(9.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
A protože ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nefunguje, svolali jsme nedávno do Poslanecké sněmovny zástupce klíčových profesních komor, oborových asociací, abychom mu pomohli nalézt řešení. Za to děkuji svým kolegům profesorce Adámkové, profesoru Špičákovi, doktoru a poslanci Kamalu Farhanovi a dalším. Účast vrcholných představitelů českého zdravotnictví jasně potvrdila, že nedostatek léků chápou jako velký problém, neboť to chápe jako velký problém úplně každý. Přišli zástupci České lékařské komory, České lékárnické komory, České stomatologické komory, České asociace farmaceutických firem, Svazu zdravotních pojišťoven, ředitelé nemocnic, poslanci výboru pro zdravotnictví, ale také zástupci pacientů. O to více alarmující je, že tím, kdo nepřišel, a dokonce za sebe nevyslal ani žádného zástupce, byl sám ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, tedy ten, který nese za tuto situaci hlavní zodpovědnost. Odborníci byli v šoku a během setkání se netajili tím, že takovou ignoranci ze strany ministra ještě nezažili - nejen vůči opozici, ale i vůči těm, kteří pracují v první linii a kteří očekávají od svého ministra podporu nebo alespoň nějaký náznak strategie.
Vážené dámy a pánové, za úplný vrchol považuji informaci, kterou umístil ministr zdravotnictví na svůj twitterový účet dne 7. února v 8.59 hodin. Cituji: "Včera jsem jednal s eurokomisařkou pro zdraví Stellou Kyriakides. Téma bylo jasné, léčiva a jejich nedostatek v EU. Shodli jsme se, že problém musíme řešit i na EU úrovni. Už na přelomu roku jsme vyzvali švédské předsednictví, úřady HERA a EMA, k řešení. Na jednání Rady EU toto téma zdvihnu." Konec citace.
Opravdu? Opravdu, po skončení půlročního předsednictví České republiky v Radě EU se 7. února 2023 dozvídáme od ministra zdravotnictví, že téma nedostatku léků zvedne na jednání Rady EU, zatímco ostatní země EU dávno jednají. Ministr zdravotnictví České republiky avizuje, že téma hodlá v Evropě zvednout, zatímco jiné země už dávno brzdí vývoj, aby ochránily domácí dodávky. Zatímco jiné země, například Řecko, rozšířily seznam léků, jejichž další prodej do jiných zemí, známý jako paralelní obchod, je zakázán. Zatímco jiné země, například Rumunsko, již dočasně úplně zastavily vývoz některých antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Zatímco například Belgie přijala dekret, který úřadům umožňuje v případě krize zastavit vývoz léků. Zatímco německá vláda zvažuje změnu zákona, aby flexibilně upravila požadavky na zadávání veřejných zakázek, které v současnosti nutí zdravotní pojišťovny nakupovat léky tam, kde jsou nejlevnější, a soustředí dodávky do rukou několika cenově nejkonkurenceschopnějších výrobců. Tamní ministr zdravotnictví již oznámil, že spolková vláda nastaví takovou cenovou politiku léků, aby se distributorům vyplatilo stáhnout současné tenčící se zásoby z dalších zemí Evropy a raději je prodali v Německu. V Německu také byla přijata legislativní výjimka, podle níž mohou být na německém trhu vydávána i léčiva v baleních popsaných v jiném jazyce než německém. Do německých lékáren se tak velmi rychle dostaly desetitisíce dávek léků a čípků v originálním balení v angličtině nebo třeba francouzštině. Potřebné informace v němčině jsou k dispozici na internetu po oskenování QR kódu na cizojazyčně popsaných lécích. Zatímco Nizozemsko přijalo zákon, který prodejcům ukládá povinnost uchovávat zásoby na šest týdnů, aby překlenuli nedostatek. Podobná úprava a pravidla se připravují ve Švédsku. Nejen ve Francii tamní vláda napíná všechny síly k tomu, aby přesvědčila farmaceutické firmy k přesunu jejich výrobních kapacit.
Je evidentní, že v Evropě se rozhořel boj o to, která vláda pro své občany usmlouvá co největší dodávky, že jednotlivé země, které se potýkaly a potýkají s podobným problémem jako Česká republika, realizují funkční opatření, která tuto nepřijatelnou situaci řeší. Já se ptám, jestli si Česká republika v této situaci opravdu může dovolit takto neakceschopného ministra zdravotnictví? Jaký je plán českého ministra zdravotnictví? Jaký je akční plán naší vlády k dlouhodobějšímu vyřešení nedostatku léků v našich lékárnách a nemocnicích? Žádný plán jsme neviděli, naopak vidíme ministra zdravotnictví a premiéra, kteří před problémem strkají hlavu do písku, kteří tento problém zlehčují, protože mu buď nerozumí, nebo nechtějí rozumět, nebo obojí. Každopádně platí, že ministr zdravotnictví selhal. Jeho nedávné sdělení, že téma otevře na Radě EU, považuji za výsměch.
Nastoluji další řečnickou otázku. Nejedná se náhodou o ohrožení kritické infrastruktury státu? Považuji téma za tolik závažné, že navrhuji tento bod s názvem Nedostatek léků pro občany České republiky v nemocnicích a lékárnách zařadit dnes na pořad schůze jako bod číslo 3. Pokud to nebude schváleno, hnutí ANO má sebráno dostatek podpisů k iniciování mimořádné schůze na dané téma. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní vystoupí k programu paní místopředsedkyně Klára Dostálová, poté pan místopředseda Karel Havlíček.
Než paní místopředsedkyně dorazí k pultíku, přečtu omluvy: omlouvá se Petr Bendl celý jednací den - zdravotní důvody, Hendrich Igor celý jednací den - pracovní důvody, Mašek Jiří celý jednací den - zdravotní důvody, Okamura Tomio do 10.30 - pracovní důvody a Opltová Michaela od 9 hodin pracovní důvody.
Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, děkuji moc za slovo. Já jenom ještě malou poznámku k vystoupení pana předsedy Michálka ohledně zákona o zadávání veřejných zakázek, protože on tady samozřejmě velmi správně upozorňuje na to, že Česku hrozí pokuta, pokud nebude včas transponována evropská směrnice. S tím nelze než souhlasit. Na druhou stranu ale je potřeba si říci, že si za to mohou tak trochu sami kolegové od Pirátů, protože my jsme ten zákon o zadávání veřejných zakázek připravili, že by měl projít jako nůž máslem. Prošlo to na prvním výboru mezi prvním a druhým čtením a co se nestalo? Ve druhém čtení byly načteny dva pozměňovací návrhy, které prostě ohrožují transpozici evropské směrnice do budoucna. Jedna se týkala České republiky jako samotného zadavatele ve vztahu k Digitální a informační agentuře, druhá se týká toho, že Evropská komise říká, že zákon o zadávání veřejných zakázek nemůže nikoho automaticky vylučovat, že každý uchazeč o veřejnou zakázku, dodavatel, musí mít právo na to, se obhájit, že musí být rovný přístup. Pan předseda Michálek načetl pozměňovací návrh, kde vlastně ustanovení § 4 zákona o střetu zájmů dává natvrdo do zákona o zadávání veřejných zakázek bez té možnosti se vyvinit, v uvozovkách. Takže jsou tam dvě problematické věci, a pokud tedy to myslíme s tou pokutou pro Českou republiku vážně, tak si tam nemůžeme házet takovéto klacky pod nohy. Je potřeba si tedy na to sednout a zkusit se dohodnout, protože i ta úprava, například pozměňovacího návrhu pana Michálka, je určitě možná - to, co má v § 6, dát i do § 7, to znamená tu možnost se obhájit, ale prostě tak, jak je to předloženo, to skutečně schvalovat nelze. Takže pojďme se zkusit dohodnout. Je to určitě lepší cesta než se tady takto bombardovat na mikrofon, protože to je v zájmu celé České republiky, aby zákon o zadávání veřejných zakázek fungoval. (Potlesk z řad poslanců ANO.) ***
