Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

92.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací
Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo
o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru
daní z příjmu, která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013
/sněmovní tisk 65/ - druhé čtení

I zde v tomto případě tento materiál uvede pan ministr Mikuláš Bek. Prosím, ujměte se slova.

Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám nyní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Kosovem, která byla podepsána dne 26. listopadu 2013 v Prištině.

Tento materiál byl Parlamentu České republiky předložen již opakovaně, a to v roce 2014 a 2018. Senát Parlamentu České republiky dal v dubnu 2014 a znovu v dubnu 2018 souhlas k ratifikaci. V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky však proběhlo vždy pouze prvé čtení a jednání příslušných sněmovních výborů. Druhé čtení bohužel dosud realizováno nebylo.

Přestože má Česká republika v současné době uzavřeny mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s 96 státy světa, s Kosovem taková smlouva chybí. Kosovo má v současné době uzavřeny a již v platnosti mezinárodní smlouvy týkající se zamezení dvojímu zdanění s mnoha státy, například s Albánií, Rakouskem, Chorvatskem, Finskem, Francií, Německem, Maďarskem, Makedonií, Švýcarskem, Lucemburskem, Slovinskem nebo Velkou Británií. V kontextu těch nejnovějších lze uvést, že od 1. ledna 2022 se provádějí smlouvy s Litvou, Lotyšskem a Nizozemím a od 1. ledna 2023 smlouva s Irskem. V různém stadiu legislativního procesu sjednávání těchto mezinárodních smluv se v Kosovu nachází smlouvy s dalšími zeměmi.

Smlouva má ekonomický rozměr. Jedná se o komplexní daňovou smlouvu sjednanou na základě vzorových modelů OECD a OSN. Smlouva upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů a přispěje k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, to je mezi stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce. Smlouva také tradičně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran. Umožňuje řešení sporů vzniklých při jejím výkladu a provádění, výměnu informací a koordinaci činností daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů, a to v souladu s mezinárodními standardy výměny informací. Současně smlouva zajišťuje daňovou nediskriminaci českých subjektů v Kosovu a zvyšuje právní jistotu investorů i ostatních daňových subjektů, a to zejména pokud jde o existenci a výši jejich daňové povinnosti.

Česko-kosovská obchodní výměna se řadu let vyvíjí velmi pozitivně v náš prospěch, a to i přes restrikce a složitosti související s pandemií covid-19 v Kosovu i v České republice. Naše obchodní bilance vykazuje významný přebytek. Za rok 2022 dosáhl český export rekordní hodnoty cirka 40,2 milionů eur, což je o více než 6 milionů eur lepší výsledek než za rok 2021. Lze tedy předpokládat, že v budoucnu bude postavení Kosova jako jednoho z našich obchodních partnerů i nadále nabývat na významu. I přes nízký počet obyvatel a nízkou kupní sílu nabízí kosovská ekonomika zajímavé příležitosti pro české firmy. Z pohledu exportu České republiky patří mezi nejperspektivnější odvětví kosovského hospodářství především těžební a důlní průmysl a s ním související energetika, dále ekologie a vodní management, obnovitelné zdroje, železniční doprava, dopravní prostředky a stroje pro zemědělství.

Kosovská strana i nadále vyjadřuje silný zájem na zvýšení objemu obchodní výměny, dovozu českých výrobků a přímých investic z českých firem v Kosovu a i z těchto důvodů již tuto smlouvu ratifikovala. Vstup smlouvy v platnost se tak v tuto chvíli odvíjí výlučně od postupu prací v České republice.

Závěrem je třeba říci, že Česká republika navázala a udržuje s Kosovem i standardní diplomatické styky prostřednictvím velvyslanectví České republiky v Prištině a velvyslanectví Kosova v Praze. Kosovo usiluje i o co nejrychlejší zapojení země do procesů evropské a euroatlantické integrace, přičemž má s Evropskou unií uzavřenou asociační dohodu, která přispívá k užší spolupráci s touto balkánskou zemí a otevírá cestu k přijetí Kosova za člena Evropské unie.

Vážené dámy, vážení pánové, na základě již řečeného navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala při projednávání této mezinárodní smlouvy zmíněné skutečnosti v úvahu a vyslovila souhlas s její ratifikací. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Jednak vám přeju hezké poledne, kolegyně, kolegové. Vystřídali jsme se v řízení schůze.

Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo a poprosím zpravodajku zahraničního výboru, paní poslankyni Barboru Urbanovou, aby odůvodnila usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 65/1.

A než tak učiní, ještě řeknu, že tu mám faktickou poznámku pana Kubíčka Romana, ale musím ji odmazat, protože ještě jsme neotevřeli diskusi. Byl to omyl? Bezvadné.

Tak paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Barbora Urbanová: Dámy a pánové, já se omezím jen na shrnutí dosavadního procesu ratifikace této smlouvy, přičemž opravdu apeluji na to, že se jedná o zamezení dvojímu zdanění. My tady nejednáme o uznání jakékoliv státu, ale o tom, zda naši spoluobčané zaměstnaní například jako prodejci slaninových majonéz v Republice Kosovo budou, nebo nebudou zdaněni jak ve státě zdroje příjmu, tak ve státě, kde mají svůj domicil, tedy u nás. A ano, to je nežádoucí pro naše občany.

Text této mezinárodní smlouvy byl nám všem rozeslán jako tisk číslo 65 dne 29. listopadu 2021, byť, jak víme, vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním této smlouvy už 14. prosince 2011. Organizační výbor projednání smlouvy doporučil ve svém usnesení číslo 7 a přikázal k projednání zahraničnímu výboru. První čtení proběhlo letos 12. ledna na naší 50. schůzi a my, členové zahraničního výboru, jsme ji projednali 2. února a přijali usnesení, které vám bylo doručeno jako tisk 65/1, ve kterém jsme ctěné Sněmovně doporučili vyjádřit souhlas s ratifikací.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní otevírám rozpravu, do které máme zatím jednu přihlášku, a to pana poslance Kobzy. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mně, abych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu hnutí SPD k projednávané mezinárodní smlouvě mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům v oboru daní z příjmů.

My máme dlouhodobě problém podpořit souhlas s touto smlouvou. Základem našeho postoje je skutečnost, že takzvaná Republika Kosovo vyhlásila svou samostatnost v přímém rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1248 ze 17. ledna 2008, což je plnohodnotný a všeobecně uznávaný pramen mezinárodního práva.

A když Topolánkova česká vláda uznala Kosovo a my s ním chceme uzavírat smlouvy, tak se chceme zeptat, kdy tedy uznáme další podobné enklávy jako Náhorní Karabach, Republiku Arcach, Katalánsko, Jižní Osetii, severní Abcházii anebo severní Kypr? Všechny tyto entity totiž rovněž jednostranně vyhlásily svoji nezávislost stejným způsobem jako Kosovo, představitelé české vlády je neuznávají a hovoří v souvislosti s nimi o nelegitimních útvarech, o separatistech a podobně, a přitom se jejich vyhlášení od kosovského v ničem neliší. Možná jenom to, že jejich vlády nemají za sebou podivnou a temnou minulost. Ale o tom budu ještě mluvit. Kosovo naopak neuznaly významné evropské státy jako Španělsko, Řecko, Slovensko, Rumunsko a některé státy mimoevropské zase vzaly svoje uznání Kosova zpět. Podle našeho názoru by Česká republika měla udělat totéž.

Mnoho členů současné kosovské vlády a všech jeho předchozích vlád, i její bývalý prezident Hashim Thaçi, bylo členy takzvané Kosovské osvobozenecké armády UÇK, která byla opakovaně označena za teroristickou organizaci a jejíž představitelé stojí nyní před soudem. Prokuratura takzvaného haagského tribunálu pro válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii dokonce obvinila současného (bývalého?) kosovského prezidenta Hashima Thaçiho z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti. Viní jej ze zabití desítek civilistů a před několika dny už začal v této věci i samostatný soudní proces. Spolu s Thaçim čelí obžalobě ještě další tři lidé: Kadri Veseli, bývalý předseda kosovského parlamentu z Demokratické strany Kosova, další bývalý předseda kosovského parlamentu a někdejší mluvčí teroristické Kosovské osvobozenecké armády Jakub Krasniqi ze Sociálně-demokratické iniciativy Kosovo a Rexhep Selimi, bývalý předseda poslaneckého klubu levicového hnutí Sebeurčení, aktuálně nejsilnějšího politického uskupení v kosovském parlamentu. Takže skutečně jestli toto je politická reprezentace, která jde napříč kosovským politickým spektrem, tak je otázka, jestli s takovými lidmi máme jednat a uzavírat s nimi smlouvy. ***