(20.40 hodin)
(pokračuje Robert Stržínek)

A na závěr, vážené kolegyně a kolegové, jeden příklad z praktického života prokazující účinnost vládních opatření a jejich dopad na finanční zdraví naší země. V loňském roce si vláda Petra Fialy prosadila zrušení EET, zavedené v roce 2016. Opatření, které bylo zřízeno za účelem narovnání konkurenčních vztahů na trhu, zamezení bujení šedé ekonomiky a zvýšení příjmů do státního rozpočtu bylo plně funkční. Podnikatelé jej technicky zvládli, zavedli platební terminály a umožnili tak platit kartou i tam, kde to dříve nebylo možné. A i mentálně jej většina z nich nakonec přijala. Zrušení EET v době, kdy naše země již čelila výzvě ruské agrese a jejích ekonomických dopadů, se tak stalo čistě politickým gestem a pro stát tím nejhorším přístupem ze všech možných. Zdůvodněn nutností dodržet předvolební sliby koalice, tento legislativní akt jen prokázal, že se jedná o volební úplatek pro nepoctivé podnikatele, kteří si na šedé ekonomice postavili svou existenci, bez ohledu na zájmy většiny občanů a zdravé ekonomiky tohoto státu. Oslavné tirády na zrušení EET hovořily o tom, jak se podnikatelům především v pohostinství a ubytovacích službách uvolní strašný tlak, do kterého je uvrhl Andrej Babiš, a jak jim toto zrušení EET v jejich podnikání pomůže.

A jaká je realita? Minulý týden můj kamarád navštívil kavárnu, kde si obvykle dává kávu s něčím sladkým. Když chtěl zaplatit jako v předešlých letech kartou, dostalo se mu upozornění obsluhy, že platební terminál je nefunkční a platit je možno jen v hotovosti. Zaplatil tedy hotově a zeptal se, kdy bude terminál znovu fungovat. Odpověď dostal včetně úsměvu. Myslím, že terminál bude nefunkční teď už pořád, když je zrušeno EET. Otázka, zdali bude někdy zdaněn příjem za tyto útraty a odvedeno DPH z nich, je jedna věc. Druhou je, že zároveň se zrušením EET dostávají na frak i bezhotovostní platby kartou, čímž se vracíme o desítky let zpět. Podnikatelští piráti z devadesátých let, vítejte zpátky!

Dámy a pánové, to vše jsou důvody, proč spolu s mnoha dalšími svými kolegy a kolegyněmi dnes vyslovím vládě Petra Fialy svou nedůvěru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byl pan poslanec Stržínek. Nyní načtu dvě omluvy. Jinak vám přeji hezký večer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Omluvena je paní Berkovcová Jana od 14 hodin do 21 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Metnar Lubomír od 20.45 do 23 hodin z pracovních důvodů.

Další vystoupí pan poslanec Lang. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobrý večer. Kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážený jediný pane ministře, kterého zde vidím, shodou okolností také z Plzeňského kraje, jako jsem já, takže asi jsme nějací silní jedinci. Máme 20.43 hodin, druhý den projednávání nedůvěry této vládě. Je to podruhé v tomto volebním období za třináct měsíců této vlády, kdy se zde scházíme v rámci zcela mimořádné schůze. Není to tak obvyklé, ale bohužel tato vláda činí kroky, které... nám nezbylo nic jiného než k tomuto zcela výjimečnému institutu přistoupit. A já stejně tak jako moji kolegové tady zmíním, proč nebudu hlasovat pro důvěru této vládě, proč se také postavím a budu doufat skrytě, že někteří koaliční poslanci prozří a třeba vyjádří nedůvěru této pětikoaliční vládě.

Když jsem přemýšlel o tom, jakým způsobem bych měl strukturovat toto své vystoupení, jsem v tom trošku tápal, protože se pohybuji v oblasti bezpečnosti, jsem poslanec bezpečnostního výboru, celý život jsem se pohyboval v oblasti bezpečnosti a tyto věci mě zajímají, trápí mě bezpečnost a chtěl bych, abychom v naší zemi ctili bezpečnost, aby tady se žilo dobře. Jsme jedna z nejvíce bezpečných zemí na světě a chtěl bych, aby to taky i zůstalo. Paní předsedkyně našeho klubu, paní Schillerová, mě navedla potom na takovou strukturu, jak budu asi to své vystoupení tady říkat. Ona včera tady jmenovala třináct hříchů pana premiéra Fialy. Já jsem to své vystoupení nazval deset hříchů ministra vnitra, předsedy STANu, pana Rakušana. Ono je to ve své podstatě devět hříchů pana Rakušana a jeden hřích pana Jurečky, který mezi těmi hříchy také vyjmenuji. Moji kolegové z bezpečnostního výboru i další předřečníci z našeho opozičního klubu ANO, hnutí ANO 2011, hovořili tady o mnoha věcech. To, že na mě vyšlo takhle dlouho a v podstatě spousta věcí tady byla řečena, já bych chtěl tady některé věci pouze doplnit, takže některé ty hříchy budou trošku kratší, některé ty hříchy budou trošku delší.

