Tolik tedy velmi stručné představení jak základního zákona, tak i příslušného změnového zákona, který zavede právě výkon jednotného environmentálního stanoviska do jednotlivých specializovaných zákonů. Děkuji moc za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a nyní bych poprosil pana zpravodaje Hofmanna o jeho uvedení do problematiky. Děkuji.

Poslanec Jan Hofmann: Dobrý den. Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně, kolegové, cílem vládního návrhu zákona je zavést takzvané jednotné environmentální stanovisko, a to pro všechny záměry povolované dle stavebního zákona. Bude mít formu závazného stanoviska a nahradí správní úkony obsažené nyní v devíti různých zákonech z oblasti životního prostředí. Orgánem vydávajícím jednotné environmentální stanovisko bude v definovaných případech krajský úřad, v ostatních případech pak obecní úřady s rozšířenou působností. U některých specifických záměrů bude k vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušné Ministerstvo životního prostředí. Do jednotného environmentálního stanoviska nebudou integrovány správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropských významných lokalitách a v ptačích oblastech. Komunikace mezi stavebníkem, stavebním úřadem a příslušným orgánem pro vydání jednotného environmentálního stanoviska bude probíhat primárně elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka. Tolik zpravodajská zpráva k bodu 19.

A bodu 20. Bod 20 je doprovodným předpisem k souběžně předkládanému vládnímu návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku. V přímé souvislosti s právní úpravou obsaženou v návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku dochází k novelizaci několika dalších zákonů, konkrétně je to devíti na úseku ochrany životního prostředí a čtyř souvisejících, přičemž v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti právního řádu jsou všechny novely sjednoceny v samostatném změnovém zákoně. Obsah zákona byl vysvětlen v předchozím bodu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji a jenom připomínám, protože jsme v trošku netypické situaci, že jsme ve sloučené obecné rozpravě. S přednostním právem se přihlásila paní místopředsedkyně Dostálová. Máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem samozřejmě - ono se to asi ode mě očekává - ale já budu dneska trošičku delší. Budu se snažit samozřejmě ještě apelovat na nás na všechny, abychom v této nelehké době se nepouštěli do nějakých neosvědčených receptů, protože pro mě je zcela zásadní a nešťastné, že se snažíme změnit stavební zákon a dotčené zákony jen rok poté, co byla připravena komplexní rekodifikace stavebního práva, tedy norma, na kterou Česká republika a její obyvatelé čekají více jak třicet let, aniž by měla šanci svou existenci a funkčnost obhájit. Já bych to pochopila, kdybychom přicházeli s novelou nového stavebního zákona v době, kdy bychom skutečně v praxi ověřili nějakou nefunkčnost nebo nějaký problém. Ale my jsme té normě nedali ani šanci a v podstatě jenom politický boj rozhodl o tom, že norma, která opravdu získala významné ocenění jako zákon roku, kde hlasovala nejenom odborná veřejnost, ale i laická veřejnost, ten zákon dostal 68 % hlasů, opravdu hodně, tak tento zákon se snažíme teď demontovat. Nahrazujeme některé prvky jinými prvky, ale to samozřejmě, už jsem to říkala při tom prvním volebním období, že to je mozaika, která je poskládána z určitých dílků a je velmi nebezpečné jeden dílek nahrazovat druhým, abychom potom toho celku dosáhli. No, ona se ta slova, která teď říkám, v podstatě tak trošku v pravdu obrátila, protože novelou nového stavebního zákona se otevřela pomyslná Pandořina skříňka, se kterou bude těžké se vyrovnat.

Je také nutné připomenout, že komplexní změna stavebního práva byla připravována déle než pět let, byla široce diskutována a stala se v minulém období červeným hadrem pro tehdejší opozici, ale je samozřejmě pochopitelný tento jev, protože úspěch se samozřejmě protivníkům neodpouští, a bez ohledu na prospěšnost, kvalitu, která byla skutečně doložena mnoha odbornými svazy. Ale je potřeba také férově přiznat, že jediný, komu se to ve finále, ale říkám až ve finále, protože jinak my jsme se Svazem měst a obcí intenzivně spolupracovali a pro Svaz měst a obcí byla úplně alfa - omega nového stavebního zákona integrace dotčených orgánů neboli orgánů, které chrání veřejné zájmy.

