(11.30 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
První prioritou předsednictví byla samozřejmě válka s Ruskem, Ukrajina, její poválečná obnova a zvládání uprchlické krize, respektive dopady války, kterou rozpoutalo Rusko, agrese na Ukrajině a všechny ty věci, které s tím souvisejí. Během našeho předsednictví jsme dokázali udržet jednotný postoj vůči agresorovi. Schválili jsme tři sankční balíčky vůči Rusku a Bělorusku. Zlepšili jsme vymáhání sankcí, omezili jsme vydávání víz Rusům. Zabezpečili jsme spolupráci s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování válečných zločinů. Nadále jsme podporovali Ukrajinu, zajistili jí plošnou pomoc, dlouhodobou jistotu finanční asistence, už jsem tady mluvil o 18 miliardách eur na tento rok, a také perspektivu finanční obnovy.
Nástroji finanční a humanitární pomoci pomáháme lidem přímo na místě. To je důležité. Pomáháme jim přímo na místě, tak aby nemuseli utíkat do dalších zemí. Pokud by však přece jenom shodou okolností a dalšími ruskými agresivními kroky došlo k další migrační vlně, evropský program FAST-CARE zajistí, aby její mnohostranné dopady byly co nejmenší a vše proběhlo pokud možno hladce. Ale to, co hlavně děláme, je, že tou pomocí, kterou koordinujeme navzájem v Evropské unii i s dalšími zeměmi, vytváříme prevenci pro to, aby lidé nemuseli z Ukrajiny utíkat. Všemi těmito kroky posilujeme bezpečnost našich občanů i bezpečnost celé Evropy.
Další prioritou byla energetická bezpečnost, kde jsme pro celou Evropskou unii zajistili dostatek rezerv na aktuální topnou sezónu, dojednali jsme společné nákupy plynu, zastropovali jsme jeho ceny a dohodli jsme se na solidárních mechanismech mezi státy v případě jeho nedostatku. Díky našemu vyjednávání Evropská unie uvolňuje dodatečných 20 miliard eur na program REPowerEU, který sníží závislost Evropy na ruských fosilních palivech, a Česká republika jenom z tohoto balíčku získá zhruba 17 miliard korun. Omezení naší závislosti na ruském plynu a ropě má přímý vliv na bezpečnost České republiky.
Schválili jsme koordinaci států Evropské unie ve snižování potřeby plynu i elektřiny, urychlili a zjednodušili jsme povolování elektráren, staveb elektráren na obnovitelné zdroje, takže klíčové energetické stavby se teď i díky výsledkům našeho předsednictví postaví rychleji a nikdo je nebude moci bezdůvodně blokovat, jak jsme tomu byli svědky v minulosti.
V oblasti energetiky jsme se samozřejmě soustředili i na zajištění dostatku energií pro naše spotřebitele, zmírňování dopadů jejich cenových výkyvů a celkovou pomoc lidem v krizi. A dělali jsme to se stejným odhodláním a stejně kompetentně, jako jsme k tomu přistoupili na národní úrovni. A i zde jsou výsledky jasné a doložitelné. Cena energií je zastropována, členské státy mají v rukou nástroje, jak mohou svým občanům pomáhat, například nadměrné zisky výrobců energií a dalších odvětví jsou přesměrovány na podporu domácností a malých a středních podniků, tak jak jsme to udělali právě u nás v České republice.
Vzhledem k tomu, jak kriticky Rusko narušuje bezpečnostní situaci v Evropě, se české předsednictví také zaměřilo na zvyšování našich bezpečnostních a obranných schopností. To se týká například kyberprostoru, digitálních technologií, na jejichž fungování je naše společnost, naše ekonomika stále více a více závislá. Bohužel tomu rozumí Rusko a rozumí tomu i další nebezpeční aktéři, a proto v této oblasti podniká celou řadu útoků, a my v poslední době pozorujeme jejich významný nárůst. Zasadili jsme se proto o větší odolnost informačních technologií, které mají vliv na naši komunikaci, mají vliv ale také na fungování nemocnic, bank, pojišťoven a veškeré dodavatelské řetězce v naší ekonomice.
