(18.30 hodin)
(pokračuje Stanislav Berkovec)
Rada seniorů dlouhodobě upozorňuje, že současné nastavení mimořádné valorizace není takové, kdy by mělo být těch valorizací více za rok. Pravděpodobně tvůrci zákona nepočítali s tak vysokou inflací, že by k té mimořádné valorizaci mělo dojít několikrát za rok. Valorizace je počítána pouze z procentní výměry, a tím se extrémně rozevřely nůžky mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými seniory. My jsme upozorňovali na to, že je potřeba to změnit.
Dále řekla: Svým způsobem postup vlády chápu, nicméně nemůžu s tím souhlasit, už jen proto, že vláda několikrát deklarovala, že změna pravidel se nedotkne červnové valorizace. My jsme dlouhodobě upozorňovali na to, že je potřeba s tím něco dělat. Jestliže jsme o tom mluvili s panem ministrem v březnu nebo v dubnu - v březnu nebo v dubnu - tak měl do prosince čas pravidla upravit. Vadí nám, že je to na poslední chvíli.
A ještě dodává, když je řeč tedy o pomoci: Máte pravdu, adresnější pomoc může být vždy větší, když se mluvilo o adresné pomoci. Dáte ji tomu, kdo to skutečně potřebuje. My jsme navrhli postupovat podle příjmové chudoby. To se týká 300 000 lidí. Loni byla podle Eurostatu 14 500 korun. V Komisi pro spravedlivé důchody paní Danuše Nerudové se hovořilo o něčem jako minimální důchod, bylo to zhruba 10 000. Ministr Jurečka s tím souhlasil. Pro nás by to byl přijatelný vzorec. A ještě dodávám, jako Rada seniorů akcentujeme zvyšování věku dožití ve zdraví. Když vám bude populace stárnout a bude nemocná, můžete zvyšovat důchodový věk, jak chcete, ale počet pracovních sil nezdvojnásobíte. Tak tolik tedy Rada seniorů.
Headline druhý, Rozumné právo, tedy platforma Rozumné právo, 9. listopadu 2020, Advokátní deník. Titulek článku Legislativní nouze se nesmí stát novým normálem. Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí... stavu legislativní nouze, a legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat. Jak se bohužel ukazuje, vláda i Parlament pokračují v praxi, při níž jsou návrhy zákonů předkládány a projednávány ve stavu legislativní nouze pouze tam, kde k jejich přípravě měla veřejná moc k dispozici nejméně půl roku. Před takovým postupem je potřeba co nejrozhodněji varovat.
A ještě bych rád dodal, že názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejich cílem je poskytnout vládě, Parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření.
A ještě na konci článku si dovolím jednu ukázku. S ohledem na výše uvedené členové platformy Rozumné právo vyzývají orgány výkonné a zákonodárné moci, aby i za stávající situace přistupovali k odchylkám od standardního postupu pro tvorbu a přijímání zákonů s největší zdrženlivostí a s vědomím rizik, jaká takové odchylky představují. Stav legislativní nouze se nesmí v legislativním procesu stát novým normálem, ať již se jedná o pravidla insolvenčního práva, či pravidla jiná. Tak to byl headline číslo dvě.
A na závěr dovolte takovou osobní reminiscenci, která s tím ovšem souvisí. V roce 1991 podruhé navštívil Českou republiku vynikající britský novinář, humorista, dramaturg, bavič, moderátor sir Peter Alexander Ustinov. Já jsem v té době hrál aktivně amatérské divadlo a jezdili jsme po světových festivalech a já jsem měl tu čest natáčet rozhovor se sirem Peterem. On mě potom pozval do Smetanova divadla a na pozvánku, na které byla jeho karikatura, protože on je opravdu, nebo byl velký humorista, tak mi napsal věnování: Stanislavovi, mladému herci, který také jednou bude starým hercem.
A to je to, oč tu běží, použiji-li tedy divadelní slovo. Protože ti, kteří dnes právem a po právu, po ústavním právu očekávají, že jim společnost vrátí to, co jí dali, to, co jí odevzdali, když byli ti mladí herci, mladí dělníci a instalatéři a úředníci, tak to je prostě takový řetězec, to funguje, to nelze narušit, protože každý ten mladý herec bude jednou tím starým hercem. Ten mladý úspěšný politik bude jednou tím starým politikem a bude tuto náhradu nebo tento dluh potřebovat, protože je vlastně věřitelem, nebo důvěřitelem. Pak někdy přichází realizační vystřízlivění. A to prostě funguje v dějinách lidstva a není to jenom v současném systému. Například na konci loňského roku jsme oslavili 860. narozeniny Čingischána. A už staří Mongolové kdysi v těch jurtách, ti bojovníci a kočovníci, se starali o své rodiče a prarodiče. Takže já bych si přál, aby ti současní mladí politici, zejména ti mladí, až jednou budou staří politici, tak aby mohli vzpomínat na to, že rozhodovali rozumně. A přeju nám všem tedy úspěšný den a úspěšnou noc. Děkuji za vaši vzácnou pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Farhan. Také se ptám, zda chce využít pět minut, nebo rovnou deset. (Deset.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, nacházíme se v projednávání, kdy projednáváme podmínky pro zkrácené jednání. Já jsem měl na včerejší den připraven projev, kde jsem se k tomu chtěl podrobně vyjádřit, a vlastně ta situace, která nastala, tak mně bylo odepřeno, abych se k tomu mohl vyjádřit. A určitě se domnívám, že jsem prostě byl krácen na svých právech demokraticky zvoleného poslance.
A nyní mi dovolte v tomto časovém rozmezí, které mi byl vymezeno, jenom stručně okomentovat některé věci týkající se jak legislativní nouze, tak projednávání zkráceného jednání. Podmínky pro nouzový stav, nebo legislativní nouzi, tak tam vlastně jsou tři hlavní, to jsou základní práva a svobody občanů, bezpečnost státu anebo značné hospodářské škody. Já si myslím, a chci to tady říci na mikrofon, že žádná z těchto věcí nebyla naplněna. Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Ale to, co se děje nyní, že nelze akceptovat tento mimořádný institut jako běžný nástroj omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou. Kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí, využije jednacím řádem stanovené prostředky.
Tady jenom v krátkosti bych ocitoval dva odstavce nálezu Ústavního soudu číslo 55/10. Ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovou možnost pouze v jediném případě, je zřejmé, že za jiných situací to obecně možné není. Nejde přitom o mezeru v Ústavě České republiky, pokud ústavní pořádek možnost projednat návrh zákona ve zkráceném jednání zná. Smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě. Využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu, a já si myslím, že tento široký konsenzus tady nebyl dán.***
