U té integrace, která byla zamýšlena v rámci jednotné stavební správy, respektive čisté stavební správy, ani v návrhu samozřejmě nedocházelo k úplné integraci a některé dotčené orgány, třeba hasiči a další, zůstávaly mimo tento systém. Nicméně na úrovni ORP, kam jsme původně mířili, skutečně řada dotčených orgánů je ve stejné úrovni. V případě, kdy necháváme podle toho výkonnostního modelu skutečně stavební úřady na obcích nižších než ORP, jedná se o integraci, kterou bych nazval procesní. Já asi nepředpokládám, že si budete v době datových schránek někam jezdit pro složité dokumentace, ty termíny jsou samozřejmě závazné, a pokud v danou chvíli je potřeba dodání nějakých koordinovaných stanovisek, tak se to bude dít v rámci jednoho procesu, tedy to marketingové "jeden úřad, jedno razítko, jeden proces". Ono nefungovalo ani v tom původním návrhu tak, jak si to může člověk představit, že to je takto, je to prostě proces, který probíhá, má začátek a konec a v rámci něj se vypořádají všechny dotčené orgány.

Adekvátní s tím je tedy ještě otázka, nebo související je s tím otázka na jednotné environmentální stanovisko, ačkoliv toto není legislativa Ministerstva pro místní rozvoj, je předkládáno Ministerstvem životního prostředí jako součást této legislativy a tam taktéž dochází již ke koordinovanému integrovanému vyjádření jednotnému. Ty termíny, o kterých jsme se bavili, které jsou závazné, já jsem ukazoval i ty maximální délky, by tímto neměly být dotčeny. Jsou tam ty stavby jednoduché, potom jsou to stavby složitější a nejtěžší jsou stavby, které vyžadují EIA, environmentální stanovisko, rozšířené tedy o EIA. V každém z těchto případů, ačkoliv nedokážeme ovlivnit délku vypořádání nebo přípravy EIA, hovoříme o tom, že do roka, v nejhorším případě do roka a čtvrt by měl stavebník vědět, zda může či nemůže stavět. Pokud dojde k (odvolání?), u jednoduchých staveb třeba 90, 128 dní. Ale v obou dvou případech dochází k výraznému zkrácení, což z povahy původního návrhu vlastně také vycházelo, protože jsou tam lhůty, jsou tam závazná - nezávazná, je tam koordinovaný postup při vypořádání a už teď některé stavební úřady samozřejmě přistupují ke koordinovanému stanovisku, kde shlukují a vypořádávají některé věci průběžně.

K otázce SOSÚ, termín je jasně daný, SOSÚ 1. 7. 2023 by měl začít fungovat. Spolupracujeme s Ministerstvem dopravy, s Ministerstvem průmyslu, řešíme to s Ministerstvem zdravotnictví, neboť tam jsou poptávány samozřejmě kapacity. Proces má pod sebou se svým týmem paní náměstkyně Leona Šteigrová, je to v podstatě projektově řízené a k 1. 7. 2023 by mělo dojít k jeho naplnění.

A ještě k otázce integrace. Věřím, že až budeme řešit ten agendový informační systém, který už má architekturu zadání revidovanou hlavním architektem a jeho lidmi, samozřejmě systém, který umožní do toho flow, do toho řešení se připojovat k dotčeným orgánům, v tuto chvíli máme datovou schránku jako komunikační nástroj, ale tam už to bude portálové řešení s formulářem, tak věřím, že faktická procesní integrace bude obhospodařována právě tím digitálním systémem. Věřím, že na přelomu roků 2023 a 2024 tím proteče první stavební řízení.

Toliko moje odpověď, těším se na doplňující otázku.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju za odpověď. Budu optimistou společně s vámi, pane ministře. Doplňující otázky budou dvě.

První je k těm lhůtám. Mluvíte o jasně daných lhůtách, jak jsme o nich mluvili my. Naše filozofie byla postavena na tom, že pokud úředník onemocní, nebude, bude jich tam zkrátka málo, budou v rámci jednotné instituce plně zastupitelní. V té vaší řekněme neintegraci - teď nechci být zlý, částečné integraci - zkrátka zastupitelní nebudou. Takže můj dotaz je: pokud na nějakém malém úřadu o čtyřech lidech fyzicky nebudou pracovníci, nebude je mít kdo nahradit, kdo zastoupit, jak zajistíte, že dodrží zákonem danou lhůtu? To za prvé.

