(10.00 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Intenzivně pracuje poradní skupina pro transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Jsou do ní zapojeni všichni aktéři a znovu se ukazuje, jak je v tomto případě důležité vést odbornou diskusi se všemi, kterých se změny týkají, aby následně nedošlo k tomu, tak jako se stalo předtím, že i přes varování o zadrhávajícím se systému se nic neudělalo a výsledkem bylo začátkem roku 2022 úplné zastavení toho systému.
Pozitivní výsledky už se samozřejmě zase dostavují. Mimochodem segment filmového průmyslu velmi přispívá k postcovidovému oživení sektoru služeb, k propagaci Česka jako atraktivní turistické destinace. Každý z vás by si při sledování nějakého podpořeného filmu najednou vybavil, že to místo zná. Není to zdaleka jen Praha. Když tady vidím v sále svého kolegu poslance Marka Ženíška, tak on se mimochodem zasloužil o výrazné navýšení peněz, které vydává třeba Plzeňský kraj na podporu filmových pobídek, když byl náměstkem pro kulturu v Plzeňském kraji. Takže i ta regionální podpora filmového průmyslu hraje svou roli.
Chtěl bych poděkovat při této příležitosti nejenom kolegům ve vládě, kteří toto vnímali jako důležité, ale především panu ministrovi Zbyňkovi Stanjurovi, kdy on sám osobně i jeho úřad přispěli k tomu, že se našlo to dílčí řešení systémové a že společně pracujeme i na tom řešení budoucím.
Velmi očekávaným byl, dámy a pánové, Národní plán obnovy. Tady musím zdůraznit jednu pozitivní věc. V době, kdy se Národní plán obnovy připravoval, tak se mému předchůdci na Ministerstvu kultury podařilo zařadit do Národního plánu obnovy poměrně významnou komponentu kultury, ale bohužel další kroky nenásledovaly. Když jsem přišel na ministerstvo a seznámil jsem se s reálným stavem přípravy Národního plánu obnovy, tak mě ovládly poměrně velké obavy, které postupem času narůstaly, protože fakticky nebyl nastaven politickým vedením ministerstva z minulého volebního období systém, jak tyto pobídky čerpat. Zřídil jsem řídící výbor, ustavil jsem nějakou základní matrici, ve které se tyto procesy naplňují, a podařilo se nám v roce 2022 systém rozběhnout. Výzvy běží, kulturní obec z nich čerpá peníze. Bohužel na sklonku působení vlády Andreje Babiše zmizely z původních 7,4 miliardy téměř 2 miliardy. Tehdejší vicepremiér Havlíček je převedl z rezortu kultury do jiné oblasti. Jsou to peníze, které se už bohužel do oblasti kultury vrátit nemohou, ale i těch 5,5 miliardy korun je částka, která bude znamenat pro oblast kultury velice významný přínos, a to nejenom, to chci podtrhnout, v té částce jako takové, ale také v oblastech, které je možné z Národního plánu obnovy podporovat, což se v předchozích letech v takové míře zdaleka nedalo činit, ať už je to mobilita umělců, podpora kreativního průmyslu a další.
Finanční prostředky Národního plánu obnovy tedy mohou pomoci institucím i jednotlivcům kulturního a kreativního sektoru a také jsou regionálně rozprostřeny díky třeba opatření pro regionální kulturně kreativní centra. V roce 2022 v květnu už byly rozděleny první finanční prostředky. Jenom zrekapituluji, že v rámci té takzvané komponenty, to znamená, to je ten název programu pro mé ministerstvo, tak je v něm pět samostatných oblastí, takzvaných iniciativ, kde jsou prostředky k dispozici a kde jsou vypisovány výzvy: statut umělce a umělkyně, rozvoj regionálního kulturního a kreativního sektoru, digitalizace, kreativní vouchery a legislativní reforma. Čtyři výzvy již máme uzavřeny. V prosinci byly vyhlášeny další dvě výzvy - takzvaný design credits, kdy v rámci iniciativy kreativní vouchery chceme v roce 2023 uplatnit 1 000 voucherů v hodnotě 200 milionů korun a celkově 3 000 voucherů za 600 milionů korun pro toto období jako celek, které mohou zásadně pomoci především malým podnikatelům v kulturním a kreativním sektoru - design, reklama - v tom, co umíme velice dobře. Pět výzev je aktuálně v procesu hodnocení. Nejvýznamnější témata vedle kulturní mobility pro letošní rok a rok nadcházející je rozhodně rozvoj velkých kulturních a kreativních center v regionech, velice podstatná věc - a mimochodem, tam je to základní, nebo ta základní suma, s níž se operuje, téměř 3 miliardy korun - a samotná digitalizace. Pro letošní rok je připraveno 11 výzev a program řekl bych běží naplno.
