(15.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
V praxi se tak potvrzuje názor SPD, že zastropování cen energií vládou Petra Fialy je absolutně nedostatečné. Navíc německá vláda na rozdíl od české vlády plánuje zastropovat ceny plynu všem odběratelům, včetně velkých průmyslových firem, zatímco u nás firmy kvůli nečinnosti vlády krachují. Ano, mně se z Olomouckého kraje ozývá spousta firem a říkají, dostali jsme faktury za energie a zavíráme. Zavíráme, protože prostě nemáme na to, abychom je zaplatili. Propouštíme zaměstnance a zavíráme firmy, zavíráme krám, protože musíme počkat, než se to všechno přežene. A já se tady ptám, pane ministře Síkelo nebo pane ministře Stanjuro, kdy se to tedy všechno přežene? Odpovězte ne mně, ale jim, těm firmám, které zavírají a které propouštějí ty lidi.
My jsme navrhovali při projednávání změny energetického zákona ve Sněmovně zastropování ceny plynu na úrovni jedné koruny za kilowatthodinu i to, aby se to týkalo naprosto všech odběratelů plynu v České republice. To však vládní koaliční poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN odmítli. Ostatní evropské státy nespoléhají na řešení ze strany Evropské unie a přijímají si vlastní opatření. Říkáme to tady od začátku. Žádné eurounijní řešení existovat nebude. Jedině to, že nemohou vybírat daně, takže by chtěli vybírat poplatky do společného eurounijního rozpočtu, které potom mohou použít na cokoliv. Nejenom na energetickou krizi, ale na válku na Ukrajině anebo to mohou použít také na ekonomickou stabilizaci jihoevropských států, jako je Itálie, Řecko, Španělsko a podobně. Prostě to, co bude nejvíc tlačit, tak na to se ty finance použijí.
Takže abych pokračoval, ty státy si přijímají vlastní opatření. Například německý kancléř Scholz koncem září oznámil vytvoření zvláštního hospodářského fondu o objemu 200 miliard eur na podporu kroků, které mají zachránit německé občany i průmyslové podniky ohrožené vysokými cenami energií. Pokud tato podpora velkých firem v Německu projde, stanou se naše firmy naprosto nekonkurenceschopné a jejich výrobky s těmito cenami energií prostě nemohou na tom trhu konkurovat. A co to znamená? Že ty české firmy to zničí. Buď odejdou někam do světa za levnějšími energiemi, anebo je to zničí. Pro nás je oboje dvoje špatně, protože tady nebudou platit daně, tady nebudou zaměstnávat lidi, budou to ztráty jak ve státním rozpočtu, tak na sociálním a zdravotním pojištění. A ten stát, když ti lidé nebudou zaměstnaní, to vlastně bude muset znovu vydat na sociálních dávkách a na dávkách na podporu v nezaměstnanosti. Takže to jsou všecko dopady na nezaměstnanost i státní rozpočet a to je pro nás samozřejmě nepřijatelné.
A co se stane? Zvýší se nezaměstnanost a bude se zvyšovat nezaměstnanost, když ty firmy budou zavírat, a bude to opravdu velký problém. Já si myslím, že to, co se děje, znamená velký problém, a to nazývám velmi diplomaticky. A podle mě, co se týče státního rozpočtu, tak je čas na velkou inventuru jak výdajové části, tak i příjmové části. Je čas na rekonstrukci státního rozpočtu. Podle mě se do něho vždycky jenom doplňují nějaká čísla. Od roku 1989 nebo od roku 1990 se do něho doplňují čísla a jsou tam věci, které už jsou 30 let staré, a možná už by v těch rozpočtech ani nemusely být.