Vůbec ten začátek této pětikoaliční vlády byl takový zajímavý z pohledu bezpečnosti, kdy ještě v době, kdy pan Fiala ještě ani nevěděl, jestli tedy bude opravdu jmenován, jestli bude premiérem a jestli budou jmenováni jednotliví ministři od pana prezidenta, tak pan Vít Rakušan, který v předchozím volební období pracoval v bezpečnostním výboru - já jsem nebyl členem této Sněmovny ctěné v minulém volební období, ale kolegové s ním pracovali v bezpečnostním výboru - tak on se na funkci ministra vnitra připravoval. Připravoval se na ni, deklaroval, že v případě, že tedy uspěje jeho uskupení PirSTAN, že bude mít tu ambici, aby se stal ministrem vnitra. Předpokládám tedy, že když někdo se připravuje na takovouto pozici, na takovouto funkci, cítí se na to, na těžký rezort z mého pohledu, tak opravdu jaksi ví, do čeho jde. Nejsem si zcela jist, jestli tomu tak je, ale ty první kroky, které už nastaly v okamžiku, kdy byl ještě nominantem pouze, tak už byly takové zvláštní. A už tam byla taková první pachuť a už jsme si říkali ha, tady asi něco není úplně v pořádku.

Kdo viděl film Kmotr, který má tři díly, tak tam v jednom díle toho mladého kmotra, který ještě teprve začíná tam fungovat, tak tam chodí za ním různí lidé, obchodníci s různými podněty, návrhy a přáními. A on vždycky si nechá políbit prsten a říká ano, já vám to vyřídím, já vám pomohu a potom možná budu chtít někdy něco zpátky. Takto mi to připadá, že nominant ještě na ministra vnitra pan Rakušan měl řadu schůzek, ty schůzky jsou některé opředeny tajemstvím ještě dodneška, jedna z nich proběhla s tehdejším policejním prezidentem panem Švejdarem, který byl uznávaným odborníkem v policejních kruzích, měl skoro třicet let služby, a on ve své podstatě ihned po této schůzce s nominantem ještě na ministra dal nějaké mediální vyjádření, takové velice stručné, že končí u policie a bude odcházet na výsluhu, a víc se k tomu nevyjadřoval. Já chápu ty jeho obavy, protože pustit se do nějakého sporu s budoucím ministrem vnitra by ho mohlo stát nějaké možná kroky, byl ještě ve služebním poměru a podobně. Takže to byl takový první krok. Potom proběhla nějaká řada dalších schůzek, kdy pan Rakušan se sešel pravděpodobně, nebo se říká, se šéfem Pošty. Tam taky proběhlo něco, nějaké řešení, potom se sešel s nějakými dalšími představiteli a takhle již tady probíhaly schůzky, aniž byl ještě ministr. Potom se stal ministrem, dostal všechny ty pravomoce, to nikdo nerozporuje, a samozřejmě pan Švejdar byl odejit, nebo odešel, rezignoval.

Svaté právo každého nového ministra vnitra je si zvolit své nejbližší vedení. Zvolil si z mého pohledu profesionála, policistu déle sloužícího, já osobně pana současného policejního prezidenta znám ještě z doby své praxe, uznávám ho jako odborníka, a došlo tedy k výměně policejního prezidenta. S tím starým policejním prezidentem odešlo i některé jeho vedení, odešel ekonomický náměstek, to znamená, došlo tam k nějakým změnám. Nám na bezpečnostním výboru byl ten nový management představen, byla představena nějaká vize. Tady je to asi v pořádku, prostě představili nějaké svoje představy a podobně. To, že se... a hned bych tady chtěl říci, že v předchozím volebním období byla koaliční vláda ČSSD, hnutí ANO - ano, premiérem byl pan Babiš, ale rezort vnitra jako silový rezort spravovalo ČSSD, to znamená pan Hamáček. Občas se tady setkáváme s tím, že nám jsou vyčítány určité věci, že nějak úplně to není konzistentní a podobně, ale my jsme neměli jako hnutí ANO kromě jednoho krátkého období, kdy pan Metnar, kolega Metnar, prostřednictvím pana předsedajícího, byl ministrem vnitra na krátké období a pak se přesouval na obranu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP