(16.30 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Bylo by zcela nesmyslné všechny výdaje ze státního rozpočtu označit za škodu. Státní rozpočet se skládá z příjmů a výdajů a je jeho smyslem své příjmy přeměnit na výdaje. Za škodu by šlo označit nezákonný výdaj dosažený například podvodem vůči státu, ale nelze v žádném případě za škodu označit výdaj ústavní a zákonný. To by dovedeno do absurdna vládě umožňovalo označit za škodu nejen důchodovou valorizaci, ale vlastně i důchody samotné, což je zjevný nesmysl. A mimochodem, touto argumentací pracovalo více ústavních právníků. A já tady zrovna cituji jednoho z nich, to není z mé hlavy. Naopak důchody jsou vypláceny na základě zákona, ale mají i ústavní základ, o kterém jsem mluvil.
Je s podivem, že vláda označuje za škodu výdaj státního rozpočtu pro důchodce, kteří jsou občany státu, výdaj, který je ústavní, který je zákonný, ale už neoznačuje za škodu například nákup předraženého vojenského materiálu. Co třeba nákup velmi drahých stíhaček, kdy peníze půjdou mimo náš stát zahraničním výrobcům, zbrojařským koncernům, přičemž samozřejmě o nákupu drahých stíhaček a zbraní ústavní předpisy vůbec nic neříkají? Pokud má vláda nedostatek peněz, což je zjevný důvod, proč tady vlastně sedíme, je její povinností zajistit ústavní platby, pak zákonné platby a pak ty ostatní platby. A pokud na všechny platby nemá, tak musí seškrtat platby, které nemají ústavní a zákonný podklad, a ne naopak. Neodpustím si zas tu připomínku. Pan Stanjura říkal, že přece ty peníze má. Tak proč se tady scházíme ve zkráceném řízení? Proč neprobíhá řádná legislativní nebo zákonodárná debata ve třech čteních, jak má být?
Můj závěr a jako stanovisko hnutí klubu ANO tedy je, že valorizací (valorizace) důchodů stanovenou (stanovená) zákonem, která je realizací materiálního pojetí ústavního práva na zabezpečení v určitých životních situacích, není škodou, a tedy nelze použít tohoto důvodu pro vyhlášení stavu legislativní nouze.
Další podmínkou, která musí být splněna, je nenadálost situace. O tom jsme si tady už za ty dva tři dny taky hodně vyslechli. Jednací řád Poslanecké sněmovny sice výslovně nezmiňuje, že by podmínkou vyhlášení legislativní nouze měla být nečekanost a náhlost ohrožení základních práv a svobod zásadním způsobem, ohrožení bezpečnosti státu zásadním způsobem nebo hrozby značné hospodářské škody, ale tato podmínka vyplývá z koncepce stavu legislativní nouze jako mimořádného stavu v zákonodárství využitelného jen v tísni státu, který vede mimo jiné ke zkrácení práv opozice. Je tedy nepřípustné, aby si vláda schovávala určité návrhy do šuplíku a přicházela s nimi účelově na poslední chvíli. Aby zkrátila řádnou diskusi v Parlamentu a protlačila určitou zákonnou změnu bez ohledu na platné zákony. A já upozorňuju, jednací řád je zákon. To, že my jsme poslanci a že jsme tady nějaký suverén, to ještě neznamená, že ten zákon nemusíme dodržovat, protože nad námi už nikdo není. My bychom naopak měli být vzorem, a tedy bychom měli dodržovat zákon.
Jestliže vláda ví o určitém problému, který podle ní vyžaduje zákonnou změnu, musí jej řešit včas v rámci běžného zákonodárného procesu. Liknavost, neschopnost či účelovost v jednání vlády vůči Parlamentu nemůže a nesmí být důvodem pro snadnější způsob mimořádného projednávání návrhu zákona.
Současné platné znění § 67 zákona o důchodovém pojištění upravující důchodovou valorizaci je v zákoně o důchodovém pojištění již řadu let. Podstata, že se důchody zvyšují v závislosti na růstu cen, pokud od poslední valorizace překročí růstem 5 %, je v zákoně dlouhodobou, možná bych řekl dlouhodobou trvalkou. Vláda Petra Fialy byla jmenována v roce 2021, 17. prosince. Již od tohoto dne při aplikaci zásady, že neznalost zákona neomlouvá a že státní orgán musí znát právo, je nutné vnímat jako nevyvratitelnou právní domněnku, že vláda věděla o tom, že růst cen je závislý na inflaci a rozhodující pro mimořádnou valorizaci a dosažení pětiprocentního růstu cen od poslední valorizace. Domněnka podle právní teorie platí, i když se prokáže, že příslušní členové vlády nemají o našem právu znalost žádnou, což se zřejmě projeví, protože jde o domněnku, kterou nelze vyvrátit.
