(18.40 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Co tu musí zaznít je, že vláda chce řešit dopady valorizace na saldo rozpočtu pouze jednostranně, na výstupu na úkor důchodců snížením částky valorizace, a přitom je tu i druhá a mnohem lepší možnost - bojovat proti inflaci, proti jejím příčinám, snížit ji, a tím i do budoucna snížit objem peněz na valorizace, protože růst cen bude nízký a k jeho kompenzaci bude vládě logicky stačit nižší objem peněz. Ale to vláda nedělá a ani o tom bohužel neuvažuje, protože o tom nemluví ani nediskutuje. Její politika je naopak tvrdě proinflační, jako by jim inflace vyhovovala. Budou mít vyšší příjmy díky inflaci a budou si snižovat dluhy díky inflaci, ale zaplatí to samozřejmě střední třída, zaplatí to všichni občané České republiky, a to je na tom špatně.
Přitom to je podstata a princip valorizace důchodů i její hlavní důvod - chránit sociálně velmi zranitelnou skupinu příjemců důchodů před enormními cenovými výkyvy, před růstem cen. A dodávám, že růst cen, inflace, dopadá nyní na důchodce mnohem tvrději než na ostatní občany, a to proto, že složení jejich takzvaného spotřebního koše je jiné než u osob v produktivním věku. Skládá se ze zboží a služeb, jejichž růst je dramaticky vyšší než průměrný růst inflace, protože důchodci většinu svého příjmu vydávají na nájemné, energie, vodné, potraviny a léky. Prostě pokud mají málo peněz, tak si musí vybrat, jestli si zaplatí nájem, jídlo nebo léky, a to jsou teď komodity, kde se meziroční růst cen pohybuje v intervalu 50 až 150 %.
Zmíním ještě názor profesora Krebse z Vysoké školy ekonomické, dalšího doslova legendárního experta na důchodovou problematiku. Profesor Krebs říká jasně v rozhovoru pro týdeník Hrot: "Vláda přišla s návrhem na změnu valorizačního vzorce pozdě. Takové změny měly být předloženy již v minulém roce a důkladně odborně prodiskutovány. Není také teď vůbec jasné, jak budou probíhat další valorizace. A já doplňuji, že dle mých osobních prognóz na základě toho, jak čtu odborné materiály a jak predikuji vývoj inflace, nás letos bude čekat ještě jedna mimořádná valorizace důchodů, a to na podzim, v září nebo v říjnu, v intervalu 7 až 10 % takzvané důchodcovské inflace. Říkám to tu veřejně a naprosto nezištně i proto, aby vláda a ministři Jurečka a Stanjura nemohli tvrdit, až to nastane, že o ničem nevěděli. Nejpozději v květnu a možná i dříve budeme vědět, zda jsem měl pravdu." Profesor Krebs také potvrzuje to, co jsem říkal úvodem tohoto svého projevu, totiž to, že o peníze přijdou senioři i v dalších letech, protože všechny další valorizace se budou už vypočítávat z nižšího základu, v tomto případě z nižší zásluhové složky penzí. A tedy platí, že vláda chce obrat důchodce v průměru o 1 010 korun měsíčně jen do nejbližší valorizace a pak to bude samozřejmě ještě horší, protože to už bude měsíčně vždy o vyšší částku.