Za druhé, taková možná jen zajímavost nebo technikálie. Když jsme tady hlasovali tisk 1008 a 1009, u definice obytné místnosti, která se stala takovým mediálním šlágrem, jste vy - vaše koalice tehdy byla pro - podpořili jste ten pozměňovací návrh. Teď v současné verzi definici obytné místnosti naopak rušíte. Jenom připomenu, pane ministře, byla to taková ta technická drobnost, možná trochu úsměvná, s těmi sklepy a podobně. Byli jste pro, tady jste bohužel proti. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, budete reagovat? Prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: My jsme tuhle situaci zastupitelnosti na daném úřadě řešili s kolegy jak v Senátu, tak na seminářích, i zde ve Sněmovně, kde jsem měl setkání. Otázka byla, jakým způsobem toto zajistit. Je to buď řešením na vyšší úrovni, nebo nějakou výpomocí, a dokonce jsme se bavili o tom, že třeba v sousedních úřadech se dá potom pracovat i s nějakým řekněme - a už se ozvaly první stavební úřady, které vlastně řeší možnost jakéhosi sloučení tak, aby personálně i prostorově toto bylo pokryto. Zastupitelnost asi není úplně absolutní a nebyla ani v tom původním řešení, i když jsme předpokládali jednotnou státní správu, vždycky bychom se pohybovali v tom systému směrem výše.

K věci ohledně definice místnosti, jestli je to parametr světlosti a podobně, já vím, že tady na tom se vytočili v posledním hlasování komunisté, kteří s tím licitovali detaily uchopení tohoto. Také není v záměru toho zákona stavět nějaké podzemní kobky či předělávat podzemní prostory na bytové jednotky. Bavíme se tam o tom, na jakou stranu mají být otevřená okna, kolik procent bytů má být osvětleno v nějaké nové výstavbě. Toto jsme diskutovali i na úrovni velkých měst, výstavby nových rekonstrukcí, a tam si myslím, že pokud je to tenhle předmět, tak se můžeme ještě dál bavit o parametrech, ale nemyslím si, že tam to riziko hrozí. Nejsem si jist, že bych vystupoval v této věci na plénu Sněmovny, musel bych se podívat, už je to rok a něco, ale nemyslím si, že argumentaci, která zde zaznívala od KSČM, jsme v tomto smyslu řešili.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy požádám o interpelaci pana poslance Roberta Králíčka, který interpeluje ministra vnitra Víta Rakušana. Připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dostávají se ke mně informace o poměrně vysokém nárůstu odcházejících příslušníků Policie České republiky. Dle mně dostupných informací, které mám, se podstav příslušníků policie České republiky dlouhodobě prohlubuje a nyní by měl se pohybovat někde mezi 5 až 6 tisíci. Chci se vás proto zeptat, pane ministře, zdali nás můžete informovat o tom, kolik příslušníků celkem opustilo Policii České republiky v měsících září a říjnu, kolik to bylo od začátku tohoto roku, popřípadě který kraj je nejvíce tímto podstavem ohrožen, kolik příslušníků nám tedy přesně chybí a jak se k této situaci postavíte, jak ji budete řešit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za jasně formulovanou interpelaci, pane poslanče. Pan ministr vám odpoví.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Čísla za září a říjen, na která jste se ptal, vám pošlu písemně, nicméně už teď vám mohu odpovědět. Odchodovost, která je tedy od začátku roku až do současnosti: z Policie České republiky odešlo 2 465 příslušníků. Chci jenom podotknout, že to není stav vybočující z předchozích let. Předešlý rok, a to do začátku prosince, tedy ještě před nástupem naší vlády, se jednalo o odchod 2 559 příslušníků, tedy ta odchodovost v letošním (loňském?) roce byla rekordní.

Zároveň ovšem chci říci, že v letošním roce vzniklo 1 848 nových policejních úvazků, tedy 1 848 policistů nastoupilo do služebního poměru. Další cesta k tomu, jakým způsobem motivovat příslušníky Policie České republiky, aby ve stavu zůstávali, je následující. Už zvýšení platů do tarifů od ledna roku 2023 o 10 % v té relativně složité valorizační rovnici vychází tak, a my jsme o tom příslušníky informovali skrze jejich velení, ale i skrze odborové organizace, vychází tak, že se nevyplatí letos opouštět sbor z důvodů výsluhovosti, protože díky valorizaci platů o 10 % do tarifů to jednoduše není platově výhodné, není to výhodné v celkovém propočtu. ***