(12.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Já se nedivím, že odbory školské jsou z tohoto náhlého obratu vládní politiky z oblasti školství zděšeny. Vláda, která nebyla schopna uspořit na svém provozu, byť to slibovala před volbami, po volbách - proklamace, mohla bych je všechny tady vyjmenovávat - na svém provozu rok a půl jedinou korunu, si tedy vybrala další oběť. A vnáší tím mezi pedagogy neodůvodnitelné dělení na učitele a pedagogy druhé kategorie.
Byli jsme na kulatém stole, který řídili odborářští předáci a kolegové, my jsme se podíleli pouze organizačně, seděli jsme tam minulý týden, hodně z nás, a já jsem to tam slyšela, jak ostatní pedagogičtí pracovníci, jako jsou vychovatelé, speciální pedagogové, asistenti či školští psychologové, tolik důležití pro zajištění fungování našeho školství jako celku, mají být hozeni přes palubu.
Deklarovaná priorita vzdělávání bere za své stejně rychle, jako ji pětikoaliční markeťáci vepsali do volebních programů a dnes již neplatného programového prohlášení, ze kterého samozřejmě udělali cár papíru - nejen v této oblasti, v dalších oblastech. To je samozřejmě klasický pětikoaliční podraz a je to samozřejmě krajně nespravedlivé a pro budoucnost České republiky, která závisí na kvalitě vzdělávání mladé generace, i mimořádně škodlivé. Neexistuje totiž žádný obhajitelný důvod, proč vyloučit z garantované výše platu pracovníky, kteří jsou pro fungování škol naprosto klíčoví, a navíc jejich obrovský nedostatek. (Hlasy mimo mikrofon.) Mně je jedno, že jste tady něco říkali. (Hlas mimo mikrofon.) Klidně to zopakujte, protože já jsem ty argumenty slyšela mockrát, ale to jsou jenom prázdná slova. Prázdná slova, že jste vnímal.
Já jsem slyšela pana předsedu Výborného, jak říkal na tom kulatém stole: My jsme mysleli učitele tím, že když jsme dávali do programového prohlášení pedagogické pracovníky, ale víte, jak to je? Jeden myslel, jak se říká. A pak jsem slyšela: My to budeme garantovat, prostě je to otázka rozpočtu. Ano, to máte pravdu. Jako bývalá ministryně financí tady říkám otevřeně: naše vláda nepotřebovala na to zákon. Takže můžete mi tady chodit třikrát klidně po sobě, jeden jako druhý, říkat, že tady byl nějaký předvolební návrh Pirátů - já vám budu odpovídat, že my jsme nepotřebovali žádný zákon, abychom tento závazek dodrželi.
To znamená, že mám tady čísla, jasná čísla, jaký byl průměrný plat učitelů v letech 2008 až 2021, kdy dovládla naše vláda, jaký byl průměrný plat nepedagogických pracovníků v regionálním školství, a mám to od roku 2008. Mám tady i období, kdy ministrem školství byl současný premiér Petr Fiala. Takže vidím, jaké tam byly platy a jaké byly platy na konci období a jak se zvyšovaly. Mám to tady rok po roce, jak se postupně zvyšovaly, rok po roce, protože si naše vláda - jednak to slíbila a jednak jsme si uvědomovali, že to pro budoucnost naší země bude samozřejmě velmi klíčové. A o tom, jak bude naše země prosperovat za deset, za dvacet let, rozhodujeme právě již nyní.
Tento týden jsem viděla projekce pana ministra práce a sociálních věcí, který už projektuje důchody do roku 2050. Samozřejmě, ty projekce jsou úplně mimo, protože vychází z takzvaného nezměněného stavu. A my nečekáme, že se nezmění stav, když slyšíme každým dnem, že pracuje tato vláda na důchodové reformě. Ale to jsem odbočila. Takže jestliže takhle projektujeme v jiných rezortech, tak proč se nad tím nezamyslíme i ve školství?
A proto to bylo pro naši vládu prioritou a já jsem vedla velké diskuse při každém rozpočtu s ministrem, tehdejším ministrem školství, hádali jsme se o položky a musel mě přesvědčovat a dokazovat, ale dokázali jsme se vždycky domluvit a bylo to ve prospěch pedagogů, tedy učitelů, ale i neučitelů, protože ti všichni jsou stejně důležití pro fungování školství. A myslím si, že to všichni víme a že budoucnost národa v téhle chvíli spočívá hlavně na této profesi a na této oblasti, protože to jsou lidé...
