(21.00 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Já se nechci věnovat opravdu jednotlivým porušením jednacího řádu. Já vám jenom chci říct, že schůze týkající se důchodové novely byla v podstatě jenom katalyzátorem nebo poslední kapkou, že ta atmosféra tady byla už dlouho. A jestli to za sebe můžu říct, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nevzkvétá, a můžeme za to samozřejmě částečně i my - my jsme připraveni k diskusi - ale můžete za to i vy. A o tom je podstata dnešní diskuse, jestli jsme schopni po tomto bodu určité sebereflexe, vy jestli jste schopni nějaké sebereflexe a jestli je šance na změnu chování v Poslanecké sněmovně. A bohužel, bohužel z těch jednotlivých ód, které jsem si tu vyslechl, jsem nezaslechl ani náznak toho, že by tady byla snaha o nějakou lepší domluvu.
Já nejsem kádrovák, prostě to nesnáším. Já se vyhnu i jakýmkoliv osobním útokům na paní předsedkyni. Já vám jenom říkám, že dnešní jednání je výsledkem dlouhodobého procesu, a tento bod je v podstatě zase jedním ze zoufalých výkřiků opozice, abyste s námi začali mluvit a abyste si z toho něco vzali.
Snad neprozradím žádné tajemství, že my už jsme sbírali podpisy tenkrát, když vydržel Tomio Okamura mluvit až po 19. hodině, a vlastně už nebylo možné pokračovat v projednávání. Tenkrát - předsedal tuším pan místopředseda Skopeček - jste si vymysleli tu fintu, že něco bylo podáno písemně před 19. hodinou, a že se o tom tedy bude hlasovat. No, z mého pohledu to bylo zkrátka nesportovní - než byste tenkrát přiznali, že zkrátka Tomio Okamura to dokázal a mluvil x hodin, samozřejmě tím pádem sebral i nám, hnutí ANO, prostor, my jsme chtěli debatovat - ale prostě je třeba to přiznat. Za nás se to nikdy nestalo a několikrát jsme zaváhali, neodhlasovali si po 19. hodině, že můžeme pokračovat, a šlo se domů.
Pak následovala řada mimořádných schůzí, kde jsem to říkal - když byli předsedové předcházejících volebních období, vždycky navrhovateli zavolali a aspoň se ze slušnosti zeptali: Kdy byste tu mimořádnou schůzi chtěli? To, že se skládají schůze takzvaně na podpisy po půlhodině v časech pátečních, kdy se ví, že nebude projednáno v podstatě nic, je až dehonestující pro parlamentní menšinu. A ta parlamentní menšina tady postupně vaří, vaří, až se to v nás vyvařilo a vyústilo to v tento návrh.
Poslanecká aritmetika je neúprosná, paní předsedkyni dneska neodvoláme, my to víme. Ale prosím vás, využijme této řekněme krize k tomu, abychom se nějakým způsobem posunuli dál. Já jsem měl připraveno těch příkladů víc, já si myslím, že to není potřeba. Doufám, že jste ten hlavní apel zavnímali, proč jsme se tu z mého pohledu sešli.
Nechci útočit osobně na osobu paní předsedkyně. Chci zvednout téma, abychom udělali restart po 17 měsících a začali se k sobě chovat jinak. Nemohu přijmout paralely, které tady byly používány, třeba když jsem tady vypnul Lubomíra Volného. Je prostě rozdíl, když jeden poslanec zásadním způsobem porušuje jednací řád, a když ten jednací řád porušuje parlamentní většina a potom vypne lídra opozice. Chápete ten obrovský rozdíl, který v tom je? Každá analogie kulhá, ale tahle byla mimořádně nešťastná.
Já tady skončím tento svůj projev. Já jsem disciplinovaně nevystoupil s faktickou poznámkou, protože jsem nechtěl tříštit svůj projev a toto základní poselství, protože bych se do toho zamotal, tak jak se do toho zamotali naši, mí kolegové, jak se do toho zamotali vaši kolegové. Nevede to k ničemu dobrému.
