Podotýkám, že Český rozhlas i Česká televize tady fungují podle zákona z roku 1991.

Podle mě by bylo nutné začít s debatou o systému financování médií veřejné služby. Už jsme slyšeli několikrát, že aktuální způsob financování je nadále neudržitelný. Je potřeba jasný postoj vládní koalice k budoucnosti financování veřejnoprávních médií. Chcete poplatky navyšovat? Chápu, že to je velký problém v této době brutální inflace, krize. Nebo je naopak chcete ponechat, tak jak jsou? Ale pak samozřejmě omezujete výrobu i vysílání České televize. Ale to je bohužel ta daň za to vládnutí. Prostě vy to budete muset říct nahlas, a zatím je tady osočována opozice, že my máme něco říkat, jak bychom si to představili. No, tato diskuse ale tedy měla být předtím, než byla navržena novela zákona o České televizi. Nebo chcete ty poplatky dát jako mandatorní výdaj, to znamená jako stálý výdaj státního rozpočtu? To chápu, že je velmi složité v dnešní době, kdy je státní rozpočet v tom stavu, v jakém bohužel je, když se do něj zapomnělo dát spoustu dalších, jiných mandatorních výdajů, à la důchody, a najednou by se tam objevil i mandatorní výdaj jako platba České televizi.

Podle mě víte, musíte vědět, že Česká televize za poslední roky hospodařila s minusem a vyrovnaného hospodářského výsledku dosahovala jen díky tomu, že čerpala z takzvaného fondu poplatků, ale tam už zbývá tedy opravdu velmi málo peněz, zhruba 700 milionů korun. Podle mě tou nejdůležitější, jednou z nejdůležitějších rolí právě vládnoucí strany, nebo vládní koalice, vládnoucí - a teď mi promiňte to slovo - party v Poslanecké sněmovně je zajistit transparentnost veřejnoprávních médií. Nestálo by za to začít třeba řešit ty známé začerněné smlouvy České televize? Nestálo by za to konečně přestat skrývat platy a smlouvy zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu a České televize? Pokud toto neuděláme a prostě neodpovíme si na ty otázky, které nejsou nijak motivovány zle vůči nikomu, ale prostě si myslím, že ta debata tady chyběla, tak je opravdu - nezlobte se, pane ministře, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, ale prostě každého musí napadnout, že za tím je něco jiného, protože ta nejdůležitější debata, proč by se měl zákon o České televizi měnit, tady prostě není.

Takže se zatím musí logicky každému v tom takzvaném zadním podvědomí říkat - tak jde tedy skutečně o politický boj? Jde tady tedy o ovládnutí těch médií? Jde tady o to, abychom si obsadili pozici ředitele, aby nám ta média v tom našem vládnutí pomáhala, protože nám budou povinována, nebo zavázána, nebo jakékoliv další takovéto slovo? Já doufám, že to tak není. Ale pokud si neodpovíme na ty otázky, které jsem tady vznesla, které jsou alfa omega toho, proč je možná Česká televize v problémech a tak dále, a řešíme to od toho konce, jak co nejrychleji obsadit mediální rady a generálního ředitele, tak to skutečně se jeví jako obrovský problém. Myslím si, že skutečně v takto vyspělé společnosti našeho společného světa by k tomu takto docházet nemělo. Pojďme to vrátit na ten začátek, pojďme se pobavit všichni dohromady, co je možno udělat pro Českou televizi, ale nezačínejme od konce. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Měl jsem zde s přednostním právem pana ministra Baxu, ale mezitím se s faktickou přihlásil pan poslanec Juchelka, tak má přednost faktická. Poté je tady přednostní právo - pan ministr. Ale pan poslanec Lacina chce faktickou? Tak hned po panu poslanci Juchelkovi. Máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji, pane předsedající. Já jsem velmi bedlivě poslouchal celý ten projev paní místopředsedkyně Dostálové a opravdu celá řada otázek, která tam vznikla, tak by skutečně měla řešit spíše velká novela zákona o České televizi. Jenom bych chtěl říct, že my jako opozice se skutečně snažíme tyto otázky klást, a dokonce se snažíme dělat i praktické věci, například chci připomenout seminář, který jsme dělali ohledně regulace poplatníka, a budeme v tom i nadále pokračovat, protože ta diskuse nad tou velkou novelou - a já moc děkuji panu ministrovi, že nás k ní přizval, i když ještě nemáme žádný konkrétní termín - by měla tedy započít. A já vůbec nevím, proč tedy ale v tuto chvíli tady řešíme tu malou novelu. Respektive vím. Je to z těch důvodů, které my tady neustále předkládáme. A právě ty otázky, které kladla paní místopředsedkyně, tak na ně bychom měli skutečně už začít odpovídat, nejlépe klidně i teď. Vím, že pan ministr je připraven Kláře Dostálové odpovědět, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tak já pevně věřím, že se k tomu nakonec dostaneme. Ale pořád nerozumíme tomu, proč tato malá novela zákona o České televizi a Českém rozhlase je v tuto chvíli na stole, v tomto čase, v tomto období, proč nemůže být ta malá novela prostě a jednoduše včleněna do té připravované velké novely, protože mám někdy pocit, že třeba ta velká novela možná tady ani v průběhu volebního období nebude. Doufám, že ta vůle pořád ještě je, protože to, co nejvíce trápí Českou televizi, není volba radních, není volba 7. června pana generálního ředitele, ale skutečně je to změna financování.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A z místa se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Lacina. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Jan Lacina: Děkuju pěkně. Já se k Aleši Juchelkovi připojuji, ta změna financování je druhou, stejně důležitou, možná ještě důležitější podmínkou nezávislosti médií veřejné služby, práce na ní už běží a doufám, že budou co nejrychleji s vaší podporou dokončeny.

A pak ještě poznámka. Připojuji se k panu kolegovi Jakobovi, který tady udělal výčet legislativ, respektive pokusů o novely, které Sněmovnou již proběhly na toto téma, a reagoval tak na paní kolegyni Jermanovou, která říkala, že se tady nikdy nic takového ve Sněmovně neodehrálo. Tak já mám tady pro ni malý dárek. To je ten pokus o tu novelu. Je pod ní podepsaný Martin Komárek, Marie Benešová, Karel Schwarzenberg, Petr Gazdík, Ivan Gabal, Marek Černoch a další a je to z období 2013 až 2017. Já to mám doma už jednou, tak já vám to tady věnuji, abyste si mohla po večerech kdyžtak studovat, co jste zamýšleli před osmi lety. Děkuji pěkně. (Předává materiál poslankyni Jermanové.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Pokorná Jermanová. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já, pane kolego Lacino, děkuji, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem tady o tom bavorském modelu mluvila v souvislosti se seminářem, který pořádal před více než - teď budu počítat - sedmi, osmi lety kolega Komárek. Ale pane kolego Lacino, prostřednictvím paní předsedající, prosím, dejte dárek celé Sněmovně a vysvětlete nám opravdu, jak je možné, že jste nevěděl, nebo tvrdíte, že jste nevěděl, že máte obchodní vztah s Českou televizí. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. A nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr Baxa. Pane ministře, prosím.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Já tedy zahájím svůj projev, doporučení, které mi naprosto nepřísluší udělat, ale přesto ho udělám, tak dávám tak do pléna tady k přítomným členům stínové vlády hnutí ANO, zda by nechtěli portfolio místního rozvoje ještě rozšířit o portfolio kultury, protože jsem se konečně dočkal nepříjemných, ale jasně strukturovaných otázek, které na mou adresu přišly z jiné strany než pana kolegy Juchelky, jehož si, jak už jsem řekl, velice cením, a naše mediální debaty vedeme.

Já jsem si, paní místopředsedkyně, psal rychle poznámky, dokonce v průběhu poznámek mi dopsala propiska, tak je mám částečně zeleně, napsal jsem si 17 bodů a opravdu poctivě se na vaše otázky pokusím stručně reagovat.

Otázka číslo jedna zněla, v čem je nefunkční model stávajících rad. Já jsem přesvědčen o tom, že nelze říct, že by tento model byl nefunkční, ale jsem si jistý tím, že je dobré v situacích, jako je tato, to znamená současná doba, posílit - to chci zdůraznit - odolnost veřejnoprávních médií, a jednou z těch cest je rozhodně to, že se zapojí Senát do volby těch radních. To znamená, budeme-li předpokládat situaci, kdy bude Poslanecká sněmovna mít nějaký řekl bych jednoznačnější politický názor, tak pak potom zapojení Senátu prostě bude znovu a znovu komplikovat možný politický vliv na obsazení členů rad veřejnoprávních médií. ***