat vlády, jestli mi tady někdo odpoví, jaká bude pomoc od 1. 1. 2023, jestli to bude pouze zastropování, nebo jaká pomoc bude právě těm potřebným? A pokud zná vláda Petra Fialy odpovědi na mé otázky, tak mi jistě pomůže zařadit tento bod na program dnešní schůze, a budu rád, pokud mi pomůžete toto prosadit a prohlasovat.
Mám ještě další jeden bod, to je moje druhá přihláška, ten bych chtěl také zařadit jako první bod dnešní schůze, nebo případně, pokud nebude prohlasován, jako další bod za již zařazené, a to je problém, který se týká zkrachovalé banky Sberbank. Situaci kolem Sberbank jsme tady řešili, myslím si, že pořád není vyřešena. Když se podíváme, tak ano, drobní střadatelé dostali vyplacenou částku do 100 000 euro. Ale co ti ostatní? Ostatní zatím nedostali nic. Garanční fond vyplatil drobným střadatelům, vyplatil nějakých 27 miliard, a v tuto chvíli, když se podíváme na insolvenčního správce, víme, že Garanční fond bude uspokojen, těch 27 miliard, jako první. A mám tady konkrétní příklad z Kraje Vysočina, já vám ho ocituji: "Kraj Vysočina se potýká se zcela zásadním problémem, kdy nejsou ze strany insolvenční správkyně a jejích poradců poskytovány relevantní a právně podložené podklady." Alespoň takové informace mi sdělil náměstek za ekonomiku a já ho budu citovat: "Nebyl nám zodpovězen ani zásadní dotaz, jak bude řešeno používání bankovních systémů po 12. prosinci 2022, které jsou potřebné pro úspěšné zvládnutí procesu prodeje úvěrového portfolia." Po tomto termínu by měly být uplatněny sankce amerického úřadu a měly by přestat platit podlicenční smlouvy na používání bankovních systémů. Domníváme se, že nebyly řešeny a že tato hrozba může mít znehodnocující vliv na prodávaný majetek banky. ***
