(10.40 hodin)

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Já vám vstoupím do diskuse. Tou otázkou se Ústav státu a práva zabýval už v devadesátých letech, a to už dávno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a nyní tedy prosím pana vicepremiéra Rakušana.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, žádám a vyzývám paní kolegyni Vildumetzovou k míru. Myslím si, že vyměňovat si tady technické připomínky po další hodinu... Ono se tady stalo dobrým zvykem, že jakmile já promluvím, já si myslím, že ještě předtím, než něco sdělím, ona už se hlásí. Takže já jenom říkám, ve všem má pravdu. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Jiří Mašek a dále je s faktickou přihlášen pan ministr Zbyněk Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom upozornit na to, že v tuto chvíli projednáváme bod jistě zajímavý, jak tady bylo řečeno, vlekoucí se od devadesátých let, je otázka, jestli potom akceptovaný minulou vládou v roce 2018 nebo 2019, to všechno je možné. Nicméně je to bod, který je pro vládu bezproblémový, tedy zajímavý. A o těch problémových bodech, které jsme tady navrhovali v rámci změny a doplnění programu, o těch vláda nechce diskutovat. Pojďme se bavit o tom, co nás nebolí, o tom, co budeme řešit, zákony z roku 1918 a podobně. Je to k věci, a je to reakce na pana ministra a na paní Vildumetzovou Mračkovou. Dobrý.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášen pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Když už se chceme vracet do minulostí, kdo byl první, kdo to podal, tak se podívejte do minulého volebního období, sněmovní tisk 189, podala jej skupina poslanců ODS vedených Markem Bendou a tento návrh byl zamítnut v prvém čtení. Jak hlasovalo hnutí ANO? Pro zamítnutí tohoto návrhu.

A následně, aby si vyrobili alibi, že se mu také věnují, následně se tomu začalo věnovat Ministerstvo vnitra. Nicméně my, kteří jsme v tom roce 2018 iniciovali, jsme spokojeni. Pokud to dneska podpoříme, dneska máme první čtení, ale pokud bychom to podpořili velkou většinou, tak bych ocenil názorový posun z roku 2018 do roku 2023. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nikdo se s faktickou už dál nehlásí, tak bych poprosil přihlášeného pana poslance Kohoutka. Pardon, ještě je tady faktická, takže s faktickou paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře Stanjuro (Smích z lavic poslanců hnutí ANO.), kde jste byl včera, když jsem se ptala, kde máte 20 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů, když jsem se ptala, kde máte 31 miliard, které vám chybí ve Státním fondu dopravní infrastruktury, když jsem se ptala, že vám nesedí 100 miliard na kompenzace za cenové stropy? Kde jste byl? Teď jste se vynořil, abyste se vyjádřil k úplně zbytečnému zákonu. I my jsme se tomu věnovali mockrát na vládě, na naší vládě, a jako právník, jako bývalá členka Legislativní rady vlády, komise pro finanční právo, vám říkám, je to úplně jedno, jestli to dneska schválíme, nebo ne. Prostě ty zákony jsou obsoletní, nebo obsolentní, oba dva výrazy jsou použitelné, a jestli tam budou, nebo nebudou, nemá na vliv jak právního systému, tak života lidí této země vůbec žádný vliv. Děkuju. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní tedy již pan poslanec Tomáš Kohoutek. Jsme v obecné rozpravě.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Právní řád České republiky obsahuje velké množství právních předpisů a vyhlášených mezinárodních smluv, přičemž nemalá část z právních předpisů je obsoletní. Adjektivem obsoletní se označuje právní norma, která je sice stále formálně platná, neboť nebyla předepsaným způsobem zrušena, avšak je již nepoužívaná, nepůsobí právní účinky.