A teď jsme v situaci, protože novelu, kterou máte dneska na stole, do které se můžete podívat, tak nejenom, že ona destruuje tu institucionální podobu tak, aby lidé skutečně mohli vědět, že budou stavební úřady konat ve lhůtách, ve kterých mají, ale že budou lidé i zastupitelní. Tak nic z toho, vážení spoluobčané - protože vy už mně píšete všichni na moje sociální sítě, na Messenger a do WhatsAppu, takže vím, že nás pečlivě sledujete - tak bohužel ani jedna z těchto věcí nebude. Prostě úředníci dále nebudou zastupitelní a může se stát, že na malých stavebních úřadech opět bude cedule "pro nemoc zavřeno", protože - tady musím trošičku poopravit, byť to nerada dělám, ale pana ministra, který na interpelaci, když na toto byl dotázán, odpověděl, že bude moct přijet úředník z jiného úřadu - tak nebude. To skutečně v modelu přenesené působnosti takto fungovat nemůže, takže úředníci, pokud onemocní, fakt budou na tom úřadě jenom dva a schvátí je nějaké virové onemocnění, tak budou mít stavebníci smůlu.

Stejně tak vymahatelnost lhůt byla samozřejmě jedním... alfou - omegou kompletní rekodifikace stavebního práva, aby bylo opravdu zajištěno, že když stavební úřad do nějakého času nekoná, tak to přebírá nadřízený úřad. Vzhledem k tomu, že se vracíme k současnému stavu a podobě stavebních úřadů, jak to známe dnes, ani toto nebude moci být garantováno.

Stejně tak bude velmi těžko garantováno jednotné metodické prostředí, což se samozřejmě stavebníkům také moc nelíbí, protože oni se dostávají do toho - když například dám konkrétní příklad: někdo staví takové ty vleky pro surfaře, třeba na rybníce, a samozřejmě to instalují po celé České republice, tak je opravdu s úsměvem, že v každém kraji se to povoluje jinak, na každém stavebním úřadu. A o tom je právě jednotné metodické prostředí.

My samozřejmě nechceme ale udělat stejnou chybu, protože pro mě už je skoro tak na zamáčknutí slzy, protože pokud my jako opozice k tomu nebudeme dnes přistupovat konstruktivně, tak se stane, že každá další vláda půjde stejným destrukčním modelem, a to tedy opravdu není dobrý signál pro žádného stavebníka. Takže jsem velmi ráda, že se daří nacházet v posledních časech shodu nebo dohodu s koalicí na tom, že je potřeba připravit komplexní pozměňovací návrh, že na něm budeme spolupracovat napříč politickým spektrem a skutečně nezavdáme příčinu tomu, aby jakákoliv další vláda nový stavební zákon nějakým způsobem zase destruovala a vracela věci do stejných kolejí.

My si musíme uvědomit, že nyní přistupujeme k přípravě novely stavebního zákona a snažíme se o to - a věřte mi, že snažíme konstruktivně, spolupracujeme na široké bázi - a musí-li ke změně dojít, než se jedná o funkční a smysluplné úpravy, které především v dnešní době vedou ke skutečnému řešení, tedy na jedné straně ke zlepšení a posílení územního plánování a na druhé straně ke zrychlení a zjednodušení stavebního povolování. Jsou to propojené nádoby. Pokud se podaří podpořit města a obce v územněplánovací kompetenci, potom bude menší tlak samospráv v oblasti stavebního povolení. A to se stane, jak by správně mělo být, jen technicistním procesem, kontrolujícím dodržování zákonů a norem.

Věřím, že tento princip dokážeme přenést do budoucí podoby stavebního práva, a v takovém případě jsme připraveni jej podpořit i jako opozice. Upřednostněme občany a naši zemi před politikou a politickým marketingem jako takovými, obsah novely před povrchním obalem. To, co nyní Česká republika a její obyvatelé potřebují, je stabilita. Bohužel, tento návrh rezignuje na práva občanů, kteří zoufale žádají stát, aby se v oblasti stavebního řízení dodržovaly lhůty. Znovu tady připomínám to staré dobré rčení, že když občan nesplní jakoukoliv lhůtu vůči státu, okamžitě dostává pokutu. Když stát neplní vůči občanovi, tak se neděje vůbec nic, a na to se skutečně musíme zaměřit. ***