Dosáhli jsme shody na společném unijním postupu proti unijním hrozbám. V oblasti konvenční obrany jsme dosáhli dohody na doplnění vojenských zásob, spolupráci se třetími státy při ochraně vnějších hranic nebo výměny informací mezi bezpečnostními složkami jednotlivých států. A to jsou naprosto zásadní, v současné situaci klíčové nástroje pro naši bezpečnost.
Ruský útok na Ukrajinu i doznívající pandemie covidu výrazně ovlivňují propojenou globální ekonomiku, a je tedy nutné posilovat její odolnost. To byl také náš cíl. České předsednictví na tuto situaci reagovalo mnoha úspěšnými dohodami v oblastech, jako je prohlubování vnitřního trhu, ochrana před nekalými praktikami třetích států nebo právě digitalizace. Dosáhli jsme jednotného postoje členských států k projednání návrhu aktu o čipech. Vzpomeňme si na krizi s čipy, jak je to podstatná věc pro Evropskou unii a Českou republiku konkrétně. Akt o čipech posílí samostatnost Evropy právě ve výrobě této důležité komponenty. Je to skutečně zásadní věc nejenom z hlediska naší bezpečnosti, ale je to také významná příležitost pro rozvoj české ekonomiky směrem k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou, a to musí být do budoucna náš zájem.
Rada Evropské unie pod českým vedením schválila souhrnný rozpočet Unie na rok 2023, díky kterému mohou v Česku pokračovat projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. V praxi to znamená, že nebudou ohroženy ani důležité infrastrukturní projekty, jako je třeba stavba silnic nebo třeba zateplování budov.
Podařilo se nám vyjednat shodu na velké části balíčku Fit for 55, a to v takové podobě, která nezhoršuje pozici a konkurenceschopnost České republiky a obsahuje řadu záruk. Dosáhli jsme řady ústupků, a to ústupků i ze strany velmi zeleného Evropského parlamentu, a troufám si říct, že jsme vyjednali mnohem lepší dohodu, než která by vznikla - z hlediska zájmů České republiky - než která by vznikla za následujícího švédského nebo španělského předsednictví.
Jednou z priorit našeho předsednictví byla i ochrana demokracie a odolnost demokratických institucí, kterou v současné době ohrožuje extremismus a také ruské hybridní útoky. Proto jsme se intenzivně věnovali otázkám transparentnosti, politické reklamy, financování politických stran, nadací a dalším a dalším věcem. Ale zahájili jsme také projednávání návrhu evropského zákona o svobodě médií, který zvýší transparentnost vlastnictví médií a posílí nezávislé mediální projekty. Všechny tyto kroky, když se rozumně provedou, a k tomu, aby se rozumně provedly, české předsednictví se snažilo přispět, jsou důležité pro zachování spravedlivé demokratické soutěže.
To, co bych chtěl také zmínit, je, že Česko sehrálo důležitou roli moderátora v té vyostřené debatě o principech právního státu v Maďarsku. Výsledkem je, že jsme přispěli k oboustranně přijatelnému a výhodnému kompromisu. Podařilo se nám odblokovat maďarská veta na některé věci, nebyla to jenom finanční pomoc Ukrajině, bylo to i zdanění korporací a další a další věci, a zároveň jsme pro Maďarsko uvolnili, dosáhli dohody, aby se uvolnila část kohezních fondů. Myslím, že i tato schopnost dosáhnout kompromisu v takto složité otázce ukazuje kapacity a výsledky českého předsednictví.
Kromě úspěšně uzavřených dohod mezi členskými státy, díky nimž budou evropské země v nejbližší době schopny se starat o svou bezpečnost a adekvátně reagovat na problémy, které nás všechny obklopují, bych tady rád připomenul i skvěle zvládnutou organizační a technickou stránku našeho předsednictví a poděkoval za to všem, kteří se na tom podíleli. Bylo to jasně vidět během tří stovek, tří stovek oficiálních akcí, které v rámci předsednictví proběhly, ať už to byly konference, kulturní akce, kulaté stoly, pracovní jednání, nejrůznější setkání v Bruselu, v zahraničí i napříč Českou republikou. Uspořádali jsme také 14 neformálních ministerských zasedání, tedy jednání, na kterých se ministři členských států dohodli, nebo si připravili dohodu na opatřeních, která významným způsobem potom pomáhají občanům Evropské unie, a tedy občanům České republiky. ***
