(2.50 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Ve sněmovním dokumentu číslo 2043 navrhuji změnu valorizačního schématu při řádné i mimořádné valorizaci, a to tak, že při jakékoliv valorizaci se všechny důchody zvýší o stejnou částku, která se bude na základě růstu míry inflace vypočítávat z průměrného důchodu, což by nyní v praxi znamenalo zvýšení všech důchodů zhruba o 2 200 měsíčně.
V návrzích, které mají čísla sněmovních dokumentů 2037, 2038, 2039, 2040 a 2041 jde pak o navýšení pevné finanční částky valorizace, kterou navrhuje vláda na úrovni 400 korun pro každého příjemce důchodů, což je zcela neakceptovatelné. Proto navrhuji navýšení této pevné finanční částky, o kterou mají být všechny důchody valorizovány, a to následujícím způsobem: Ve sněmovním dokumentu číslo 2037 o 1 410 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2038 o 1 411 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2039 o 1 412 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2040 o 1 413 korun a ve sněmovním dokumentu číslo 2041 o 1 414 korun, což bude spolu s procentuálním zvýšením důchodů znamenat, že například důchodce s průměrným důchodem dostane přidáno zhruba o 1 770 korun měsíčně s tím, že nízkopříjmovým důchodcům značně pomůžeme, a to jak oproti vládnímu návrhu, tak i oproti současnému stavu.
Já věřím, že tyto pozměňovací návrhy zvážíte, a to tak, že pro ně budete hlasovat pro. Děkuji vám předem za jejich podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených je pan poslanec Karel Sládeček. Máte slovo.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Já se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům vedeným pod čísly 1960, 1962, 1963, 1964 a 1965. Zdůvodňuji: Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který ex post, tedy retroaktivně, se zpětnou účinností, mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je kromě zjevné kolize s ústavními principy hrubě asociální, finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodu pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, což zachová prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o částky, jak jsem navrhl ve svých pozměňovacích návrzích. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího z přihlášených a to je pan poslanec Hrnčíř. Máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, lidé, kteří celý život pracovali a zasílali peníze do sociálního systému, mají nárok na důstojný důchod, což je v naší republice dlouhodobým problémem. Současné důchody k zajištění kvalitního života naprosto nestačí. Již nyní žije velká skupina důchodců na hranici chudoby a současná inflace ve výši více než 19 % situaci samozřejmě dále zhoršuje. Lidem podražily potraviny, nájmy, energie, léky a mnoho z nich se ocitlo v bezvýchodné situaci. Pokusit se jim ubrat na zákonném zvýšení důchodů je nemorální a nechutné.
Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterým se ex post mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je kromě zjevné kolize s ústavními principy hrubě asociální, finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, což zachovává prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Proto ve svých pozměňovacích návrzích navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány.
V pozměňovacím návrhu, který je veden v systému pod číslem 1971 navrhuji zvýšení o 1 455 korun, v pozměňovacím návrhu, který je veden pod číslem 1972, o 1 456 korun, v pozměňovacím návrhu, který je veden pod číslem 1973, o 1 457 korun, v pozměňovacím návrhu, který je veden v systému pod číslem 1975, o 1 458 korun a v pozměňovacím návrhu, který je veden pod číslem 1976, o částku 1 459 korun. Prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Sledoval jsem debatu na televizním okruhu. Omlouvám se, že tedy nereaguji bezprostředně. Než jsem se dobelhal, tak vystoupili další dva. Ale chtěl jsem reagovat na pana ministra. Jsem rád, že tady dneska nebdím zbytečně, že jsem se aspoň dozvěděl, že pan ministr je fanoušek nepravé retroaktivity a že o ní nemáme mluvit s despektem. Ale já bych se ho jednak potom rád zeptal, jestli by nám něco řekl tedy potom i k zásadě legitimního očekávání, co říká o ní. A rád bych tady odcitoval z té analýzy, kterou máme k dispozici, že přijetí právního předpisu, jímž dojde k výrazné změně nároku garantovaného dosavadním právním předpisem, který již dozrál, a právní následky tak nastaly a zároveň z hlediska časového i skončily, lze kvalifikovat jako pravou retroaktivitu. Já se tady bavím o pravé retroaktivitě.
Nárok na zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů vznikl již naplněním zákonem o důchodovém pojištění předvídaných právních skutečností - srovnání § 67 odst. 3 a následující: Zpětná změna podmínek pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu nemůže obstát jako ústavně konformní, neboť je v rozporu s ústavním principem právní jistoty vyplývajícím z konceptu právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, srovnání například bod 145 nálezu Ústavního soudu ze dne 19. března 2011 sp. zn. 53/10. Konec citátu. Děkuji za reakci předem. ***
