(17.00 hodin)
(pokračuje Eliška Olšáková)
Jen pro srovnání, naposled se limity zvedaly v roce 2014, a to limit u služeb a dodávek z 1 milionu na 2 a u stavebních prací z 3 milionů na 6. Dále je třeba připomenout, že stanovené limity už v ekonomicky příznivějších dobách byly přísnější, než po jakých volala evropská legislativa, a s odstupem lze říci, že toto přísnost nebyla důvodná a zadavatelům způsobovala nemalé těžkosti. Přestože o limitech tady hovořil předkladatel pan ministr Ivan Bartoš a říkal, že se plánuje limitům ve veřejných zakázkách věnovat, že by to vyžadovalo širší diskusi, tak přesto se domnívám s ohledem na délku legislativního procesu a plánu legislativních prací a s přihlédnutím právě k té inflaci, že by bylo vhodné tento pozměňovací návrh přijmout, že by byl flexibilnější a že by to bylo jednodušší řešení pro tento nevyhovující stav. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dovolím si vás všechny pozdravit. A dalším, kdo je přihlášený do obecné rozpravy, je paní poslankyně Pošarová. Máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den, dámy a pánové. Chtěla bych se vyjádřit k předloženému návrhu sněmovního tisku, který se týká převážně legislativně technického či formálního charakteru, upřesnění a vyjasňuje... dochází ke zpřesnění některých ustanovení zákona. Novelou nejsou zaváděna žádná nová práva a povinnosti. Návrh provádí změny, které povedou ke snížení administrativního zatížení na straně zadavatelů i dodavatelů, odstraňuje nepřiměřenou přísnost některých pravidel, vyjasňuje výkladové nejasnosti a v neposlední řadě také odstraňuje legislativně technické nedostatky textu zákona. Nejedná se tedy o změny procesu zadávání, a proto i tento sněmovní tisk my podporujeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní poslankyně Dostálová a následně pan ministr.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já bych ráda dvě věci. První tedy je, už to tady naznačil pan ministr, že by ten pozměňovací návrh podpořil, a to je tedy s ohledem na prodlevy v legislativním procesu předmětného vládního návrhu posunout účinnost, protože je nastavena na 1. ledna 2023, a to se jeví jako nereálné. Proto navrhuji změnu účinnosti vládního návrhu tak, aby nedošlo k retroaktivitě právního předpisu, zároveň však, aby nabyl účinnosti relativně brzy, neboť návrh napravuje nedostatečnou transpozici evropských směrnic. Z těchto důvodů je nutné, aby předmětný právní předpis nabyl účinnosti dříve než 1. července 2023. Navrhovanou novou účinností je také zajištěno, že adresáti právního předpisu budou mít určitý časový prostor k seznámení se s novou právní úpravou. Navrhuji tedy, aby to bylo prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Je to potom pod číslem 1548, ale pak se k tomu samozřejmě přihlásím ještě v podrobné rozpravě.
Druhou věc, kterou bych velmi ráda zmínila, a reagovala bych tady ráda vaším prostřednictvím, pane předsedající, na paní kolegyni Olšákovou. Já tomu samozřejmě rozumím, protože si dovedu představit, že se ozývají starostové i díky inflaci, že samozřejmě ty limity 2 miliony na služby, 6 milionů na stavební zakázky jako zakázky malého rozsahu je málo. Na druhou stranu jsem opravdu přesvědčená o tom, že takto by limity neměla nastavovat Sněmovna, ale že by s tím mělo přijít přímo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ono tím, jak vlastně jsme se tady vystřídali v těch rolích, tak my jsme na ministerstvu připravovali takzvanou metodiku pro veřejné zakázky malého rozsahu. Ono by to koneckonců pomohlo právě i menším zadavatelům, aby konečně byl prostě nějaký metodický postup, jak malé zakázky zadávat. Pokud by návrh, který přednesla paní poslankyně Olšáková, prošel, možná by to stálo za to, ještě to doplnit třeba doprovodným usnesením, aby skutečně MMR dopracovalo tu metodiku a aby vlastně malým zadavatelům se v tomto takto pomohlo. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším přihlášeným byl pan vicepremiér Bartoš.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo. Já bych si dovolil ještě načíst jeden pozměňovací návrh, který vznikl v úzké spolupráci s paní náměstkyní na Ministerstvu pro místní rozvoj, která má na starost mimo jiné veřejné zakázky. Byl konzultován s ÚOHS, je nahrán v systému pod číslem 1597, pokud se nepletu. Ten pozměňovací návrh řeší problém, který nás trápí poměrně dlouho, a to je jakási kostrbatost zadávání v rámci státu, kdy stát se dle současného znění vždy rozpadá na jednotlivá ministerstva, přitom se ale stále bavíme o tom samém státu. Já dám příklad nějakých větších zodpovědností, například stát jako celek nese odpovědnost za zvládnutí pandemie nebo stát jako celek nese odpovědnost za kybernetickou bezpečnost, a přitom i v těchto řekněme postulátech, které jsou ze své povahy jednoznačné, často nacházíme různé byrokratické překážky. My jsme se proto rozhodli navrhnout, a já můžu, pokud jste měli možnost sledovat i do většího detailu návrh, kdy v některých případech podobně, jako to je třeba v případě univerzit, kdy univerzita může být nahlížena jako celek, nebo pohledem jednotlivých fakult, ale i v dalších případech, lze ke státu přistupovat i jako celku. V běžné praxi se nic nezmění, nicméně třeba projekty typu čtvrtá bezpečnostní úroveň státního cloudu by stát mohl potom soutěžit v rámci veřejných výběrových řízení jako celek a pak vysoutěžené cloudové řešení by bylo poskytováno samozřejmě všem.
My jsme provedli analýzu s ohledem třeba na existující legislativy i na směrnice Evropské unie, kdy jsme došli k závěru, že navrhované úpravy zákona jsou plně v souladu s ústavním pořádkem jak České republiky, mezinárodními smlouvami i právem Evropské unie.
Detailně potom jsou samozřejmě ty kroky rozepsány i v odůvodnění navrhovaných změn k tomuto pozměňovacímu návrhu. Já bych se k němu potom v podrobné rozpravě přihlásil. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se ještě hlásil pan předseda Michálek a poté se hlásí do řádné rozpravy paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem, který se týká převedení některých povinností, které jsou dneska v zákoně o střetu zájmů, do zákona o veřejných zakázkách. Jsou to ty záležitosti, které se týkají veřejných funkcionářů ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, kde ta problematika je dneska upravena v tomto zákoně, a příliš se to neosvědčuje už z toho důvodu, že vyvstávají pochybnosti, že zákon o veřejných zakázkách se odkazuje na to, že stanoví výjimky pouze tento zákon, a nikoliv zvláštní zákon, takže to může vytvářet nejistotu ohledně toho, jakým způsobem aplikovat ustanovení zvláštního zákona. Aby byla odstraněna tato nejednoznačnost, tak se navrhuje to nově upravit a současně se tam taky posiluje transparentnost, a to v tom, že zadavatel bude moci nově vyloučit uchazeče, který neplní zákonnou povinnost zveřejňovat účetní výkazy, to znamená, může být u něho zvýšené riziko, že ta firma nemá za sebou důvěryhodné dlouhodobé podnikání, aby byla schopna obstát v plnění předmětů veřejné zakázky. To je tedy pozměňovací návrh můj a potom paní kolegyně Olšákové, pana kolegy Zuny a Šimka.
Ještě bych rád závěrem reagoval na to, co říkala paní poslankyně Dostálová, a věřím, že ji potěším - na Ministerstvu pro místní rozvoj se diskutuje možnost právě upřesnění principů zadávání pro malé obce, což by mohlo v podstatě suplovat tu metodiku. My jsme to teď projednávali i na radě vlády pro boj proti korupci, že by se to začlenilo do partnerství pro otevřené vládnutí jako závazek Ministerstva pro místní rozvoj, takže i v tomto ohledu by došlo k posílení transparentnosti a předvídatelnosti veřejných zakázek. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A dalším, kdo se hlásil, byla paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan poslanec Jiří Havránek. ***