Já tedy navrhuji jako zpravodaj - využil jsem svého přednostního práva - já tedy přednesu usnesení, protože si myslím, že by mělo zaznít v obecné rozpravě. Něco tady řekl předseda Tomio Okamura, ale on to neřekl moc přesně. Já si myslím, že by mělo na mikrofon zaznít, že usnesení, které by mělo být vyjádřením tohoto bodu, zní: "Poslanecká sněmovna odvolává z funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou." Tak by mělo znít usnesení. Dále pak navrhuji, protože se jedná o personální otázku, abychom se vrátili k tradicím, které se tu ctily, a totiž že o personálních otázkách se hlasuje tajně. Proto navrhuji, aby toto hlasování proběhlo tajnou volbou.
To je z mé strany vše. Vyhnu se výčtům jednotlivých hříchů, které jsem tu měl připraveny. Opravdu prosím, zavnímejte, že tu nejsme a nebavíme se o té poslední schůzi. Bavíme se o tom, že dvakrát byl vypnut někdo s přednostním právem, jednou byla vypnuta celá Sněmovna. To považuji za největší pochybení tohoto vedení, že připustilo, že se zvedla vláda, odešla a předsedající vypnul parlament, že došlo vlastně ke zneužití usnesení, které máte v takzvané zlaté knížce. To je něco, co se stát nesmí, Poslanecká sněmovna je nad vládou, a tady došlo k porušení úplně základních principů.
My máme zkrátka pocit, že paní předsedkyně je členka vlády, že se chová jako člen vlády. Ona se i dostavuje na jednání vlády. Zkrátka je předsedkyní strany TOP 09, která náhodou sedí v předsednickém křesle. To je ten náš problém, to je ta naše emoce, to je ten náš pocit, a proto jsme iniciovali tento bod. A znovu říkám, nebylo to jednoduché, já sám jsem ten podpis zvažoval, jestli to podepíšu také, a nejsem jediný z našeho klubu, kdy jsme si říkali, že je to opravdu silná káva. Ale jak jinak už vám to máme říct?
Takže my bychom si opravdu přáli, aby paní předsedkyně začala komunikovat s opozicí, aby byla moderátorem té diskuse, aby třeba například svolávala mimořádné schůze důstojným způsobem, aby už nadále nedocházelo k flagrantnímu porušení jednacího řádu, a aby se nás zastala vůči vládě, protože každý správný předseda, předsedkyně Poslanecké sněmovny má být kamenován premiérem za to, že to někdy v Poslanecké sněmovně neběží, jak si to ministři přejí, protože od toho tady Poslanecká sněmovna je a od toho tady předseda nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny je.
Převažující v naší tradici je, že předsedou Poslanecké sněmovny je zástupce koalice. Snad dvakrát se stalo, že to byl zástupce opozice, pak tento problém odpadá. Ale prosím, my všichni si přejeme, aby vedení Poslanecké sněmovny, jakkoliv je nerovnovážně obsazeno - to jsem také tady chtěl říkat - aby se zastalo nás poslanců vůči premiérovi. Já se nedivím, že pan premiér tady tak chválil paní předsedkyni, ale předseda Sněmovny, předsedkyně Sněmovny je od toho, aby bránil své poslance, a ne aby šel za každou cenu premiérovi na ruku. A já osobně moc dobře vím, o čem mluvím.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zkonstatuji jenom, že návrh usnesení jsem zaevidovala, stejně tak návrh na způsob hlasování.
A nyní s dalším přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Prosím.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, mnohé tady zaznělo, přesto mi dovolte jako předsedovi poslaneckého klubu KDU-ČSL, abych krátce celé to jednání okomentoval a vyjádřil, a to mohu říci hned na úvod, jednoznačnou podporu paní předsedkyni Markétě Pekarové Adamové.
Je poněkud svérázné to, co tady teď uváděl můj předřečník, pan poslanec Vondráček, který tady hovoří o nějakém restartu, který volá po komunikaci, a tento restart jednání této Sněmovny si poněkud svérázně představuje tak, že to odstartujeme tím, že on tady načetl usnesení, kterým chce odvolat předsedkyni Poslanecké sněmovny. Já vlastně celé to jednání - a my jsme dneska četli ty různé titulky o nějaké uličce hanby a podobně, což považuji za naprosto nepatřičné. To je přesně to, co, pane kolego Vondráčku, prostřednictvím paní předsedající, vyvolává tu atmosféru, v které by tato Sněmovna jednat neměla, která jí není hodna, není důstojná, a bohužel to vyvolává to, čeho jsme tady svědky. ***
