(17.00 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Teď samozřejmě přicházejí dopisy kvůli datovým schránkám. Určitě jste dneska jako poslanci zaregistrovali, že už se teď zvedá velká vlna nevole i z podnikatelského sektoru, kde tedy je povinnost od 1. ledna, že podnikatelé budou muset mít, nebo respektive právnické osoby budou muset mít povinnost si zřídit datovou schránku. Pan ministr přijde tady, nebo respektive jak tady schvalujeme právě v legislativním procesu zřízení nové Digitální informační agentury, tak právě přijde s tím pozměňovacím návrhem, aby se to netýkalo fyzických osob. A i tady bych se chtěla zeptat, protože s tím samozřejmě souvisí, protože dneska si každý má možnost zřídit datovou schránku, nemůže vám to být upřeno, ale když tedy dojde k té povinnosti, tak je jasné, že i to bude mít určitě nějaké zvýšené dopady v rámci rezortu vnitra, nemluvě o tom, že to bude mít i dopady na Českou poštu, protože je jasné, že pokud všichni podnikatelé budou mít datové schránky, tak už bude probíhat komunikace jenom prostřednictvím datových schránek. Já neříkám, že to je špatně, určitě je to dobře. Já si pamatuju, když se tady schvaloval eRecept, jaká vůči němu byla obrovská nevole, a byl tady tlak na to, to v tu chvíli neschválit. A také si pamatuju, jak jsme tady s ministrem zdravotnictví panem Adamem (Vojtěchem?) se nakonec dohodli, že tam dáme dva roky přechodné ustanovení, to znamená, že si to všichni museli do dvou let zřídit. Takto bych já asi postupovala i popřípadě u datových schránek i v té době, v které dneska jsme, abychom nepřenášeli další ty povinnosti. A všichni jsme dneska rádi, že eRecept máme a vůbec si to ani nedokážeme představit, aby už nebyl, i v době covidové a tak dále. Takže myslím si, že ten krok a ta cesta je správná, ale určitě bych možná v tuto chvíli i uvažovala o nějakém popřípadě ustanovení a nějaké době, kdy tu povinnost ještě zavést.
Další věcí ohledně rozpočtu Ministerstva vnitra: máme obavu opravdu o to, že to 10% navýšení tam není obsaženo v plné výši jak u policistů, to znamená příslušníků, tak i u občanských zaměstnanců, to samé u hasičů. Vidíme zatím v návrhu rozpočtu, že ohledně investic by tam mělo být více finančních prostředků, ale zase máme obavu z toho, že tam nebude dost finančních prostředků na provoz. Ale znovu říkám, že toto jsou všechno věci, které budeme detailně klást otázky na bezpečnostním výboru. Co musím opravdu říct, že pan ministr vnitra - a v tom ho musím pochválit - chodí na bezpečnostní výbor. Vím, že v minulosti ne všichni ministři určitě chodili na ty výbory, to znamená, že je tam přítomen, reaguje na dotazy a snaží se nějakým způsobem nám ty odpovědi dát.
A poslední, co bych chtěla říci, a to by se tedy dotýkalo především v tuto chvíli ne rezortu vnitra, ale ještě bych tady chtěla se zmínit v rámci Karlovarského kraje a ohledně toho projektu gigafactory, který má být v Plzeňském kraji. Dneska, když tady vystupoval pan ministr financí, řekl, že řada finančních prostředků jde do strukturálně postižených krajů - Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský, ale já... všichni ví, že tyto kraje potřebují nejvíc pomoci, ale při první příležitosti na to všichni ministři, protože žádný z Karlovarského kraje není, na to všichni zapomenou. A když se tedy podíváme teď na Just Transition Fund ohledně transformace regionu, Karlovarský kraj dostal z toho koláče 6,2 miliardy a na gigafactory do Plzeňského kraje, a Plzeňský kraj je na tom úplně jinak než Karlovarský, a mohli bychom se bavit, i co se týče zaměstnanců a tak dále, jaké má HDP, tak on dostane v rámci gigafactory státní dotaci 9 miliard - 9 miliard! A já když na to dneska pohlížím a vidím to, tak gigafactory bude v Plzeňském kraji, v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, a Karlovarský kraj, který má pozemky, má všechno připravené a je na tom tak, jak na tom je, a potřebuje nejvíc pomoci, zase tam žádnou takovou investiční pobídku mít nebude. Já prostě zastávám názor, že pokud přijde investor do České republiky, tak by v první řadě měl být směřován do strukturálně postižených krajů a tam by primárně měly směřovat i státní investice a státní podpory. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, další vystoupí pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Kettner.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se zde v zastoupení naší stínové ministryně kultury kolegyně Jermanové zaměřil na rozpočtovou kapitolu Ministerstva kultury.
Když začneme fakty z vládního prohlášení, vláda slibuje zvýšení podílu výdajů na kulturu směřovat k 1 % státního rozpočtu, a to bez náhrad církvím. Rozpočet Ministerstva kultury pro rok 2023 je plánovaný na 18,5 miliardy korun, což je zhruba o 2 miliardy více, než je novelizovaný předpoklad pro letošní rok. S tímto plánovaným rozpočtem se dostáváme pod 0,8 % výdajů státu. To už je samo o sobě významně méně, než kolik vláda slibovala, a navíc i rozpočet kultury má stejně jako celkový rozpočet spoustu "ale".
Tím prvním "ale" je realita tohoto rozpočtu, a o tom tady už mluvili mí kolegové, především předsedkyně Alena Schillerová, protože těžko dnes můžeme věřit, že tento rozpočet tak, jak jej Ministerstvo financí sestavilo, se stane skutečností. A jak víme už z letošního roku, kde se bude škrtat jako první? Právě jsme to viděli, že to odnese především kultura. Zvýšení tohoto rozpočtu i z tohoto důvodu předpokládáme vezme za své a budeme rádi, když nebude v rezortu méně peněz než letos.
Druhé "ale" spočívá v tom, že už samotné 2 miliardy korun, o které si kapitola Ministerstva kultury polepšila, jsou vlastně jen takovým trikem. Jde totiž o peníze z evropských peněz, konkrétně z Národního plánu obnovy, takže divadlům, orchestrům, lokálním památkám ani festivalům toto navýšení fakticky moc nepomůže. Je samozřejmě dobře, že tam ty 2 miliardy navíc jsou, ale Národní plán obnovy přichystala předchozí vláda, a nebýt toho, tak ta dnešní nemá co rozdávat. Chtěl bych se tedy dozvědět, jakým směrem tyto peníze půjdou. Z toho, co pan ministr kultury uvádí, můžeme tak nějak vytušit, že peníze půjdou na kulturní infrastrukturu v regionech. Asi by bylo načase, aby byl konkrétnější a kulturní organizace se mohly včas na tyto výzvy připravit a peníze tak mohly být proinvestovány. Taky se můžu zmínit o tom, že například příspěvkové organizace Ministerstva kultury dostanou v letošním roce dokonce o 400 milionů méně. ***