A závěrem - já dnes budu mluvit velmi krátce - musím říct, že to není žádná příjemná budoucnost, kterou vidíme v tom hospodářském, průmyslovém, zemědělském komplexu. To znamená, ty firmy se dostávají do obrovských problémů, ale nevidíme to také z hlediska státního rozpočtu. Protože co je výsledkem té energetické krize a výsledkem liberální demokracie? Choďte do práce. Pokud vám nebudou stačit peníze na energie, nebojte se a choďte si pro sociální dávky. Firmy, požádejte si o dotace na energetickou krizi. To znamená, že všichni budeme pracovat, budeme kromě toho závislí na sociálních dávkách, firmy budou závislé na dotacích a státní rozpočet to během pár let úplně vyčerpá. To znamená, že dojde k sociálně-ekonomické krizi, k sociálně-ekonomickému pnutí, a já jsem přesvědčen, že to určitě naruší - proč říkám sociálně-ekonomickému? Protože nevím, kde ta vláda, možná ta příští, možná tato vláda na konci tohoto volebního období, bude hledat finanční prostředky například na důchody a na jiné mandatorní výdaje. Takže obávám se budoucnosti a z tohoto důvodu hnutí SPD samozřejmě rozpočet s takovým schodkem nemůže podpořit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Vít Vomáčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Vomáčka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, asi to bude s podivem, ale já bych chtěl ocenit vystoupení pana Fialy, předsedy SPD, protože za celou jeho dobu tady nepadlo Maďarsko. Vzpomeňte si na to, před třemi měsíci neustále rada devatenácti moudrých po levé straně tady vládu poučovala, jak bychom si měli brát vzor z Maďarska. A dneska nějak tak jsme o tom cudně mlčeli. Nemluvil jste vůbec o demonstracích v Maďarsku, nemluvil jste o inflaci v Maďarsku, o stavu s pohonnými hmotami a neustále jste tady mluvil jenom o Německu a o kancléři Scholzovi. Takže v tom vidím váš velký posun a děkuju, že jste vynechal Maďarsko.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za to ocenění, ale v každém případě jde o český státní rozpočet, proto jsem mluvil o České republice a samozřejmě o Německu, protože Německo dává 200 miliard eur, aby zachránilo občany, aby zachránilo německý průmysl. Bohužel Česká republika nezastropovala výdaje u velkých firem a ty firmy mají obrovské problémy. Takže to je ten důvod, proč jsem srovnával tyto dvě země. U Maďarska nemám zrovna podrobné informace, které se týkají tady těch věcí. Bohužel nemám, ale o Německu se píše. Když si přečtete denní tisk, tak se o Německu píše úplně všude. Proto jsem použil Německo. Až se bude psát o Maďarsku, použiji určitě Maďarsko.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Adamec, poté pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já tedy nebudu reagovat na všechno, co tady padlo. Některé science fiction, které jsou tady přednášeny, tak mě docela baví. Ale k tomu Německu. Prosím vás, on to sice řekl, ale je to ve fázi proklamace, a jestli si někdo myslí, že tohle projde v Evropě, takováhle podpora, tak já si to nemyslím, protože pak by skončil společný trh, skončila by Evropská unie. Tak se nestrašme. Fakt, on to řekl, ale praxe je úplně jiná. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl poprosit, abychom ty příklady ostatních zemí používali v případě, že už to platí. Tady jsme slyšeli onehdy nejenom Maďarsko, ale Slovensko, abychom posléze zjistili, mnozí jsme to věděli dopředu, že to vlastně ještě neplatí. Takže já nechci zpochybňovat úvahy politiků z jiných zemí, ale na tom příkladu Německa je to vidět. Ano, je to nápad, podle mě se nezrealizuje, ale to si řekneme, a to přesně ukazuje cestu, kterou bychom si neměli přát, a je to přesně opačná cesta, než kterou tady řekl Radim Fiala. Pokud půjdeme cestou národních řešení, tak je to pro Českou republiku špatně. My nejsme schopni ekonomicky podporovat firmy, tak jak podporují Němci. Tak si to přiznejme! Ta ekonomika je mnohem silnější. Je v našem životním zájmu mít evropské řešení, přestože se vám to nelíbí. Z národního hlediska je důležité mít evropské řešení, z hlediska českých firem, protože jsou tady bohatší ekonomiky. A když se pustíme do soutěže, který státní rozpočet dá víc, tak my v té soutěži prostě nemůžeme uspět. Nemůžeme!
Takže my se budeme snažit o to, aby to zůstalo ve stadiu úvah. Pokud to bude podpora domácností, to je jiný příběh, to je věc jednotlivých vlád, ale podpora firem - za prvé by to bylo nezákonné z hlediska evropského práva. Ten tlak na Německo je ze všech stran, není jenom z České republiky. To, že se o tom nepíše, neznamená, že o tom s kolegy nemluvíme. Ale říkám, je to proti našim národním zájmům, abychom připustili soutěž, který stát dá ze svého rozpočtu víc, protože my v té soutěži prostě nemůžeme uspět. Děkuju. ***