Teď jsem tady byla Aktech, možná jste tam byli taky, pokud ne, tak vás tam srdečně si dovolím poslat. Je tam taková krásná aktivita, kterou podporuji každý rok, i samozřejmě v rámci nějakých skromných financí. Je to aktivita, která šíří vzdělání mezi dětmi, mezi mladou generací, a to je přesně budoucnost. Ten pedagog, který to rozjel, středoškolský profesor, učitel středoškolský, skvělý člověk, nesmírně si ho vážím, obrovské má znalosti - a to jsou přesně ti lidé, které tam musíme dostat. Ale my tam musíme dostat i mladou generaci. Musíme dosáhnout toho, aby byl zájem o pedagogické fakulty, a hlavně aby ti, co vystudují pedagogické fakulty - a to bylo i téma, kterým se hodně zaobírala naše vláda, vím, že jsme o tom debatovávali velmi často - se do školství vraceli, aby neodcházeli mimo obor.
Takže rozhodně velice kritizujeme hlasitě tento pozměňovací návrh. Absolutně se nám nelíbí. Je potřeba si uvědomit také, v jaké se nacházíme ekonomické situaci - je tady pádivá inflace, je tady pokles reálných mezd. Pořád toto všechno bude mít dopad na oblast i školství. A já si myslím, že byste to měli přehodnotit a že byste neměli kopat příkopy. Už stačí, že kopete mezi důchodci a mladými - včera jsme v přímém přenosu sledovali, jak se nedomluvila pětikoalice na navýšení rodičovského příspěvku - tak si myslím, že byste je aspoň v této oblasti kopat neměli, protože tato země potřebuje kvalitní motivované učitele, kteří připravují studenty, děti na nové výzvy, kteří z nich udělají špičkové odborníky, ale samozřejmě potřebuje i ty všechny, kteří se v této oblasti pohybují a kteří v této oblasti působí, protože bez nich by to nefungovalo.
Za hnutí ANO tady říkám, že samozřejmě nepodpoříme ten pozměňovací návrh. A pokud projde, počkáme, jak to dopadne. Pokud projde, tak si vezmu nějakou přiměřenou pauzu - přiměřenou, nebojte, není to obstrukční pauza, ale přiměřená - abychom se ještě poradili, jak se postavíme k zákonu jako celku, protože v tom zákoně je celá řada dobrých věcí, ale toto nám mimo jiné - o těch další věcech mluvila hlavně naše stínová ministryně školství a další kolegové budou mluvit, že jsou věci, které samozřejmě si podporu zaslouží - ale toto je věc, která nám nesmírně vadí. Takže my musíme posoudit, jak se k tomu postavíme, až podle toho, jak vy se postavíte k tomu klíčovému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Salvetra. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já velmi pozorně - a myslím si pravidelně -poslouchám slova, která tady zaznívají, a nechci se k řadě věcí vyjadřovat, protože mnohdy bych opakoval slova svých předřečníků. Teď učiním výjimku, a to z jednoho prostého důvodu. Ve školství jsem se pohyboval více jak dvacet let, z toho devadesátých letech, 1995 až 2006, na pozici ředitele školy, a dobře vím, jaké byly podmínky v regionálním školství.
Nechtěl bych, abychom se do nich vraceli, ani pod dojmem toho, že současný stav financí není v dobrém stavu. A jen bych vzpomenul chvíli, kdy na 70členný sbor jsme v nadtarifech, ročních odměnách, rozdělovali asi 17 000 korun, věc naprosto nepředstavitelná, a já si velmi vážím a oceňuji i to, jak se předchozí vlády, myslím posledních osm let, chovaly k regionálnímu školství a že tam postupně peníze rostly. Nicméně... (Poslankyně Schillerová hovoří z lavice.) Říkám, rostly... rostly, paní (předsedkyně?). Nejen proto. (Poslankyně Schillerová z lavice: Já jsem nerozuměla.) Ano, rostly, a rostly i nadtarify. A dokonce i v době, kdy byl covid a bylo třeba ocenit učitele za to, co prováděli v té nelehké online výuce, to poznali na svých platech. ***
