(12.10 hodin)
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, páni ministři - ti tady nejsou, kolegyně a kolegové, velmi rád bych požádal ctěnou Sněmovnu o podporu pozměňovacího návrhu číslo 1557, který jsem společně s poslancem Ivo Vondrákem podal s cílem zajistit únosný a konkurenceschopný příjem pracovníků vysokých škol. Konkrétně navrhujeme změnu v návrhu vládního zákona o státním rozpočtu s cílem zvýšit rozpočet na mzdy pracovníků vysokých škol o částku 1 430 000 000 korun.
Mrzí mě, že pan předseda vlády, emeritní rektor Masarykovy univerzity, nevnímá situaci stejně jako my, popřípadě jako Rada vysokých škol, která je reprezentací pracovníků vysokých škol a která také poukazuje na velmi špatný a neúnosný stav v platové politice státu. Pro podporu našeho pozměňovacího návrhu použiji netypicky argumentace koaličního ministra pana Balaše, který při mojí říjnové interpelaci, kterou jsem směřoval na řešení uvedeného problému, mimo jiné řekl, cituji: "Vidíte, že se rozevírají nůžky mezi financováním vysokého a regionálního školství, takže podíl vysokého školství na celkovém financování neustále klesá procentuálně a samozřejmě klesá také nominálně. Stává se, že mladí nadějní vysokoškolští absolventi, kteří třeba studují doktorská studia, raději odcházejí do středního školství, protože průměrná mzda ve středním školství je asi o 15 000 korun vyšší pro ně, než je na vysokém školství, a tato nerovnováha může způsobit podle mě katastrofu dříve nebo později, protože v tu chvíli nebude mít kdo učit." On hovořil tedy jenom vlastně o pracovnících pedagogických fakult, ale ta situace je obecně stejná, a naprosto s ním souhlasím v tom, že se otvírají nůžky mezi financováním regionálního a vysokoškolského vzdělávání. Tak toto je konec, v podstatě tady byl konec citace pana ministra.
Já bych pak ještě rád dodal pár konkrétních údajů, které podtrhují tuto špatnou situaci v platové politice vysokých škol. Jde totiž o tarify, kdy tarify vysokoškolských univerzitních pracovníků ve srovnání s průměrem tarifů pracovníků s vysokoškolským vzděláním jsou v České republice dokonce o 26 až 41 % nižší. Čili vysokoškolák na univerzitě, jeho tarif je pomalu o polovinu nižší, než je tarif v jiných částech hospodářství. Dokonce i kategorie vysokoškolských docentů se pohybuje pod tímto národním srovnáním, a to asi o minus 10 %. Všude slyšíme, jak vláda bude podporovat školství, ale současná platová realita je naprosto odlišná. Proto si dovoluji požádat o podporu uvedeného pozměňovacího návrhu, který by alespoň částečně narovnal platovou politiku státu vůči pracovníkům vysokých škol na univerzitách. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a dalším z přihlášených je pan poslanec Radek Koten. Jenom upozorňuji, že ve 13 hodin máme pevně zařazený volební bod. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se tady dotkl několika oblastí, které jsem nezachytil v tomto návrhu rozpočtu na rok 2023, a zejména mi tam chybí energetická koncepce České republiky. Pokud bychom nějakým způsobem zapracovali koncepci ve vlastnictví kritické infrastruktury státu tak, aby bylo možné částečně vykoupit nebo úplně vykoupit minoritní akcionáře ČEZu, to si myslím, že by to byl poměrně dobrý nástroj pro to, aby stát jako stoprocentní vlastník tohoto podniku mohl efektivně regulovat ceny energie, tedy elektrické energie, pro české občany.
