(17.30 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)

Přímá odpověď na vaši otázku, zda něco takového zvažujeme - víc než to, otevřeli jsme už jednání s Asociací krajů a s jednotlivými kraji debatu o tom, jak to do budoucna lépe uspořádat. Bude to znamenat vyřešit problém clearingových center, která by dokázala vypořádat úhradu dopravního výkonu, vypořádat to mezi jednotlivými dopravci, ale také mezi jednotlivými systémy, protože dvacet let české kraje - a je to dobře - vyvíjely svoje integrované systémy. Vkládaly do toho invenci, spoustu peněz a snažily se docílit toho, aby opravdu v rámci jejich regionů regionální doprava, denní dojížďka do práce, fungovala co nejlépe. K tomu tedy Ministerstvo dopravy, jak jsem říkal, přidalo jednotnou jízdenku pro celou Českou republiku, ale na železnici. Naše předsevzetí do budoucna musí být jednoznačně takové u jednoho stolu, aniž by to znamenalo popření jednotlivých krajských integrovaných systémů, najít nějaké spojení a najít ho zároveň tak, aby to český rozpočet unesl.

Samozřejmě že i v případě toho Německa to znamenalo to z jednotné státní pokladny a i ta 49eurová jízdenka bude znamenat obrovský výdaj, protože ty prostředky doputují jak k dopravcům, tak k jednotlivým regionům. Ale dávám za pravdu nejen vám, ale všem, kteří hledí do budoucna, s tím, že je dobře zavést možnosti jednotného jízdného. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a samozřejmě váš prostor pro doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, děkuji za takovouto odpověď. Jsem rád, že ministerstvo přistoupilo k tomu, že by se zabývalo touto celorepublikovou jízdenkou, aby to usnadnilo cestování, nejenom samozřejmě důchodcům, invalidním, žákům, ale víceméně všem, a budu ve střehu a budu sledovat, jak ministerstvo na tom pracuje. A pokud se mně bude zdát, že ne, tak se tady určitě ještě k tomu potkáme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní můžeme... (Ministr gestikuluje.) Chcete reagovat. Dobře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Já to beru jako výzvu, nikoliv jako výhrůžku. (Smích v sále.) A chci v tomto směru tedy jasně deklarovat, že se všemi kraji, protože bez krajů tohle nepůjde udělat, a zmínil jste, že ideální by pochopitelně bylo, kdyby do toho bylo možné zapojit i městskou hromadnou dopravu, což je znovu o stupeň vyšší požadavek, protože v tu chvíli to opravdu znamená zajistit tak kvalitní dohody mezi všemi aktéry a vytvoření tak robustního systému i clearingu, aby to ve výsledku neznamenalo vyčerpání peněz třeba na straně krajů, kde dopravní výkon je největší, nebo na straně státu, jehož pokladna taky prostě není nekonečná a nemůže být nekonečná.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a další v pořadí interpelace paní poslankyně Jany Hanzlíkové, kterou ovšem nevidím v sále, takže tato interpelace propadá. A přistoupíme k interpelaci pana poslance Romana Kubíčka a připraví se s interpelací pan poslanec Lubomír Metnar. Ale pan poslanec Kubíček (Hlas z pléna: Běží, běží.) také není v sále, propadá interpelace. A přistupujeme k interpelaci pana poslance Lubomíra Metnara, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obrací se na mě zaměstnanci Vojenského technického ústavu s dotazy, co se děje v jejich podniku, proč lidé, kteří stáli u vzestupu státního podniku, byli ze dne na den odvoláni. Vojenský technický ústav je komplexní a pro plnění úkolů pro Armádu České republiky velice důležitý. Podnik je zároveň dlouhodobě ve velmi dobré hospodářské kondici. V současné době a zvláště s ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci tyto změny rozhodně nepřispívají ke stabilitě tohoto státního podniku, který má významný podíl při řešení strategických projektů pro Armádu České republiky, mimo jiné v oblasti protivzdušné obrany.

6. 12. letošního roku zasedá výbor pro obranu, který má na programu jednání bod s názvem Informace o personálních změnách v řízení státních podniků zřizovaných Ministerstvem obrany. Když jsem se vás chtěl dotazovat na důvody odvolání ředitele Vojenského technického ústavu, vzhledem k tomu, že jste na zahraniční cestě, činím, tak prostřednictvím této interpelace.