A profesor Krebs dodává ještě jednu věc, kde jsme ve shodě. Jde o to, že v poslední době jsme doslova zahlceni celou řadou návrhů ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti důchodů, jeden horší než druhý. Pokud se ale na tyto návrhy podíváme důkladněji, zjistíme, že jsou to jenom parametrické změny současného stavu, o žádnou důchodovou reformu se nejedná. Kromě neústavního návrhu na snížení valorizace důchodů vzbudil oprávněný ohlas a zaslouženě hlavně negativní i nedávný vládní návrh na zvýšení věku pro odchod do důchodu na 68 let. Co k tomu uvádí profesor Krebs? "Doba dožití se sice zvyšuje, ale délka života ve zdraví stagnuje. Dnes máme prakticky pružný věk odchodu do důchodu, protože je možno odejít až o pět let dříve a pozdější odchod není limitován. V současné době není nutno otázku zvyšování věku odchodu do důchodu nastolovat a je třeba se zabývat spíše dřívějším odchodem do důchodu u náročných profesí. Zatím byly vybrány pouze některé profese záchranných složek, ale mělo by to být mnohem širší. A je nutno si uvědomit, že zvýšení věku odchodu do důchodu přinese enormní nárůst invalidních důchodů a předčasných důchodů, a tak úspora v důchodovém systému nebude nijak velká, spíše naopak." To je konec citace pana profesora Krebse.
Návrh na zvýšení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu, který předkládá vládní koalice, navíc ani není s to obsáhnout pestrou škálu socioekonomických proměnných dnešního života v České republice. Například nejistý zdravotní stav velké části populace a konstantně stoupající stresová zátěž přispěvatelů do průběžného důchodového pilíře, kumulované pracovní vytížení pečujících osob, prodlužování pracovního týdne v rozsahu 41 až 48 hodin u čtvrtiny pracujících Čechů, takzvaný ageismus na pracovním trhu, kdy zejména občané v předdůchodovém věku, řekněme ve věku nad 55 let, jen obtížně hledají nové zaměstnání, ztratí-li to původní, rozsáhlá zadluženost a s tím spojený existenční tlak na hledání nezdaněných forem výdělku ve stínové ekonomice mimo klasický pracovní zaměstnanecký poměr, to všechno jsou faktory, které hovoří proti jakémukoliv zvyšování věku odchodu do důchodu. Pokud by k tomuto zvýšení došlo, rozsah těchto problémů se ještě zvýší se všemi negativními důsledky a dopady na zdraví občanů a ve finále i na veřejné rozpočty. Je to ze strany nepromyšlený a nebezpečný návrh a SPD jej nikdy nepodpoří.
Z pracovních materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí, jak o nich informuje server Seznam Zprávy, vyplývá i to, že doprovodným opatřením ke zvýšení věku odchodu do důchodu by mělo být i plošné snižování penzí budoucích důchodců na výsledných 39,5 % průměrné mzdy, což je naprostá nehoráznost. A pokud je to pravda a já o tom nemám důvod po zkušenostech s touto vládou a její asociálností pochybovat, cílená snaha vlády fatálně snížit důchody budoucích penzistů, tedy dnešních mladých lidí, dnešních třicátníků, a dokonce i mladších. Přitom přes opačné výroky vládních představitelů ani současný poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě okolo 50 % není v evropském srovnání nikterak vysoký, naopak, jsme ve spodní polovině žebříčku. Mnohé západní státy, ale i Maďarsko, mají tento poměr na 70 % i výše.
Jde o opravdu nebezpečné vládní návrhy s nevratnými negativními dopady na občany a jejich zdraví. Zvýšení důchodového věku by totiž stávající problémy nevyřešilo, naopak by přineslo problémy nové, vyplývající z toho, že prodlužující se doba dožití neznamená automaticky zvyšující se schopnost déle pracovat. Není tomu tak a za této situace zvyšovat hranici pro věk odchodu do důchodu by bylo čirým hazardem, zvláště tehdy, pokud by se prohlubovala krize českého zdravotnictví, kterou také do velké míry zapříčinila současná vláda, zejména pak rezortní ministr Válek, kde se každý den diskutuje o nedostatku léků v České republice. Mám na mysli katastrofální nedostatek praktických lékařů, dlouhodobý a neřešený nedostatek základních léků a šílené vládní nápady na zavedení nadstandardu ve zdravotnictví, což by samozřejmě a logicky nejvíce poškodilo nízkopříjmové pacienty, a to v první řadě důchodce. ***