Dále jsme si tady z minulých dob, tedy za vlády Mirka Topolánka, zažili liberalizaci trhu s energiemi, nejenom elektřiny, ale samozřejmě i plynu, a stát se tady zbavil samozřejmě zásobníků, plynové infrastruktury a podobně. Tak bych očekával, že v návrhu rozpočtu vzhledem k situaci, kterou tady máme, vláda vytvoří nějakou energetickou koncepci pro Českou republiku pro následující roky. Co se týká zásobníků, ty byly na prodej. Já jsem tady z tohoto důvodu interpeloval jednak ministra průmyslu a obchodu a jednak pana premiéra, ale zatím nemám žádné další informace, jestli s tím vláda počítá do dalšího období, či nikoliv.
Vytvořil jsem pozměňovací návrh, který tady byl načten v druhém čtení, je veden jako sněmovní dokument 1621, tak pak vás budu žádat o jeho podporu. Jedná se tady o to, že Národní ekonomická rada vlády doporučila vládě snížit počet příslušníků Policie České republiky o 3 tisíce tabulkových míst. My již v této době máme podstav zhruba 4 až 5 tisíc policistů a vzhledem k migrační krizi, která je minimálně čtyřnásobná, pětinásobná oproti roku 2015, si myslím, že to je krok velice špatným směrem, a naopak můj pozměňovací návrh řeší přímo v kapitole Ministerstva vnitra, uvnitř přesun prostředků, například jako platby do zahraničí za to, že nám někdo hlídá hranice nebo vnější hranici schengenského prostoru, ale jak vidíme, to nefunguje, takže tyto prostředky, které jsou směrovány tímto směrem, právě je převádím do platů příslušníků policejních sborů. A myslím si, že i vzhledem k vytíženosti Policie České republiky naopak by se měly začít dařit více nábory a policisté by měli cítit, že stát je bude v jejich práci podporovat.
Osobně si myslím, že všechny ty věci, které se nyní dějí - já bych to úplně nesváděl všechno na ten jeden důvod, ale začalo to samozřejmě Green Dealem, nepovedeným, zpackaným, kdy si Německo vypnulo několik jaderných elektráren, které byly poměrně zánovní, a samozřejmě ta elektřina na trhu chybí.
Já jsem tady poslouchal pana ministra financí, který říká, že v podstatě žádné scénáře z toho, před kterými tady opozice varovala, se vlastně nestaly. Ale já si myslím, že občané této republiky, že už jim chodí nové složenky na nové zálohy energie s tím, že ty další nové složenky přijdou zase po Novém roce, protože prostě cenový strop, který byl stanoven na energie, to zastropování, je velmi, velmi vysoký a je to několikanásobek částky, kterou byli schopni a občané a firmy platit. Takže to se samozřejmě stane, ale vy máte zatím ještě štěstí, že ty složenky nepřišly některým lidem, kteří měli fixace, už nyní.
Co se týká zavírání podniků, tak je skutečně nemusíte zavírat, protože každý podnik, který bude ekonomicky neefektivní z důvodu vstupů a vstupních cen energií, buď omezí výrobu, to už tady kolegové říkali, anebo zavře, nebo začne propouštět pracovníky, které nebude potřebovat, protože nebude mít takový odbyt. Konkurence na trhu díky energiím samozřejmě klesne a dotkne se to všech oborů, bohužel včetně potravinářství, takže mohou zavírat mlékárny, mohou zavírat další podniky, které se zabývají zpracováním potravin, a nebude to pěkné. Takže já to vnímám, že my tady posíláme miliardy na bohulibé účely, nicméně bych očekával, že tento rozpočet bude více reflektovat energetickou bezpečnost, energetickou vládní koncepci, a hlavně potravinovou bezpečnost, protože v případě, že se potraviny zde přestanou v nějakém množství vyrábět a budeme daleko více závislí na dovozech těchto potravin, dá se očekávat, že v okolních státech to bude podobné, tak cena samozřejmě vystřelí nahoru, stejně jak už teď potraviny jsou významně dražší, ale může to samozřejmě akcelerovat. Takže skutečně tento rozpočet takhle, jak je postaven, mi příliš nedává smysl. Děkuji za pozornost. ***
