(11.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Knechtová a připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, navrhuji zařazení nového bodu s názvem Odměňování pracovníků pracujících v sociálních službách - jako první bod po pevně zařazených bodech. Možná o tom nevíte, ale rozdíly jsou opravdu veliké. Třeba pečovatelka, která zajíždí za seniory pomáhat jim s domácí přípravou jídla, osobní hygienou nebo podáním léků, když bude pracovat pro nestátní pomáhající organizaci, bude mít na výplatní pásce v průměru o 3 660 korun méně než její kolegyně, která dělá totéž pro organizaci zřizovanou krajem, státem či městem. Ještě větší rozdíly jsou v domovech pro seniory a jiných pobytových službách, zde se průměrná odměna liší už o 5 000 korun. Podobně jsou na tom například terénní sociální pracovníci, kteří pomáhají lidem bez domova, nebo ti, kteří poskytují poradenství v občanských poradnách. Největší rozdíly jsou ve výplatách zdravotních sester bez specializace. Ty, které pracují v nestátních pomáhajících organizacích, dostávají průměrně o téměř 20 000 korun měsíčně méně než jejich kolegyně v příspěvkových organizacích.
Musím se přiznat, že je pro mě naprosto nepochopitelné, jak může stát tohleto tolerovat a mít dvojí metr v odměňování pracovníků pracujících v sociálním segmentu. Zatímco státem, krajem či městy zřizované sociální služby z hlediska financování mají své jisté, protože jsou zaštítěny jejich rozpočty, v nestátním sektoru je zoufalý nedostatek finančních prostředků na výplaty pracovníků a zároveň i na nezbytné výdaje spojené s provozem sociálních zařízení. A to přitom nejde o nějaký malý počet pracovníků. Jen u pěti největších nestátních poskytovatelů pracuje zhruba 12 000 zaměstnanců, kteří za rok pomohou 190 000 klientů po celé České republice.
Co je k financování potřeba? Narovnat rozdíly v odměnách, aby zaměstnanci z pomáhajících organizací neodcházeli do jiných odvětví za důstojnějším výdělkem. Specialisté nebo pracovníci s velkými zkušenostmi se opravdu velmi těžko nahrazují. Jedná se mi o podporu rovných podmínek v odměňování sociálních pracovníků, se kterou se na mě obracejí sociální pracovníci nejen z mého kraje. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom si zopakuji, prosím pěkně: Odměňování pracovníků pracujících v sociálních službách, jako první bod po pevně zařazených, ano? (Ano.) Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková. Je přihlášená, ale není zde. Dále je přihlášen pan poslanec Novák, také ho tu nevidím. Dále pan poslanec Pražák a připraví se pan poslanec Rozvoral.
Poslanec David Pražák: Dobré poledne, pane ministře, kolegyně, kolegové. Nebudu dlouhý. Chtěl bych načíst bod, který by se jmenoval Informace ministra zemědělství o postupu při prověřování marží.
Je to asi týden, co jsme se dozvěděli, že na návštěvě u pana premiéra Fialy a u pana ministra byly nevládní organizace, které se shodly na tom, že bude vyvolána schůzka, aby pan ministr zemědělství řešil marže u zemědělců, potravinářů a řetězců. Tak bych se chtěl zeptat, jakým způsobem to bude pokračovat nebo jakým způsobem se bude prověřovat? Protože když si vypůjčím z jednoho příspěvku na sociálních sítích informaci ze včerejška, tak například jeden nejmenovaný modro-bílý jogurt stojí v jižních Čechách v malém obchodu 13 korun a v Praze v řetězci 19 korun, tak potom mi informace, které pouští zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu o tom, že nepřiměřené marže mají zemědělci a potravináři, připadají trošku komické.