Poslední z toho segmentu, o kterém chci hovořit podrobněji, je legislativa. Je to záležitost, která s mým ministerstvem nebývá tak běžně spojována, ale já jsem si uvědomil, a to už v předchozím období, kdy jsem působil zde ve Sněmovně jako předseda podvýboru pro kulturu, že otázka mediální, kulturní legislativy, protože to jsou ty dvě základní oblasti, jimž se můj rezort věnuje, byla podceňována. A to tady nesouvisí s tím, jaká byla vláda předtím. To je prostě obecně věc taková, kdy se tak jakoby mělo za to, že těch několik zákonů, které moje ministerstvo má ve své gesci, tak jako nějak funguje a jsme rádi, že se nemusíme věnovat obtížné debatě ve Sněmovně.
Já jsem začátkem roku 2022 zdědil tři důležité návrhy zákonů, které byly transpozicí evropských směrnic, z nichž dva byly tak zanedbány, že nám opravdu reálně hrozily pokuty v řádech desítek milionů korun, a moc si tedy neumím představit, kdo by nesl zodpovědnost za to, že naše země má platit pokuty 70, 80, 100 milionů korun prostě proto, že někdo nepředložil včas tento návrh, ty návrhy do Sněmovny a že je Sněmovna neprojednala.
Takže my jsme se tomu věnovali velice intenzivně a provedli jsme je legislativním procesem. Chci zdůraznit, že v těchto všech třech případech vždy díky vyjednávání napříč Poslaneckou sněmovnou, za podpory poslanců opozice i koalice, za to jsem vděčný a vyplácí se to. Jsou to zákony, které jsou ve svých oblastech, které regulují, důležité a je dobře, když se na nich poslanci shodnou. Novela autorského zákona, transpozice evropské směrnice o službách platforem a sdílení videonahrávek a zákon o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie. V tuto chvíli informace do příslušných orgánů Unie odeslány, pokuty zažehnány.
Já jsem ale rozhodl o tom, že máme poměrně ambiciózní vlastní legislativní plán. To znamená, ty návrhy zákonů, které nemáme předepsány v kontextu toho, že se jedná o transpozice, ale které se týkají vlastně našich vlastních legislativních iniciativ. První velkou skupinu tvoří novela mediálních zákonů. Jedná se tedy o takzvané malé novely zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu, které umožní zapojení Senátu do voleb Rad České televize a Českého rozhlasu. Je to naopak téma, které vyvolává poměrně velkou diskusi. Vidím, že velice zpozorněl pan kolega Aleš Juchelka, ale nejenom on. Ne asi na všem se shodneme, ale myslím si, že je to novela velmi důležitá, protože zvyšuje stabilitu a odolnost veřejnoprávních médií.
Pevně věřím, že třeba v tom samotném principu zapojení Senátu se se všemi poslanci nemůžeme shodnout. Zaznívají tady názory, se kterými já naprosto nemohu souhlasit, typu o nízké reprezentativnosti Senátu, na straně druhé si myslím, že v dlouhodobém hledisku, a proto vlastně se tyto novely chystají, to rozmělnění potenciálních politických vlivů na volby rad bude sloužit všem ku prospěchu, především veřejnoprávních médií jako samotných. Ale čeká nás velká diskuse v této oblasti na výboru při třetím čtení, tak určitě tam bude patřit i tato detailní diskuse. ***
