Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Ano, to jsou problémy, naprosto souhlasím. Mě to nesmírně trápí a opravdu to řeší výbor Radiologické společnosti řadu let. Marně! Marně! (Zvýšeným hlasem.) Stěžujte si mým předchůdcům, že s tím nic nedělali! Osm let nehnuli prstem! Osm let neudělali nic pro to, aby se ty termíny zkrátily, aby byla větší dostupnost, schvalovali na přístrojové komisi nesmyslně přístroje, které jsou nevyužity, a nekontrolovali jejich využití! A já můžu dát seznam i některých lidí, co tady sedí, kteří v rámci krajských zastupitelstev lobbovali za přístroje do nemocnic, které naprosto nejsou využité.

A co se týče tohoto konkrétního případu, tak bych byl velmi rád, kdyby mně to ten občan poslal, veřejně to takhle říkám, protože indikovat u bolestí kolene celotělové vyšetření na nukleární medicíně, to je naprosto nesmyslná indikace! A říkám to s plnou vážností jako univerzitní profesor, který se touto problematikou zabývá. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Pan poslanec Farhan bude reagovat. Prosím, máte slovo.

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já si myslím, že se sluší zareagovat na slova pana ministra. Za prvé, dovolte mi, pane ministře, vám poděkovat, že souhlasíte se vším, co jsem tady řekl. Je to pro mě velká čest... (Hlas z pléna.) - někdo mi napovídá - když profesor, který se tím zabývá, mě za to pochválí a souhlasí se mnou. Za druhé, abych i já vám poděkoval, velmi vám děkuji za vaši edukativní přednášku, protože si myslím, že spoustu mých kolegů a poslanců to obohatilo - rozdělení jednotlivých vyšetření, ať už to jsou statimová vyšetření. Pro ty, kdo nevědí, co je to statim - je to akutní vyšetření. Pak jste popsal hezky edukativně subakutní vyšetření a na závěr jste popsal ambulantní. Za to vám velmi pěkně děkuju a myslím, že kolegové to ocenili.

A další věc je, proč jsem vůbec přihlásil tu písemnou interpelaci. Protože vy jste mi vůbec neodpověděl na moje otázky ohledně sledování. Až potom, ve vaší druhé polovině projevu, zaznělo vše, co byste chtěl dělat, co budete dělat. To kdyby bylo v té písemné interpelaci a nějak časově to bylo ohraničené, tak si myslím, že bych s ním byl i spokojen, protože bych věděl, co se bude dít, kdežto v té odpovědi nic takového není, a abych byl úplně korektní, jediné, co jste zmínil nebo co tam bylo, to se týkalo... místní... nepřímo regulovaná prostřednictvím činnosti komise Ministerstva vnitra. Takže to byla jediná odpověď.

Takže za mě, co jste tady řekl a navrhl, potěšila mě jedna věc. Potěšilo mě to, že jste řekl: Hned, jak jsem nastoupil, jsem se tím začal zabývat. To je velmi potěšující, protože už se tím zabýváte více než rok. To si myslím, že je dobrý poznatek. Dále jste řekl, že do půl roku budete mít výstupy, předpokládám, i nějaké řešení. Jelikož jste navrhl ten časový rámec šesti měsíců, což je rok a půl od té doby, co jste se tím zabýval, předpokládám, že rok a půl je relativně dlouhá doba, takže za to jsem vám chtěl poděkovat. A to si myslím, že za mě stačí a já nebudu navrhovat, abychom hlasovali o vaší odpovědi na písemnou interpelaci, protože jsem se dozvěděl, co chcete dělat, že to už řešíte rok a že ještě to budete řešit půl roku a pak nám dáte informaci. Takže já za sebe už nebudu navrhovat hlasování o vaší interpelaci. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Brázdil se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

Poslanec Milan Brázdil: Promiňte, ještě bych tedy zareagoval. Já jsem položil otázku. Kdybyste měli někdo nějaký návrh, tedy jsem mluvil o přednemocniční neodkladné péči v návaznosti na to zneužívání, kdyby někdo měl - nemáte nikdo nic, ale rozhodně si myslím, všichni, jak tu sedíme, se shodneme na tom, že peníze by alespoň otevřely vrátka. Těch 14 miliard, které odešly, ty kdyby tam byly, tak možná více se může nakoupit dejme tomu přístrojové techniky, možná lépe se můžou zaplatit čtyřiadvacet hodin lékaři, možná víc a možná víc a možná víc. Je to způsob, je to možnost. Já vím, teď řeknete, tak už je to pryč, 14 miliard se tam asi nevrátí, ale přece jenom, mohlo to, byla to jakási naděje, která by vedla k tomu, že by se eventuálně zdravotnictví v tomto ohledu, v tom čekání na cokoliv, mohlo zlepšit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat a pak se hlásí... (Hlas z pléna.) Pardon, pane poslanče, hlásíte se do rozpravy, ano? K faktické. Takže dáme slovo panu ministrovi, poté bude vaše faktická následovat.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Vaším prostřednictvím, já vždycky oceňuji vystoupení kolegy Brázdila. 14 miliard, tak to není ani jeden CT přístroj. Oba dva to víme, za 14 miliard žádnou z těch technik, o kterých jsme se bavili, nekoupíme. To i rentgenový přístroj, i rentgenový přístroj se pomalu této ceně blíží. V žádném případě nejsou problém peníze, naopak. Ta vyšetření jsou hrazena výkonově, dokážeme... pardon, 14 milionů jeden CT, já jsem spletl o řád, ano? Omlouvám se, velmi se omlouvám. Nicméně peníze v tomto případě opravdu nejsou problém, opravdu ne. Já rozumím tomu, že vy to téma zdviháte, to je pochopitelné, já bych to dělal taky asi, kdybych byl v opozici, ale pokud odmyslíme od té debaty opozice, koalice - a vaším prostřednictvím, velmi děkuji panu poslanci Farhanovi za nesmírně korektní debatu a děkuji i za ty podněty - tak pokud odmyslíme tady diskusi opozice a koalice, bezesporu se shodneme na tom, že by mělo být jasné, že pacient, který potřebuje akutní vyšetření, by ho měl dostat hned. Pacient, kde lékař indikuje vyšetření do určité doby, by to vyšetření do té určité doby měl mít.

Shodneme se na tom, že u ambulantních pacientů mohou být různé objednací doby a vždycky to má nějaký důvod a bezesporu se pravděpodobně všichni, minimálně v kuloárech, shodneme na tom, že je prostě chyba, aby byla zneužívána pohotovost, aby byla zneužívána rychlá, protože není větší tragédie, když sanitky jsou na cestě zbytečně a umře kvůli tomu nějaký pacient nebo je ohrožen lidský život. To je taky něco, na čem se shodneme.

Pokud odmyslíme politiku, tak se asi shodneme na tom, že bychom všichni uvítali, aby například v rámci krajů jsme měli informace o tom, jaké jsou termíny v organizacích, které v tom kraji provádí vyšetření, lhostejno, zda jsou řízeny krajem, zda jsou řízeny státem nebo zda jsou soukromé, a že nějaký přehled a možnost o centrálních objednáváních nebo nějaké takovéhle spolupráci by byla určitě výhodná. Proto jsem rád, že to téma je zdviženo. Bezesporu by součástí té diskuse mělo být také to, do kdy to vyšetření musí být popsáno, protože pokud to vyšetření je provedeno, a pak jeho popis, zhotovení toho popisu, trvá dny, tak to taky není úplně ta cesta, kterou bychom chtěli, ale peníze opravdu v této fázi nejsou ten zásadní problém.

Zásadní problém je způsob, jakým by bylo řekněme kontrolováno využívání těch přístrojů. A tady budu velmi rád, když bude opozice a koalice velmi spolupracovat, odmyslíme od toho různé tlaky a opravdu budeme dbát na to, aby přístroje byly pořádně využívány, zvlášť když peníze na ně jsou dávány ze státního rozpočtu nebo z různých dotačních titulů. Prostě pokud padne slib na přístrojové komisi - a je potřeba si říct, že na přístrojovou komisi jezdí zřizovatelé, jezdí tam zástupci kraje, jezdí tam zástupci provozovatele, to znamená, ti všichni tam slibují, jak budou využívat, jak mají personál, a my bychom měli kontrolovat, zda k tomu dochází, a měli bychom mít odvahu, pokud ten přístroj není využitý, stojí, funguje jeden, dva dny v týdnu, tvrdě zasáhnout a nepodlehnout lokálním tlakům při obnově takového přístroje. Naopak, ty přístroje dávat tam, kde je dokážou řádně využít. Měli bychom a já bych byl velmi rád, aby se to projevilo v úhradové vyhlášce, bonifikovat ta pracoviště, která využívají přístroje ve dvousměnném provozu, bonifikovat ta pracoviště, která zajišťují nepřetržitý provoz kvůli akutním vyšetřením. Není nic horšího, než když vám přivezou pacienta, který potřebuje akutní vyšetření magnetickou rezonancí, protože na tom závisí, jak bude ten pacient léčen, a to vyšetření není dostupné. Vy to víte, všichni to vědí, ale není dostupné prostě proto, že ta nemocnice nezajišťuje 24hodinový provoz, byť to přístrojové komisi slíbila.

Je to dlouhodobý nešvar a rozumím tomu, že není úplně chybou mých předchůdců, že to neřešili. Já mám výhodu, že jsem odborník v této oblasti, a opravdu mě to osobně nesmírně trápí. Trápí mě to opravdu a já to myslím smrtelně vážně, teď nedělám ani náznakem politiku, mě to trápí prostě proto, že pořád jsem členem výboru Radiologické společnosti a pořád mi moji kolegové z výboru vyčítají každý měsíc, co už se s tím udělá. Ale vy všichni, co jste tady a kteří jste seděli v exekutivě, víte, že ty změny, které člověk chce udělat, které vyžadují některé i podzákonné změny, prostě nejdou udělat ze dne na den. Ano, trvá to rok, ale já už mám nastavené, co máme udělat, změny v přístrojové komisi jsme udělali, a rozhodně ty další změny chystám a provedu v následujícím období. A opakuji, do půl roku budu informovat Poslaneckou sněmovnu nebo zdravotní výbor, pravděpodobně spíš zdravotní výbor, kam jsme to posunuli, co jsme nastavili, co je cílem. ***