Zajímají mě důvody, které vedly k těmto náhlým změnám, a i jaké okolnosti předcházely těmto rozhodnutím a zda to nebude mít dopady na projekty, které tento podnik realizuje. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Paní ministryně je omluvena a odpověď přijde do 30 dnů. Nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Huberta Langa a připraví se pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Možná přítomný pan ministr bude překvapený, ale já bych v jedné své interpelaci chtěl hledat nějaké řešení. Jsem rád, že je přítomný, musím kvitovat, že chodí na bezpečnostní výbor, a byť spolu mnohdy nesouhlasíme, tak aspoň se posloucháme vzájemně. Pane ministře, chtěl bych se zeptat, zda policie, případně Ministerstvo vnitra, hledá nějaké systémové řešení, protože víme, že to, co je (Nesrozumitelné.) řešení týkající se migrace, ochrany vnější schengenské hranice, i když tam posíláme policisty a snažíme se zabránit migračnímu tlaku, je od roku 2015 velice neúčinné a asi pravděpodobně ani do konce našeho předsednictví, ani v nejbližší době se nepodaří toto vyřešit. Říkám to v souvislosti s tím, že jsme 29. 9. znovu zavedli kontrolu na česko-slovenské státní hranici, za což také děkuji, že jsme to kvitovali a poukazovali jsme na to na bezpečnostním výboru, to se zaběhlo. A jedná se mi o to, zda tedy policie nebo vy nebo Ministerstvo vnitra připravují nějaké řešení, jak potom pokračovat dál, protože dneska ve své podstatě máme znovu zavedenu kontrolu na státních hranicích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Víme, že nás to stálo už dneska cca 300 milionů, ta opatření. Není to úplně malá částka v souvislosti i s rozpočtem, kdy třeba pro pokrytí občanských platů hasičů potřebujeme 100 milionů korun a horko těžko je hledáme v rozpočtu Ministerstva vnitra.

Víme, že ve své podstatě potřebujeme na jednu směnu 80 vojáků, 210 policistů, 40 celníků a tak dále. My jsme, nebo já jsem alespoň nabízel několikrát, zda by například nestálo za to, zamyslet se opět nad zavedením služby cizinecké policie jako liniového útvaru, nebo případně posílení útvaru na česko-slovenské hranici, která je asi pro nás nejvíce zatížená, například posílením výkonu, vytvořením tam na místně příslušných odděleních třeba nějakých skupin, které by tam byly, aby tam nemuseli ti policisté dojíždět, protože nás to stojí... jednak je to nesystémové, nemají místní znalost, nemají znalost terénu, chybí nám ve výkonu služby někde jinde ti lidé a myslím si, že by za to stálo o tom pouvažovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s reakcí pan ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, a děkuji i za jasně, věcně formulovanou interpelaci panu kolegovi Langovi, přičemž jeho vidění situace vidím podobně. Často spolu nesouhlasíme, ale často se posloucháme, a já tady musím říci, že jsme schopni i vyslyšet názory opozice na bezpečnostním výboru, třeba dání výjezdního příkazu v rámci 7 dnů, to byla určitě připomínka, která byla věcná, a my jsme ji posléze po poradě s policejním prezidiem a vedením policie i do daného opatření skutečně implementovali.

Systémová opatření v rámci dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřní hranici se Slovenskou republikou jsou zajištěna výkonem služby na místech určených pro překračování hranic a na takzvané zelené státní hranici, a to především policisty krajských ředitelství Jihomoravského, Zlínského, Moravskoslezského kraje, posíleni jsou i ostatními krajskými ředitelstvími a logicky i Ředitelstvím služby cizinecké policie, kterou vy jste zmínil. Jak jistě víte, v souznění s typovým plánem, který je pro danou situaci vytvořen, byli povoláni i příslušníci Armády České republiky a Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, a jsou tedy taktéž nasazeni v rámci opatření na hranicích se Slovenskou republikou. Ta situace - a dostanu se i k meritu vašeho dotazu - se lepší v číslech. Čísla na západobalkánské trase v posledních týdnech klesají. Nebudu teď předstírat, že je to jenom nějakou genialitou doposavad učiněných opatření, je to i v logice toho, že jsou tady zimní měsíce, ale zároveň se nám povedlo i na evropské úrovni dosáhnout vízové harmonizace, v případě Srbska se třemi zeměmi a ostatní země západního Balkánu avizovaly, že k vízové harmonizaci, tak důležité pro snížení počtu na západobalkánské cestě, dojde do poloviny roku 2023. Jsme tak zavázáni memorandem z konference v Tiraně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP