(13.00 hodin)
(pokračuje Jana Černochová)

Výdaje na zabezpečení běžného provozu jsou zajištěny na minimální provozní úrovni tak, aby zdroje mohly mířit především do oblasti investic. Výdaje spojené s energetickou krizí jsou zajištěny. Tady to samozřejmě pro nás také byla velká výzva, protože jestli si umíte představit, kolik nemovitostí a obecně nemovitého majetku armáda má, jakým způsobem tedy ten majetek vypadá a jak je těžké z hlediska nějakých energetických úspor tam ty úspory hledat. Přesto se nám to podařilo a chováme se zodpovědně, stejně jako jiné rezorty.

Lze tedy konstatovat, že rozpočet kapitoly Ministerstva obrany je sestavený tak, aby bylo zabezpečeno plnění všech úkolů v oblasti zajišťování obrany. A dovolte mi, abych z tohoto místa poděkovala svým kolegům z vládní koalice, svým kolegům ministrům, snad možná i některým kolegům z opozice, kteří ten rozpočet podpoří, podporují. Opravdu pro pana ministra Stanjuru nebylo jednoduché hledat finanční prostředky na to, aby i vlastně byl schopen pokrýt požadavky nás všech ministrů, kteří jsme na něj ty požadavky měli, a já si velice vážím toho, že jako ministryně obrany, a navyšování rozpočtu je naší vládní prioritou, tak se tato priorita promítla i do toho plánu rozpočtu pro rok 2023. Je to pro naši zemi velmi důležité. Je to důležité pro armádu, je to důležité pro naši obranyschopnost. Takže děkuji vám všem, kteří budete toto navyšování finančních prostředků do naší obrany podporovat.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji a nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Kupka.

Než se dostaví k pultíku, jenom oznámím, že dle dohody z grémia dnes není pauza, ale ve 13.30 je pevně zařazený volební bod, takže do 14.30 pak včetně volby budeme mít na tuto volbu prostor, a tím asi i na nějaké základní potřeby, občerstvení se a podobně.

Pan ministr má slovo, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, alespoň stručné slovo k tomu, co přináší rozpočet České republiky v kapitole Doprava. Stěžejní věc - každý rozpočet je nejjasnějším vyjádřením o tom, jaké jsou skutečné priority vlády, jaké jsou skutečné priority vedení obce či kraje. V tomto směru je rozpočet nejjasnější důkaz, co opravdu z hlediska priorit má každý na mysli.

Řekli jsme na začátku, že i v těch těžkých dobách bude česká vláda investovat a jasnou odpovědí je navýšení investičního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rekordních 150,9 miliardy korun. To je částka, která nejjasněji vypovídá o tom, kam půjde Česká republika i v té složité ekonomické době, aby bylo možné posílit další ekonomický růst. To je klíčová věc.

Vedle toho jsou tu ale další významné priority, jako je například zajištění významné podpory veřejné dopravy. V tomto ohledu vláda počítá pro příští rok s posílením peněz na kompenzace slev, protože pořád zůstávají důležité podpůrné nástroje pro preferenci veřejné dopravy. V tomto ohledu počítáme na příští rok s 5 miliardami korun. Stejně tak počítáme s tím, že vyšší částka bude mířit k zajištění základní veřejné dopravní obslužnosti, a to jak v případě regionální dopravy, kde stát bude přispívat částkou znovu vyšší oproti předchozím letům - 3 608 000 000 korun, tak v oblasti dálkové dopravy, kterou financuje přímo Ministerstvo dopravy, kde se zvyšuje právě státní podpora z necelých 6 miliard na více než 7 miliard korun.

Dalším významným krokem k posílení investic je také podpora krajů. Dosavadní podpora ve výši 4 miliard korun se zvyšuje na 6 miliard korun.

A zmíním ještě dvě důležité prioritní oblasti a to je digitalizace agend. Víte, že v tomto směru jsme už v letošním roce přijali několik konkrétních úprav zákonů, které budou znamenat úsporu zbytečných administrativních nákladů jak na straně státu, tak na straně lidí, zároveň ale přinášíme novinky v podobě nových digitalizovaných agend. Ještě před koncem letošního roku zprovozníme Portál dopravy, v příštím roce počítáme s významným rozšířením digitálních služeb a máme pro to také oporu v zákoně.

Konečně tak jako každý rok důležitou položku představuje BESIP, bezpečnost silničního provozu, která rovněž tvoří jednu z důležitých priorit našich aktivit.

A zmíním na závěr základních priorit, základního přehledu, ještě důležitou věc, že i přes těžké doby zachováváme finanční prostředky na vesmírný program, na podporu firem, které jsou aktivní v oblasti inovací a které přinášejí důležité výzkumné aktivity a rozvojové aktivity právě v téhle unikátní oblasti.

Pojďme se teď podívat podrobněji na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a já si tady zároveň dovolím reagovat na několik výtek místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka, které, jak následně doplním, jsou nemístné a je potřeba je jednoznačně odmítnout.

Prvně, jak jsem zmiňoval, posouváme se do unikátního, rekordního čísla 150,9 miliardy korun. Zároveň podotýkám, že je to položka, která kryje všechny rozběhnuté stavby tak, abychom je nemuseli zastavovat, a zároveň počítáme s rozběhnutím celé řady dalších nezbytně nutných staveb, ať už se jedná například o klíčový úsek dálnice D11, o další úseky dálnice D35. Úsek dálnice D11 je ten, který bude navazovat na polskou dálnici S3, která už za dva roky bude dovedená k českým hranicím, a my se zpožděním, pokud se podaří v příštím roce rozběhnout tu stavbu, s dvouletým odstupem navážeme přímo na polskou infrastrukturu.

Mohl bych jmenovat další důležité akce. V případě železniční infrastruktury mezi ty klíčové zbývá dokončení modernizace klíčových úseků hlavních koridorů, ať se jedná o uzel Pardubice, nebo například o úsek Brandýs nad Orlicí, Ústí nad Orlicí, ale počítáme samozřejmě s dalšími novými projekty modernizace trati Karlštejn-Beroun a podobně.

Znovu tedy zdůrazňuji, že kdyby se nám nepodařilo přinést do rozpočtu 150,9 miliardy korun, znamenalo by to, že bychom museli stavby zastavovat a nerozběhli bychom ty, na které se opravdu dlouho intenzivně čeká nebo ke kterým nás zavazuje elementární odpovědnost i vůči našim sousedům.

Ještě jednou zopakuji čísla vývoje investiční části rozpočtu. V letošním roce 97 miliard, v příštím roce 104 miliardy korun. Důležitou položku tvoří i neinvestiční část, která počítá zejména s finančními prostředky na opravy a údržbu. Bylo též předmětem kritiky to, že v letošním roce v upraveném rozpočtu jsme prostředky snižovali, a dobrou zprávou je, že na základě intenzivní debaty s investorskými organizacemi se podařilo navýšit zpětně v průběhu roku, v letošním roce i prostředky na opravy a údržbu jak na silnicích, na dálnicích, tak také na železnici. V příštím roce navýšení prostředků na opravu a údržbu, tedy na takzvanou provozuschopnost, tak představují posun z letošních 15 miliard na 18 miliard korun a v případě dálnic a silnic je to částka 15,5 miliardy korun oproti letošním 13,5 miliardy, rovněž klíčové položky k tomu, aby se dařilo silniční a železniční síť udržovat a aby se podařilo také v případě železnice odstraňovat pomalé jízdy, odstraňovat propady rychlostí a celou řadu důležitých problémů, které znamenají v tuto chvíli omezení jak kapacity, tak také rychlosti na české železnici.

Zdůrazňuji rekordní rozpočet, který zajistí další pokračování staveb, které jsou rozběhnuté, a zahájení těch, na které se dlouho čeká. V tomto směru vlastně můžu vyslovit uspokojení v tom, že držíme kontinuitu, že to, co se započalo jak v předchozím období, tak v případě mnoha dopravních staveb před dvaceti i třiceti lety, to je realita, se bude dařit naplňovat. V tomto směru vítám to, že se opozice nepouštěla do kritiky. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP