(9.30 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Ale, dámy a pánové, samozřejmě na to má opozice podle ústavy právo, aby podobné show pořádala. Ale když se jako ministr kultury vrátím k divadelnímu názvosloví, tak musím říct, že tady vzhledem k pravému důvodu svolání této schůze vlastně sledujeme cosi, co bychom mohli nazvat svým způsobem absurdní divadlo.
Na straně druhé bych rád ale volebnímu štábu pana poslance Babiše poděkoval, protože kvůli jeho snaze stát se za každou cenu hlavou státu mám nyní příležitost vám představit, co jsme všechno na Ministerstvu kultury za poslední rok dokázali odpracovat. Tak tedy pojďme společně do světa kultury, která, jak já rád říkám, spojuje. A protože kultura spojuje, tak se mimochodem tolik liší od předvolební kampaně pana poslance Babiše.
Dámy a pánové, rezort jsem před rokem zdědil nikoliv v nejlepším stavu. Česku hrozily pokuty za pozdní zavádění některých norem, k jejichž přijetí jsme se zavázali. A mimochodem asi za minulé vlády se zase tolik nemakalo, když k téhle nemilé situaci došlo. Ale já tu nejsem proto, abych jen rekapituloval resty předchozího kabinetu, proto spíše představím, jak jsme českou kulturu vyvedli z časů covidu a jak pracujeme na její podpoře v dnešní obtížné době. Dovolil bych si tedy začít určitým ohlédnutím za covidovým obdobím.
Když jsem koncem roku 2021 nastoupil na Ministerstvu kultury, dělo se tak v době vrcholící covidové vlny, což dnes už se trochu zapomíná, ale bylo to velmi podstatné. Čelili jsme v té době jednak slibům předchozí vlády, že poskytne další covidové podpory, na které se mimochodem odkazovali všichni aktéři působící v sektoru kultury. Jen jaksi nebylo našimi předchůdci nic připraveno a čelili jsme také riziku dalšího uzavírání kulturních aktivit. Čelili jsme tomu ovšem velmi úspěšně a podařilo se nám zajistit kompenzace pro kulturní aktéry. Díky vyjednávání mého ministerstva s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem financí se podařilo prostředky najít a směřovaly především těm, jichž se týkala zejména ta omezení z podzimu 2021, to znamená především pořadatelů velkých kulturních akcí.
Co bylo ale ještě důležitější, a to bych rád tady zdůraznil, je to, že jsme splnili svůj slib, že nebudeme řešit epidemickou situaci lockdowny a zavíráním kultury. Naopak Ministerstvo kultury díky úzké spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a díky zapojení kulturních aktérů do této problematiky, kdy jsme prokázali, že kultura není rizikovým prostředím, bylo otevření kultury velmi rychlé, mnohem, mnohem rychlejší, než se tak dělo v předchozích covidových vlnách, a letní sezóna roku 2022 mohla už po uplynulých dvou letech proběhnout bez jakýchkoliv omezení, což bylo pro covidem postižené kulturní aktéry zcela zásadní.
Zdálo se tedy, že tím, jak covid postupně ustupoval, vyřešení kompenzací pro kulturu přijetím novely rozpočtu na rok 2022 - který, ten původní návrh, připravila minulá vládní administrativa zcela nerealisticky - nastane čas standardně pracovat. Nicméně museli jsme pak ze dne na den čelit dalším neočekávaným výzvám, které jsme nemohli ovlivnit, tedy především dopadům Putinovy agrese vůči Ukrajině. To vše s sebou neslo nové náklady, které jsme nemohli předvídat - kapacitní, rozpočtové - a proto bych se rád věnoval v další části svého vystoupení rozpočtu Ministerstva kultury.
Ministerstvo kultury nikdy neoplývalo množstvím finančních prostředků. My jsme si toho byli velmi dobře vědomi a v rámci státního rozpočtu máme v programovém prohlášení naší vlády, že se chceme postupně blížit jednomu procentu státního rozpočtu, výdajů státního rozpočtu na kulturu. K tomu nás čeká ještě kus cesty, ale myslím, že si nevedeme špatně. Rozpočet kultury je poddimenzovaný léta, možná desetiletí. Mimochodem Ministerstvo kultury samotné je úřad, který má 300 zaměstnanců, asi nejméně ze všech ministerstev. Nicméně jsme sice úsporní, ale velmi efektivní. Jsme si ale samozřejmě vědomi, že efektivita a úsporný modus, ve kterém my pracujeme na našem úřadě, neznamená, že i celá kultura nemůže (může?) být pomyslně živa ze vzduchu. Proto rozpočtová vyjednávání pro rok 2023 se nesla v tomto duchu, v duchu přiblížit se cílům v programovém prohlášení a především podpořit kulturu samotnou.
Schválený rozpočet je schválený, vznikal ve velmi složité době, kdy Evropa čelí inflaci, dramatickým nárůstům cen energie, dopadům Putinovy agrese. Naše vláda si je vědoma, že je zapotřebí pomoci. A v případě mého ministerstva jde o podporu kultury a kulturních aktivit v celém Česku, nejen tedy o naše vlastní organizace.
S rozpočtem svého ministerstva pro rok 2023 jsem spokojen a považuji ten výsledek za velký úspěch. Ale nechci hovořit o úspěchu svém. Chci zdůraznit, že rozpočet Ministerstva kultury pro letošní rok je znamením toho, že vláda považuje kulturu za svou prioritu. Budeme v letošním roce tedy hospodařit s částkou, která je i při zohlednění covidových roků v absolutní hodnotě nejvyšší, jakou kdy mělo Ministerstvo kultury k dispozici. Je to 18,5 miliardy korun, včetně výdajů dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Mimochodem v roce 2022 rozpočet mého ministerstva byl 15,23 miliardy korun. Jde tedy navýšení o jednu pětinu.
Podívejme se na sedm vybraných oblastí, které nejlépe ukážou onen zmiňovaný prioritní přístup naší vlády ke kultuře. Jsou to body klíčové pro zachování kulturní služby. A samozřejmě jsou a vždycky budou předmětem velkých diskusí kulturních aktérů takzvané zřizované i nezřizované oblasti kultury i zde ve Sněmovně. Ale jsem si vědom, že toto je velmi důležité, a jsem určitě kdykoliv připraven takovou debatou vést.
První prioritou je financování příspěvkových organizací mého ministerstva. Když se vedou diskuse o financování kultury, tak ve veřejném prostoru se často hovoří o onom zmiňovaném jednom procentu. A někdy zůstává trochu schováno nad tím, že prioritním úkolem Ministerstva kultury a každého ministra je zajištění provozu, financování investic těch několika desítek organizací, které my máme, a to především z toho důvodu, že zejména v některých oblastech se jedná o klíčové státní instituce, nejvýznamnější svého druhu: Česká filharmonie, Národní galerie, Národní muzeum, Národní divadlo. Instituce, které prostě stojí na špičce svého žánru, a tudíž se jim stát musí velice intenzivně věnovat.
Musím také přiznat, že po svém nástupu na ministerstvo, byť jsem byl řekl poměrně znalý té situace, tak jsem byl až překvapen, jak toto někdy zůstává schováno v pozadí a jak se vždycky hovoří o podpoře vnější, nezřizované kultury, což je jednoznačně důležité, ale prostě plnění úkolů vůči našim vlastním institucím je jednoznačně zásadní záležitostí každého ministra, nebo by mělo být. Mimochodem my těch organizací máme 32 a patří do nich nejenom ty, které jsem zmínil, ale určitě bych chtěl říci alespoň tu - nebo ne alespoň, chtěl bych určitě zmínit tu největší z nich, což je Národní památkový ústav, který se stará o více než 100 památkových objektů po celé zemi, a všechny ty další zmiňované.
Nám se podařilo zajistit pro letošní rok navýšení o 300 milionů korun, které má sloužit k tomu, aby se zvládly rostoucí ceny energií, i dalších 300 milionů na promítnutí desetiprocentního zvýšení platů. I to je velmi důležité téma, protože co se týká zaměstnanců v oblasti kultury, tak tam skutečně ty jejich platy nedosahují takové výše, která by v mnoha ohledech si určitě pro tyto zaměstnance... nebo kterou by si zaměstnanci zasloužili. Tak i toto je dokladem toho, že vláda vnímá odměňování zaměstnanců v kultuře jako jednu ze svých priorit. Celkově tedy směřuje na provoz našich příspěvkových organizací 6,24 miliardy korun. ***
