(16.10 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Já jsem vystupoval u pandemického zákona, že jste to ohnuli a že jste zneužili zkrácené jednání. Já jsem vystupoval u energetického zákona. Koneckonců já jsem vystupoval i u zmrazení platů ústavních činitelů, protože tam jste to taky zmrazili v podstatě zpětně a retroaktivně. Akorát to je téma, kde je jasné, že se nenajdou poslanci, kteří by to na ten Ústavní soud dali, aby to ten Ústavní soud zkoumal, protože pak by to bylo vnímáno veřejností, že jsou to asi nějací nenažranci, kteří chtějí svoje platy za každou cenu. Ale už tenkrát to bylo protiústavní z mého pohledu.
Vy měníte pravidla do té míry, že víte, že máte... Kdyby to bylo sportovní utkání, kdyby to byl třeba fotbal a zbývalo pět minut dokonce, a vy víte, že potřebujete dát gól, a i když už hrajete v přesilovku jedenáct na devět, tak pořád se vám nedaří dát ten gól. Tak změníte pravidla. A to pravidlo třeba je, že ten protivník nemůže hrát pravou nohou. Tak to vnímám já.
Vy jste nám omezili řečnickou dobu v rozporu s jednacím řádem. Vy jste odhlasovali jednání o setrvání nouzového stavu, stavu legislativní nouze na určitou hodinu určitým hlasováním, to znamená, nemohla vystoupit ani přednostní práva, nemohli vystoupit ani ti, třeba já se stanoviskem klubu, a nemohla vystoupit většina poslanců. A vy se pořád oháníte tím, že to u toho EET prošlo a že to je v pořádku. A já vám tedy opakovaně četl pasáže z ústavního nálezu, kde se píše, že lze zvažovat porušení ústavy. Ale podstatné je to, jestli té opozici byl dán přiměřený prostor. Ale u toho EET to bylo 270 dní, 40 hodin čistého času diskuse v tom bodu. A když se najde analytik, který si tu práci dá, tak zjistíte, že tam bylo prodlužování účelové u jiných bodů, kdy jiné body, které by trvaly deset minut, tak trvaly celé hodiny, že se tam načítal umělý program. A když se to všechno sečte, pane ministře, tak to bude víc jak třikrát 40 hodin. Já si to pamatuju, já jsem u toho byl. Samotné debaty o EET bylo málo, ale těch obstrukčních bodů kolem toho, těch byly mraky. Těch byly mraky!
Pokusím se tedy vystoupit jako konstruktivní opozice. Zkrátím to, abych aspoň některým kolegům umožnil ještě vystoupení. Ale vezměte si, že opravdu jsme si s tím dali práci. Máme analýzy tří ústavních právníků, které jsem původně chtěl tady přečíst, aby byly k dispozici pro rozhodování Ústavního soudu. Já to tedy nějakým způsobem zredukuji a budu se věnovat stavu legislativní nouze a zkrácenému řízení v obecné rovině, abyste věděli, jaké je stanovisko poslaneckého klubu hnutí ANO obecně o tom stavu legislativní nouze. A já chápu, tady byla včera už taková frustrace, že se opakuje ta diskuse. No to je proto, že ta pravidla se ohýbají.
Teď už taková krátká odbočka. Tahle schůze byla svolána na podpisy. Zákonodárce, když psal ten jednací řád, tak svolávání schůze na podpisy, to byla úplně jiná instituce. To bylo pro tu parlamentní menšinu, aby se aspoň občas domohli svých práv a aby je ta většina tak neválcovala. A teď už je to zneužíváno pravidelně. Už se z toho stává norma, že si parlamentní většina svolává na podpisy schůze, aby se nemohl měnit program. Myslím si, že to je novum tohoto volebního období, kam moje paměť sahá a co jsem si nastudoval. A takové množství vládních podpisových akcí s prominutím tady ještě nikdy tolik nebylo.
Stav legislativní nouze a z něj vyplývající zkrácení řízení je určen pro přijímání zákonů v době mimořádné, kdy je znemožněna nebo ztížena činnost parlamentu anebo hrozí nebezpečí z prodlení. Vyznačuje se přijímáním právních předpisů s mocí zákona v krátkém čase. Za monarchie, udělám takovou trošku edukativní vložku, za monarchie byla tato situace řešena tím, že v době, kdy nejednala říšská rada, si zachovával zákonodárnou působnost panovník formou císařských nařízení dle § 14 státního základního zákona, a právní předpisy s mocí zákona tak mohly být schváleny rychle a bez účasti parlamentu. To bylo velmi monarchistické. Císařské nařízení s mocí zákona muselo být podepsáno všemi členy vlády a ztrácelo platnost, pokud nebylo vládou předloženo k dodatečnému schválení říšskou radou poté, co se konečně mohla sejít. Tento systém se uplatnil především za první světové války 1914 až 1917, než císař, král český, znovu svolal říšskou radu.
V době Československé republiky, což myslím 1920 až 1992, bylo zabezpečeno přijímání nouzového zákonodárství formou zákonných opatření, která původně přijímal stálý výbor Národního shromáždění v roce 1920 až 1939, a v letech 1948 až 1992 to bylo předsednictvo parlamentu - Národního a Federálního shromáždění, České národní rady. Nejtypičtější dobou, kdy se naplnila podstata nouzové zákonodárství, a to je sousloví, které si zapamatujte - nouzové zákonodárství. My bychom tu měli produkovat nouzové zákonodárství, ale v té nouzi je jenom tato vláda, nikdo jiný. Všechny projevy, které jsme slyšeli, a všechny důvody patří do standardního legislativního procesu a pro zkrácené jednání a stav legislativní nouze zde opravdu není žádný obhajitelný objektivní důvod.
Nejtypičtější dobou, kdy se naplnila podstata nouzového zákonodárství, bylo období po mnichovské smlouvě v roce 1938, kdy byla přijata řada zákonných opatření reagujících na obsazení značného území republiky cizí mocí. Taková to byla situace, takové to bylo ohrožení. Mimo válečný stav a stav ohrožení státu je řešen stav legislativní nouze obyčejnými zákony a je to jednací řád Poslanecké sněmovny a jednací řád Senátu.
Rychlejší projednávání se týká jen vládních návrhů zákonů a každá Sněmovna může autonomně posoudit, zda stav legislativní nouze skutečně trvá. To tady ještě nezaznělo, že ještě nás čeká Senát. I když nedělám si velké iluze. Prezident není vázán stanoviskem vlády a Parlamentu. A souhlasí-li s legislativní nouzí, podepisuje zákony ihned po doručení. Pokud by však nesouhlasil, může využít svého práva veta po dobu 15 dnů od doručení zákona. To je první velká otázka, která stojí před nově zvoleným prezidentem. Byl jsem dotazován i médii, jaký je můj odhad. A já jsem říkal, je to 50 na 50. Buď je to opravdu prezident všech, buď bude dělat svoji vlastní politiku a bude mít svůj vlastní názor a bude se řídit tím, co je správné, a bude se řídit ústavou této republiky, a pak to nepodepíše, a my jsme se tady prospali na těch pohovkách zbytečně, anebo je to opravdu vládní kandidát, který v podstatě půjde vládní koalici na ruku, protože oni kvůli němu vlastně tohle celé dělají. Protože aby nebyl náhodou nějakým způsobem podpořen protikandidát Andrej Babiš, pro kterého by to byla voda na mlýn samozřejmě, kdyby se vědělo před volbami, že pětikoalice chce sáhnout na valorizační mechanismus, tak to byl jediný motiv - neposílit kandidáta Babiše. Proto tady spíme teď po nocích. Proto to dáváte pozdě. A teď se tedy uvidí, co pan prezident. Jestli tedy opravdu je to všechno jedna parta, která má dolní komoru, horní komoru, prezidenta, předsedu Ústavního soudu, který taky jednoznačně už politicky vystoupil ze stínu Ústavního soudu a jednoznačně vyjádřil, na čí straně stojí, ačkoliv k nim na stůl doputuje tady tento zákon. A já tu odpověď nevím. My se to od pana prezidenta dozvíme asi v nejbližších dnech.
Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Poslanecké sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen. To jsme se pokusili, nebyli jsme úspěšní. Ve stavu legislativní nouze může předseda Poslanecké sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený návrh zákona bude projednán ve zkráceném řízení. A to je, co nyní řešíme. Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. To je to, co vám vyčítáme nejvíc, že nebyl skoro žádný čas na projednání ve výborech. ***
