(21.40 hodin)
(pokračuje Lubomír Brož)
Já bych jenom shrnul takové nejzávažnější věci. Na začátek přečtu programové prohlášení z ledna 2022, kde vláda uvádí: Naším cílem je posílení místa kultury v životě české společnosti. Toho chceme dosáhnout nejen posílením financování celé kulturní oblasti, ale i přípravou legislativních norem, které budou odpovídat stavu kultury, památkové péče i médií v 21. století. - Nyní máme leden 2023 a bohužel já a ani další mí kolegové nevidíme v oblasti kultury světlo na konci tunelu.
Když se zaměřím na ty finance, rozpočet se zvýšil, aspoň za to minimum panu ministrovi díky, ale bohužel v této věci ta vláda je jako jeden muž a ve chvíli, kdy ta kultura nemá větší podporu, tak se asi nedá nic dělat. Bohužel tohle navýšení je v současné době naprosto nedostačující. Uvědomme si to, o čem tady mluvíme celý den - navyšující se inflace, ceny energií, lidské práce, materiálu, prostě všeho, všeho, co kolem je, a i to se týká těch kulturních oblastí. A nemluvíme jenom o příspěvkových organizacích Ministerstva kultury, ale samozřejmě i o provozovatelích a institucích z oblasti soukromoprávní. To je z těch financí, kde opravdu nemůžeme uznat, že se něco zvedlo a že by bylo nějaké světlo na konci tunelu.
Když se podíváme na tu druhou část, a to je příprava legislativních norem, tak to je snad ještě tristnější. Byly předloženy zatím tři návrhy, což byly všechno implementace evropských směrnic, a to jediné hlavní, co jsme viděli, byla novelizace zákona o České televizi, ale ještě jenom malá, částečná, která je zaměřená - tady o tom mluvíme a vedeme debaty dlouho a dlouho - na ovládnutí volby ředitele České televize, ke které by mělo brzy dojít. Takže za mě opravdu v tomhle tom nevidím opravdu nic, za co bych mohl říci: vláda má mou důvěru. A to jsem se teď soustředil opravdu na oblast kultury.
Ještě připomenu, co jsem tady říkal odpoledne. Tady nejde jen o peníze v rozpočtu, ono může být spoustu zajímavých nápadů a myšlenek, které můžeme v dnešní době přidat, jako například snížení vstupu do kulturních institucí v době, kdy na to rodiny nemají a muzea, galerie se stanou zábavou pro horních deset tisíc. To asi nechceme. Chceme, aby hlavně naší mládeži zůstal přístup k těm kulturním hodnotám a mohli (?) v tom být, stejně tak jako daňové asignace, o těch jsme se před volbami bavili x-krát, kdekdo před volbami na to kýval. Neděje se absolutně nic. Takže opravdu, opravdu za mě ne. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Než přistoupíme k dalším kolegům a kolegyním, načtu omluvy. Pan poslanec Dufek se omlouvá od 21 hodin bez udání důvodu, paní poslankyně Jílková Marie se omlouvá od 21 hodin do zítřejších 9 hodin ráno z rodinných důvodů a paní poslankyně Válková Helena od 21.30 do 23.55 z osobních důvodů.
A nyní vystoupí paní poslankyně Knechtová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení ministři, co je pro mě současným nejzásadnějším problémem, je, že stát by měl především utvářet podmínky pro co největší hospodářskou konkurenceschopnost ekonomiky. K tomu má vláda celou řadu nástrojů z oblasti fiskální politiky. Jsme však svědky zúžení narativu v prostoru pouze na mediální známou sociální pomoc občanům v nouzi. Kde je smysluplná podpora podnikání, snižování veřejných výdajů? Státní politika se zúžila na oblast sociální podpory a to v současných a zejména v budoucích náročných podmínkách prostě dle mého názoru nebude stačit. Tato vláda nám vlastně jako program nabízí šetření a snižování životní úrovně, aniž by uchopovala aktivní nástroje podporující růst.