Proto bych byl rád, kdybychom se dozvěděli, jakým způsobem pan ministr bude postupovat. Já jsem pro, aby se to prověřilo. Marže mít musí každý, aby mohl nějakým způsobem fungovat, ale určitě ne v x-setnásobné výši, jak to bohužel u některých výrobků nebo potravin bývá. Proto bych byl rád, kdybychom si některé ty věci mohli říct. Bohužel včera na interpelacích byl pan ministr omluven, dneska tady také není, to znamená, že ten bod stejně asi nepřijde na řadu, i kdyby se schválil, ale bych rád, kdybychom ho zařadili jako třetí bod dnešního jednání. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Rozvoral a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, navrhuji předřadit bod číslo 33, sněmovní tisk 24, zákon SPD o důchodovém pojištění, a to jako třetí bod dnešního jednání. A teď mi dovolte svůj návrh odůvodnit. (Velký hluk v sále.)
Základem a podstatou našeho návrhu je zavedení minimálního garantovaného starobního důchodu pro všechny osoby, které mají na vznik a pobírání starobního důchodu nárok, tedy pro občany, kteří splnili příslušné zákonné podmínky, což je důchodový věk a dobu odvádění důchodového pojištění. Navrhujeme výši tohoto minimálního starobního důchodu ve výši minimální mzdy. Navrhovaná konstrukce tohoto minimálního starobního důchodu respektuje i další podmínky pro přiznání samostatných starobních důchodů i důchodů kombinovaných. Právní úprava pro výpočet a přiznání výše důchodů tak zůstává nedotčena z důvodu hladkého administrativního začlenění institutu minimálního důchodu do našeho důchodového systému.
Poměrně důležitým ustanovením návrhu je i to, že přiznání minimálního starobního důchodu proběhne vždy individuálně až na základě posouzení žádosti pojištěnce, a že tedy pracovníci České správy sociálního zabezpečení nebudou nepřiměřeně zahlceni povinností přepočítávat hromadně tisíce jednotlivých důchodů a jejich souběhů. S ohledem na skutečnost, že minimální starobní důchod je pojímán jako institut, jehož primárním cílem je zajistit jeho příjemci důstojnou životní úroveň, je možnost jeho přiznání limitována i majetkovými poměry pojištěnce, tedy například příjmy z nájmu a z podnájmu, různými typy rent a dividend a podobně. Tyto záležitosti by byly ošetřeny a podloženy čestným prohlášením žadatele o minimální důchod a zároveň by byly i přezkoumatelné v případě pochybností krajskou pobočkou Úřadu práce.
Boj za významné zvýšení nejnižších důchodů, ze kterých nelze důstojně žít, je jednou z hlavních dlouhodobých priorit hnutí SPD. Jde o krok, jehož realizace již nesnese dlouhého odkladu i proto, že životní situace našich nízkopříjmových seniorů je, a to i s ohledem na aktuální kontext enormně rostoucích cen energií, potravin a dalších základních životních potřeb, naprosto neúnosná. V této souvislosti je zavedení minimálního důchodu jednoznačně lepším a systémovějším řešením než odkazování seniorů novou vládou na to, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, což je zdlouhavé a administrativě nesmírně náročné, nehledě na to, že mnoho nízkopříjmových seniorů žijících například v družstevních bytech nebo mimo Prahu, na tento příspěvek nedosáhne, popřípadě o této možnosti vůbec neví, což se podle seriózních studií týká cca 300 000 osob, hlavně právě seniorů.
Je pro nás zcela nepřijatelné, aby desetitisíce seniorů byly po celoživotní tvrdé práci nuceny žít z příjmů hluboko pod hranicí chudoby a propadat se v důsledku toho do dluhových pastí a exekucí, popřípadě podstupovat několikrát za rok vysilující a mnohdy ponižující martyrium žádání o sociální dávky. Stavět starobní důchodce, kteří odpracovali pro společnost několik desítek let a kteří mají často podlomené zdraví, do situace žadatelů o sociální dávky, obrazně i doslova do jedné řady s těmi, kteří naopak neodpracovali vůbec nic, je navíc neetické, nemorální a nehumánní. Občané, kteří celý život poctivě pracovali pro náš stát, si zaslouží prožívat důstojné stáří. ***