Materiální podmínkou, aby se § 67 zákona o důchodovém pojištění v oblasti mimořádného zvýšení důchodů naplnil, je inflace ve výši alespoň 5 %. Podle tabulky zveřejněné Českým statistickým úřadem dosáhla míra inflace krátce po nástupu vlády Petra Fialy 9,9 % v lednu 2022, 18 % v září 2022 a pak jen mírně poklesla. I když jde o obecnou inflaci, zatímco pro důchodce, a já už tu nejsem jediný, kdo to tady zdůrazňuje, zatímco pro důchodce je určující míra růstu cen jejich nákladů, je zřejmé, že jejich životní náklady vzrostly obdobně. Dokonce i více, protože tahounem inflace bylo zdražení energií a potravin, což je pro důchodce významná část výdajů.
Tedy vláda již od léta roku 2022 věděla, že inflace je obrovská. Řeknu to naplacato - nijak proti růstu inflace nezasáhla. Vzpomínejme s láskou na ta vyjádření, že rozpočet je protiinflační, že tato vláda bude bojovat proti inflaci, a z pěti to dotáhla na 19 %. Mohla též předpokládat, že v lednu 2023 inflace bude o něco vyšší, protože - a opravdu ty signály ze společnosti byly ze všech stran. Na mě se obraceli opravdu mí spolužáci, mi letití přátelé, kamarádi, že bude vyšší. Protože řada výrobců a prodejců upravuje své ceny k začátku nového roku. Spoustě výrobců taky skončila fixace energie právě ke konci roku a nevěděli vůbec, za kolik v lednu budou nakupovat. Omezovali výrobu. V pátek šli lidi domů, aby vůbec nemuseli zavírat. To jsou všechno jevy, o kterých samozřejmě ta vláda musela vědět. A jestli ne, tak už je naprosto odtržená od společnosti, ve které žije, a žije úplně někde jinde, žije ve Strakovce a nikam jinam nechodí.
I kdyby však lednová inflace byla o něco málo vyšší a nedošlo ještě k naplnění zákonných podmínek pro valorizaci, jistě by se tak stalo jenom o měsíc později, v únoru 2023 - a stalo se. A vláda neudělala nic a rozpočtově nepředpokládala s navýšením důchodů. To nás vede k závěru, že ten zákon, který teď projednáváme po nocích, už dávno měli nachystaný v šuplíku a jenom čekali na tu správnou příležitost.
Vláda neřešila problém valorizace důchodů, přestože znala, či měla znát, zákonnou úpravu i míru inflace, která směřovala již od léta 2022 k naplnění mimořádné valorizace. Přitom vláda navrhla a nechala projednat v Parlamentu v roce 2022 dva návrhy zákonů měnící zákon o důchodovém pojištění a tyto byly přijaty. Byl to zákon č. 221/2022 Sb. ze dne 20. 7. 2002 (2022), tisk Poslanecké sněmovny 237, volební období 2021 až 2025, a zákon č. 455/2022 Sb. ze dne 13. 12. 2022, sněmovní tisk 301. Je tedy zřejmé, že se vláda zabývala v roce 2022 opakovaně zákonem o důchodovém pojištění, a dokonce i ve druhé polovině roku, kdy měla znát obrovskou míru inflace a svou neschopnost inflaci snížit, přesto nic nečinila, přesto tam nestanovila například strop. Respektive neudělala nic pro změnu toho valorizačního schématu.
Výmluvy na předsednictví v Radě Evropské unie jsou zcela nedůvěryhodné ve světle toho, čím se vláda a zejména ministr práce a sociálních věcí v důchodovém pojištění zabývali. V rámci § 67d odst. 1 písm. d) a e) zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 455/2002 Sb. z 13. 12. 2022, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, místo aby v řádném legislativním procesu řešil případnou valorizaci, se věnoval tomu, jak snížit důchod předsedům Českého a Moravskoslezského zemského národního výboru, zrušených 1948, předsedům Národního a Federálního shromáždění do 17. listopadu 1989. Ti jsou však všichni mrtví a nemají žádný důchod. Tedy není co snížit, což lze zjistit na internetu či dotazem na historiky zabývajícími se moderními dějinami. Přesto pan ministr Jurečka snížení důchodů těmto mrtvým funkcionářům výslovně řešil v zákoně.***