Dále se podívejme na státní rozpočet. Loňský i letošní plánovaný schodek se od toho covidového příliš neliší. Rozdíl je snad jen v tom, že obdobné schodky se dají předpokládat na další minimálně tři roky. Když přicházela s výrazně schodkovými rozpočty předcházející vláda, řešila především možné sociální dopady pandemie, jejíž rozsah a trvání v té době nikdo nedokázal odhadnout, a vytvářela situaci, pro kterou tu v předchozích sto letech doslova nebyl precedens. Ministr financí úplnou náhodou zapomněl do státního rozpočtu započítat 150 miliard na straně výdajů. Ano, slyšíte dobře, 150 miliard. Opomněl započítat 20 miliard na valorizaci penzí, 30 miliard na dopravní investice a 100 miliard na kompenzace elektřiny. Věta "rozpočtová odpovědnost je naší prioritou" tak ta je dokonale vyprázdněná.
Pojďme se na závěr podívat na stanovisko Národní rozpočtové rady o hospodaření této vlády, a jak tato vláda a ministr financí si udělali ze státního rozpočtu de facto trhací kalendář. Je to stanovisko z 8. prosince 2022 číslo 7/22 k vývoji hospodaření sektoru veřejných financí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky:
V listopadu Poslanecká sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2023, který počítá s deficitem ve výši 295 miliard korun. Celková plánovaná nerovnováha je však vyšší, neboť rozsah dotace ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury neumožňuje pokrýt všechny jeho plánované výdaje. Hospodaření tohoto fondu v roce 2023 je tak předpokládáno s deficitem ve výši 30,7 miliardy korun. Schválený rozpočet je také zatížen vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. - Tady se bavíme o těch 20 miliardách korun, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány. - Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu. Dalším rizikem na výdajové straně jsou kompenzace vyplývající z regulace cen energií pro domácnosti a malé a střední podniky. Jejich konkrétní výše se totiž bude odvíjet od cen energií v roce 2023, jakož i od konkrétní podoby kompenzačního mechanismu. Na příjmové straně lze pak očekávaný zhruba 100miliardový příjem z odvodů výrobců elektřiny a daně z neočekávaných zisků považovat pouze za kvalifikovaný odhad. Skutečný výsledek může být významně ovlivněn ekonomickým chováním jednotlivých daňových subjektů a opět také cenou elektrické energie v roce 2023.
Národní rozpočtová rada chápe, že geopolitická situace a s ní související energetická krize vyžadují některé nestandardní přístupy. Nelze však zcela rezignovat na snahu o zajištění reálnosti a pravdivosti rozpočtové dokumentace, zejména pokud krizové situace trvají již třetím rokem a připravuje se rozpočet na čtvrtý krizový rok. K tomu Národní rozpočtová rada poznamenává, že nelze upřednostňovat dosažení formálně příznivějších deficitů státního rozpočtu za cenu vědomé nereálnosti jeho obsahu, protože je to v rozporu se smyslem a cílem samotného procesu rozpočtování. Ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Podstatně bude také zkomplikován návrat na udržitelnou úroveň.
Kolegyně, kolegové, já vím, že jednáme už druhý den, že je 21.48, ale zkuste o těch věcech popřemýšlet. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další vystoupí paní poslankyně Maříková, připraví se pan poslanec Zlínský. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a vážení kolegové, nevážená vládo, protože já si vlády, která žene své občany do bídy a svou zemi přibližuje o krok blíže válce, vážit prostě nemohu. Není to tak dávno, kdy jsem tu stála a kritizovala vaši vládu. A věřte, kdyby záleželo na SPD, stála bych tu ještě dříve, neboť tuto nedůvěru chtělo vyvolat již v prosinci, ale hnutí ANO řeklo, že to není na pořadu dne. ***
