(14.10 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
V úvodu každého jednacího dne budete informováni, jak budou obě schůze přerušovány v návaznosti na stanovený program, protože si uvědomujeme, že to je komplikované.
Informace na závěr. dne 10. 2. na 52. schůzi Poslanecké sněmovny byl projednán bod 6, sněmovní tisk 374, druhé čtení. Škrtněte si jej tedy, prosím, o tomto již není potřeba hlasovat.
Já vás tedy, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení, protože z mé strany je to k pořadu vše. Poprosím opět o přesunutí vašich rozhovorů do předsálí, abychom mohli vyslechnout návrhy, ke kterým se již přihlásili někteří poslanci.
Jako první je s přednostním právem přihlášen pan předseda Jan Jakob, následuje paní předsedkyně Schillerová. Ještě jednou vás důrazněji žádám, abyste své rozhovory buďto přesunuli do předsálí, nebo už úplně ukončili a věnovali pozornost jednání, ať se dozvíme, co kdo navrhuje. Opravdu se omlouvám, kolegyně a kolegové, ale hladina hluku je stále příliš vysoká. Děkuji.
Prosím.
Poslanec Jan Jakob: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Jménem všech pěti koaličních klubů si dovolím dát následující návrhy úpravy programu této 53. schůze Poslanecké sněmovny. Dnes jako první bod zařadit bod Zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením u sněmovního tisku 368, což je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany.
Dále pak v bloku prvních čtení následující úpravy v tomto pořadí: jako první bod bloku prvních čtení zařadit bod 23, sněmovní tisk 387, což je vládní návrh zákona o azylu. Dále pak za bod 22 programu zařadit následující body v tomto pořadí: bod 17, sněmovní tisk 378, což je vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústava a ústavní zákon o bezpečnosti; bod 18, což je sněmovní tisk 379, vládní návrh zákona o správě voleb; bod 19, sněmovní tisk 380, což je vládní návrh zákona související se zákonem o správě voleb. Za tento bod zařadit původní bod 44, sněmovní tisk 39, Senátní návrh zákona o volbách do Parlamentu České republiky a o volbě prezidenta republiky. Souvisí to s materií volebních zákonů, je to korespondenční volba. Za tento bod zařadit původní bod 7, což je sněmovní tisk 331, vládní návrh zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích. To byl poslední návrh z bloku prvních čtení.
Dále pak ve středu pevně zařadit na 14. hodinu dva volební body, a to bod 106, Návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu, a bod 107, Návrh na volbu člena Rady České televize na uvolněné místo s funkčním obdobím do 27. března 2026.
V neposlední řadě dávám návrh na zařazení bodu na pátek jako druhého bodu jednání, a to taktéž volebního bodu 108, což je Návrh na volbu členů Rady české tiskové kanceláře. I po konzultaci s předsedou volební komise jsou ty volební bloky rozděleny takto do dvou dnů, protože jeden z kandidátů kandiduje do dvou z rad, tak abychom se vyhnuli případné nesrovnalosti, aby nebyl zvolen do obou rad, což zákon neumožňuje.
Děkuji, to jsou všechny návrhy jménem pěti koaličních klubů.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je tedy přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Opět vás požádám, kolegyně a kolegové, o ztišení. Následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych navrhla zařazení bodu Nadužívaný stav legislativní nouze a ten abych tady podrobně odůvodnila.
Včera večer v 17.55 hodin jsme se e-mailem od paní předsedkyně Poslanecké sněmovny dozvěděli, že se zřejmě Česká republika nachází v situaci, kdy je nějakým zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu, přitom že to souvisí s nějakými hospodářskými ztrátami a podobně. Já to nechci zlehčovat, v žádném případě, ale v situaci, která se vymyká běžnému průběhu legislativních a politických procesů, tak se tak tomu děje typicky například u přírodních katastrof, například jsme to zažili za covidu v minulém volebním období. Právě proto musela tedy předsedkyně Poslanecké sněmovny vyhlásit, počínaje včerejším dnem a konče 22. březnem, stav legislativní nouze?
Stav legislativní nouze, jak všichni dobře víme, je mimořádná parlamentní procedura s významným ústavněprávním rozměrem, při kterém dochází také k významnému omezení poslaneckých, výborových a tím samozřejmě logicky i opozičních práv. Stav legislativní nouze, jak všichni dobře víme, je podmíněn existencí zcela mimořádných okolností, které ohrožují bezpečnost státu či právo a svobodu občanů.
Vážené dámy, vážení pánové, pojďme si říci, prosím, jaká je realita. Česká republika není sužována žádnou přírodní katastrofou, nevzdorujeme explozivnímu šíření zákeřné nakažlivé nemoci, na našich hranicích, zaplaťpánbůh, se nešikují nepřátelští vojáci. Ne, jedinou katastrofou, které čelíme, je bezprecedentní nekompetence a diletantství této vlády. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Neboť co se stalo? Na prvopočátku tohoto stavu nebylo nic jiného než notorický odpor ministra financí Zbyňka Stanjury k reálným číslům, než tvrdohlavé odmítání započítání reálných a mandatorních výdajů státu do výdajů rozpočtu. Pro vládu pětikoalice je totiž mnohem důležitější mít v návrhu rozpočtu pěkné baťovské číslo 295 miliard deficitu, než do něj odpovědně promítnout minimální mandatorní výdaje státu, kam mimořádná zákonná valorizace penzí samozřejmě patří. Pamatujete si, jak tady stojím na každém začátku schůze a mluvím o tom? Kde, pane ministře, máte těch 20 miliard - ono už by to teď bylo více - na mimořádnou valorizaci penzí? Kde máte to, a tak dále? Ticho. Pan ministr tu buď není, nebo přijde, až je po hlasování o programu. ***
