(15.20 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Já si myslím, že jedna ze zásadních věcí, která pálí Českou republiku, je transparentní stát, a ten stojí na průhledném financování a i veřejném přístupu ze strany státu. My jsme vlastně jeden ze zásadních nástrojů už institucionalizovali, je to v té opendatové novele zákona 106 - práva na informace, kde se jasně ukládá, že veškeré informace, které stát může, a jsou to ty datové sady, bude sdílet napříště ve formátu open data, ve veřejné správě bude tento formát standardem a stát tak splní to, že je transparentní ve svém fungování, transparentní v procesech a transparentní v datech.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře, že vás přerušuji. Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: My nyní vytipováváme další datové sady, které se pak dají používat tak, abychom v naplňování té povinnosti poskytovat data ve formátu open source v následujícím roce výrazně pokročili a plnili tu zákonnou povinnost včas.
Součástí dobré zprávy jsou též transparentní výdaje a zavedení metrik. Když jsem tady vystupoval na začátku loňského roku, a v tuto chvíli nám chybí doplnění - děkuji (za sklenici vody) - a v tuto chvíli nám chybí doplnění už pouze za některé rezorty. My bychom měli vědět, za jaké úkony stát ve výkonu jednotlivých agend utrácí a jak jsou ty služby využívány. Pak totiž ta digitalizace, pokud je správně řízena, je skutečná cesta k úsporám, štíhlému státu a odstraňování byrokracie. Jsou prostě služby a procesy, které v tuto chvíli vyžadují práci mnoha úředníků. My dokážeme vyčíslit, jaké tyto služby mají náklady, a pak už se nebudeme dívat, jak se to dělo historicky na - zde utrácíme peníze za digitální řešení, ale získáváme za ty peníze hodnotu. To je zjednodušení procesů a ve finále úspory, protože tak se dosahují úspory na straně toho štíhlého státu skrze šetření práce úředníků. A když se dívám i třeba na kritizovanou komunikaci skrze datové schránky, byť ta situace není úplně optimální a my bychom chtěli v následujícím období rozšířit umožnění uchovávání těch zpráv po delší časovou dobu a nastavit i lépe ten model, tak skrze datové schránky v komunikaci s podnikateli Česká republika, ten stát, ušetří stovky milionů už v příštím roce na korespondenci, kterou doposud obstarával písemnou formou.
Já si myslím, že asi teď stojí za zmínku až ten třetí důležitý pilíř, a to je ten eGovernment, skutečně digitální státní správa, která, a to si myslím, že je největším neduhem, pokud přistupujete i vy ke službám státu, a dochází tam k významnému posunu, je sjednotit a zpřehlednit služby státu, aby se v nich i klient, ale i úředník, který je obsluhuje, orientoval. Tady je důležitým prvkem nejen nastavení metrik, ale konečně plnění závazků, využívání standardů, které jsou definovány v design systému, postupná migrace těch důležitých institucí pod doménu gov.cz, aby člověk, občan či podnikatel, věděl, že komunikuje na oficiálních platformách se státní správou v prostředí, které bude podobné, které nebude každý pes jiná ves. Iniciativu gov.cz i teď posvětila vláda svým usnesením v těch daných oblastech a budeme v ní pokračovat.
Co si myslím, že je podstatné, a tady vidím dlouhodobý deficit, a bohužel to neukazuje jenom statistika, která vychází ze zahraničí v porovnání, a to je digitalizace a vůbec připravenost České republiky na tu změnu, kterou přineslo 21. století. To téma by mohlo znít - digitalizace a oblast vzdělávání. My sice můžeme mít nástroje, které umožňují digitalizaci, ale jiná věc je, zda je ti, kteří s nimi operují, umí ovládat a občané jí věří a umí se pohybovat v tom digitálním prostředí. A je poměrně šokantní zjištění, a my se k tomu budeme stavět v letošním roce, podle indexu DESI, kdy nejenže zaostáváme v té digitalizaci, ale věřím, že ten trend se nám podaří zvrátit již v tomto roce, ale pouze dvě třetiny občanů v České republice mají základní digitální vzdělávání a máme zásadní deficity v oblasti speciálních odborných znalostí v oblasti ICT, a dokonce máme nejnižší procento žen v zastoupení v oblasti ICT, v jejich odbornosti a pracovním zastoupení. A i školy, a přiznejme si to, trpí nedostatkem učitelů s příslušnou kvalifikací a ten systém vzdělávání se nepřizpůsobuje dostatečně rychle těm digitálním potřebám.
Evropská unie a všechny státy se přelívají do roku 2023, který nese název Rok kompetencí nebo Year of Skills. Ono to není jen nějaké plané heslo, samozřejmě i spousta financí, které budou uvolňované v programech, kde budou tím významným zdrojem evropské finance, bude mířit k osvojení si digitálních dovedností mezi celou populací nejen v rámci vzdělávání školního, ale i skrze pracoviště, skrze rekvalifikace v systému celoživotního vzdělávání. Pro nás je toto v následujícím roce prioritou, protože ovoce tohoto procesu budeme sklízet až během několika let. Naším cílem je, aby skutečně i v rámci digitální dekády Česká republika za deset let byla připravena na změnu povahy trhu, povahy kompetencí, které jsou potřeba pro to, aby zde byla udržitelná zaměstnanost. A společně s kolegy z dalších rezortů a v mém týmu na kabinetu pracujeme na frameworku, rámci pro digitální vzdělávání, kde chceme zúročit dobrou pozici Česka v oblasti lidského kapitálu, který je hodnocen velmi vysoko, a prostě dotáhnout to i v oblastech digitálních dovedností, nejen v rámci nějakého indexu abychom zastávali dobře příčky, ale reálně zapojit stát, akademické organizace neziskové i soukromé a nabídnout občanům České republiky konkrétní nástroje k rozšíření jejich digitálních kompetencí.
Myslím si, že je to jednak o těch programech, ale je to i o popularizaci digitalizace a nevyužívání témat, která se týkají digitalizace, ke strašení lidí, neboť data, která v tuto chvíli máme k dispozici a jsou dostupná i na webech jednotlivých ministerstev, ukazují, že velmi malé procento lidí v České republice vůbec cítí potřebu se v průběhu svého pracovního života nebo aktivního života dovzdělávat v kompetencích, které jsou již nyní a budou nezbytné pro další období. Abychom mohli digitalizovat stát, tak samozřejmě potřebujeme i úředníky s detailní znalostí své agendy a zároveň schopné transformačně nad ní uvažovat. Takže vzdělávání úředníků na jednotlivých rezortech, komunikace, školení, obsluha softwaru jsou poměrně zásadní, neboť to je ta stránka ovládání, dobrého zadávání, znalosti třeba služeb, které poskytuje v danou chvíli Czech POINT, protože zde stále, stále narážíme na to, že ani v současném rozpoložení ty úřady neumí využívat nástroje, které jsou k tomu určeny.
Jenom k důležitosti tady toho tématu: Podobně jako vláda má Legislativní radu vlády, tak samozřejmě existuje RVIS - Rada vlády pro informační společnost, která poměrně nabobtnala za ty roky a v daných oblastech poměrně ztratila i jakousi akceschopnost. My jsme provedli restrukturalizaci Rady vlády pro informační společnost a otázkám digitálního vzdělávání se věnují hned dva výbory. Je to celý jeden výbor, kde se sdružuje platforma mezioborová pro digitální vzdělávání a další stakeholdeři, a je to i výbor, který řeší digitální ekonomiku, protože největší část života lidé tráví v zaměstnání a je to i platforma, vaše práce, zaměstnavatel, kde skutečně je potřeba spojit síly a ty digitální kompetence a ten takzvaný upskill, to znamená zvýšení kompetencí, provádět. Jenom z pohledu třeba Ministerstva práce a sociálních věcí na zvyšování kompetencí v oblasti digitalizace a digitálních technologií od základních znalostí práce z technologiemi přes otázky -
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře, že vás přerušuji. Kolegové, kolegyně - (Sál náhle ztichl.) Tak, tak takhle jestli by to mohlo chvilku vydržet. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já to asi kdyžtak ukřičím. (Můžete pokračovat.) Tak jenom v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí půjdou z evropských fondů - uvolněno zhruba 6 miliard. Nemalé částky má v tuto chvíli i MPO. A ten rok 2023 bychom měli výrazně - a chystáme se zatlačit na to, aby se pozice českých studentů, občanů, ale třeba i seniorů, kteří podléhají podvodnému jednání na internetu, aby se zlepšila. Pomoci nám v tom mohou nejen neziskové organizace, ale knihovny a další zařízení, která poskytují informační služby. ***