Jak již tady bylo řečeno, v minulém volebním období byl předložen vládní návrh zákona o zrušení vybraných obsoletních předpisů ze dne 1. října 2019, označen jako sněmovní tisk 608. Návrh tohoto zákona byl vypracován na základě usnesení ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 10. října 2018 pod číslem 84, ve kterém mimo jiné žádá vládu České republiky, aby řešila problémy vyplývající z existence obsoletních právních předpisů a navrhla možnosti řešení. Tento sněmovní tisk 608 byl schválen v prvním čtení, nicméně jeho projednání bylo ukončeno s koncem volebního období.

Je třeba konstatovat, že právní vztahy založené na základě právních předpisů, které jsou obsaženy v návrhu zákona, zůstanou po zrušení těchto právních předpisů nedotčeny, neboť je samozřejmě uplatňován princip zákazu retroaktivity právního předpisu. Znamená to tedy, že byl-li jednou právní vztah právním předpisem založen, pozdější derogace právního předpisu ex nunc nemůže způsobit, že by takový právní vztah existoval bez právního titulu, ani to nemůže mít vliv na platnost jednání učiněných v souladu s tímto derogovaným právním předpisem v době jeho platnosti, neboť by se jednalo o nepřípustnou pravou retroaktivitu.

Je potřeba zmínit, že do tohoto návrhu nebyly zahrnuty právní předpisy vydané v období nesvobody tak, jak je definována v čl.1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky z roku 1945, publikované v Úředním věstníku pod č. 11/1945, tedy nejsou v tomto předpise zahrnuty právní předpisy schválené a platné v období od 30. září 1938 do 4. května 1945. Taktéž je potřeba zmínit, že do tohoto návrhu zákona nebyly zařazeny právní předpisy, které by sice mohly vykazovat charakteristické znaky obsoletních právních předpisů, nicméně na zrušení navrženy nebudou s přihlédnutím k jejich kulturně-historickému významu, například se jedná o recepční právní normy, právní předpisy zavádějící pozemkové reformy, právní předpisy upravující dřívější postavení vysokých škol a podobně.

Rovněž do tohoto návrhu zákona nebyly zařazeny dekrety prezidenta republiky obecně označované jako Benešovy dekrety, a to včetně ústavních dekretů, a právní předpisy je měnící nebo provádějící ke zrušení nebyly taktéž navrženy, a to s ohledem k možným politickým nebo mezinárodněprávním dopadům. Rovněž po konzultacích s Ministerstvem zahraničních věcí byly z předpisů navržených ke zrušení vyňaty veškeré vyhlášky, nařízení a sdělení, kterými byly publikovány mezinárodní smlouvy a jiné skutečnosti podstatné pro jejich provádění. Je to s ohledem na to, že publikace mezinárodních smluv a jiných skutečností podstatných pro jejich provádění je postavena na odlišném principu, kdy v případě mezinárodních smluv nedochází a nikdy nedocházelo k výslovnému rušení aktů, kterými byly mezinárodní smlouvy původně vyhlášeny, neboť namísto toho jsou vydávána nová sdělení, dříve označovaná jako vyhlášky nebo vládní vyhlášky, kterými byly publikovány skutečnosti, na jejichž základě například mezinárodní smlouva pozbyla mezinárodněprávní platnosti.

Závěrem tedy konstatuji, i jménem našeho klubu, že z hlediska reálné praxe je existence těchto právních předpisů zcela nadbytečná. Návrh tohoto zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i v souladu s právem Evropské unie a aktuální judikaturou, a tímto ho tedy podpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jsme stále v obecné rozpravě a rozhlížím se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, tak tímto končím obecnou rozpravu. A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru než garančnímu?

Já jsem mezitím zagongoval, aby přišli kolegové a kolegyně. Je zde žádost o odhlášení, takže jsem všechny odhlásil, prosím, abyste se přihlásili. Počkám ještě chviličku, než dorazí kolegové.

 

Takže kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 130, přihlášeno 155, pro bylo 154, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání (ústavně-právnímu výboru) jakožto garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání tohoto návrhu dalšímu výboru? Nevidím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP