(13.10 hodin)
(pokračuje Jana Berkovcová)
Poslanci kolegové z pětikoalice hovoří o tom, že vzniknou nové platové tabulky pro učitele, ale ani Ministerstvo školství, ani MPSV doposud nepředložila ani jejich návrh. Ten by měl být právě přílohou této novely školského zákona, respektive přílohou k pozměňovacímu návrhu. Kdy tu novou platovou tabulku uvidíme, nevíme, možná až v prosinci 2023.
Poměr platu učitelů k průměrné mzdě v České republice se vždy uvádí za daný kalendářní rok. Aktuálně letos činí dle predikce Ministerstva financí 116 %, ale nakonec to může být i jinak. Výpočet v pozměňovacím návrhu pětice koaličních poslanců ale neobsahuje základní údaj, z kterého roku bude muset vyjít. Průměrná mzda na rok 2024 bude známa až v roce 2025. Státní rozpočet na rok 2024 se připravuje v polovině roku 2023 a v této době je k dispozici oficiální údaj o průměrné mzdě v České republice teprve za rok 2022, takže 130 % průměrné mzdy z roku 2022 rozhodně nemůže být 130 % průměrné mzdy v roce 2024, vždycky půjde o částku mnohem nižší. Ve skutečnosti to nyní je jen 113,5 %.
Takže garantováno bude učitelům oněch 113 %. Případné dorovnání až na těch oněch 130 % zůstane vždy plně v rukou vlády, jako tomu bylo až doposud. A bude o něm každý rok rozhodovat Poslanecká sněmovna schválením státního rozpočtu na příští kalendářní rok. Jako doposud. Takže i když bude ve školském zákoně nově zakotvena garance financí na platy učitelů, o skutečnou garanci vlastně nejde.
Stále je třeba opakovat a vysvětlovat, že případných 130 % nebude mít každý učitel. Je to přepočet objemu financí pro celou Českou republiku, průměrně na plný úvazek jednoho učitele. Škola rozhodně nedostane 130 % na každého učitele, školy jsou financovány na základě výpočtu, takzvaného PHmax, který garantuje, že na úvazek konkrétního učitele přijdou škole finance na jeho tarifní část platu, takže na začínajícího učitele dostane škola méně peněz než na učitele před důchodem, na plný úvazek učitelky mateřské školky dostane škola méně než na plný úvazek učitele druhého stupně základní školy. K této částce obdrží škola přibližně 20 % financí navíc na netarifní nebo nadtarifní části platu.
Pak je ředitel školy často bohužel nucen převést tyto nadtarifní složky platu např. do ONIV nebo na odměny pro nepedagogické pracovníky, aby si je udržel, protože jejich platy, kuchařek, školníků a podobně, jsou žalostně nízké a leckdy jsou i pod takzvanou zaručenou mzdou, dokonce pod minimální mzdou. A někdy se stává, že některý učitel nemá kromě tarifní částky platu nic navíc. To už je věcí ředitele.
Podobné financování by se týkalo i původního vládního návrhu novely, kde je výpočet garance financí jednoznačný. Rozhodně neznamená, že by nově asistent pedagoga měl 130 % průměrné mzdy, ani když škola dostala na každý plný úvazek asistenta pedagoga 130 % průměrné mzdy. To je další mýtus, který se v médiích stále znovu a znovu přiživuje. Asistent pedagoga nikdy nemůže mít 130 % platu jako učitel. Škola dostává pouze finance na jeho tabulkový plat plus 20 % navíc.
A jenom poslední věc. Státní rozpočet nerozlišuje výdaje na platy učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, to je všechno v jednom balíku, je to pouze souhrnný údaj na všechny zaměstnance regionálního školství. Jedná se o jeden balík peněz, který se pak rozpočítává na všechny kraje a kraje ho pak rozpočítávají na jednotlivé školy. Zákonem je totiž garantován výhradně výpočet pro část peněz tohoto objemu peněz v rámci zákona o státním rozpočtu. Tudíž opět nelze hovořit o žádné garanci.
Vy se tou garancí rádi oháníte, ale jak jsme to tady už říkali, předchozí vláda také neměla zákonnou oporu garance výše platů, a přesto byla schopna platy učitelů zdvojnásobit. Takže buďto bude vůle vyčlenit v rozpočtu peníze do školství, anebo nebude. Tolik k platům.
Závěrem se ještě vyjádřím jenom stručně k další věci, která mě na této novele trápí, a to je ten její dekvalifikační charakter, teď to tady bylo podáno přede mnou jako nějaké plus té novely. Já si nemyslím, že to je plus, a nemyslí si to ani vysoké školy vzdělávající učitele, které kritizují tuto novelu za to, že umožňuje uznání kvalifikace někomu, kdo ve skutečnosti nemá pedagogické vzdělání, což není možné v žádné jiné zemi Evropské unie. Jako argument se často uvádí nedostatek učitelů. Ten nedostatek učitelů není celoplošným problémem, týká se pouze některých aprobací a pouze některých regionů, takže není možné přece jej řešit takto celoplošným opatřením. Otázka by měla spíš znít, jak nalákat více studentů, aby šli studovat matematiku nebo fyziku či chemii, a jak cíleně podpořit dané školy v těchto regionech, a ne řešit, kým tyto kvalifikované učitele nahradit. Odborná veřejnost nás varuje před touto snahou a o snížení nároku na kvalifikaci učitelů, protože i nejnovější analýzy České školní inspekce ukazují, že kvalifikovanost a aprobovanost učitelů jsou klíčovými faktory v kvalitě výuky žáků. To znamená, že žáci kvalifikovaných učitelů dosahují lepších výsledků.
Celý tento dekvalifikační krok mi přijde poměrně dost nesystémový, nekoncepční. Jednak už jsem říkala, že to není možné v žádné jiné zemi Evropské unie, aby byla přiznána kvalifikace někomu, kdo ji ve skutečnosti nemá, dále jde to proti vlastně i našim vzdělávacím dokumentům, jde to proti Strategii 2030. Jeden z dalších argumentů je i protichůdný krok Ministerstva školství, a to vytvořením kompetenčního rámce absolventa učitelství. Tento kompetenční rámec absolventa učitelství vznikl jako součást připravované reformy pregraduálního vzdělávání a nabízí vizi absolventa učitelství, která pojmenovává kompetence, které by měl absolvent - budoucí učitel - mít.
V současné chvíli tedy nerozumím tomu, že na jednu stranu zdůrazňujeme, jaké kompetence má mít absolvent učitelského oboru, a rovněž tedy zkušený učitel, podáváme nějakou představu o kvalitě učitelské profese, zvyšujeme nároky na učitelskou profesi, ale zároveň paradoxně na druhé straně otevíráme zájemcům bez kvalifikace, kteří nezbytné profesní dovednosti zřejmě nemají. A jak jsem vysvětlovala, údajný nedostatek učitelů tento krok neobhájí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Na paní poslankyni Berkovcovou bude ve faktické poznámce reagovat pan poslanec Berki.
Poslanec Jan Berki: Děkuji. Jenom v rychlosti, nechci zabíhat úplně do podrobností, tuto debatu už jsme vedli několikrát. Odkazuji, že v té debatě zaznívala jak rizika tohoto ustanovení, tak i benefity tohoto ustanovení. To znamená, není to černobílé - jako většina věcí.
Druhou věc, kterou chci vyvrátit, je ten odpor vysokých škol. S vysokými školami a jejich reprezentací jsme vedli poměrně dlouhou diskusi a výsledný návrh je právě kompromisem. Ale připomínal jsem to tu jak v § 9a, tak v § 22.
A zároveň jenom jedna glosa - pevně doufám, že celá diskuse nakonec povede k tomu, že se začnou všichni zúčastnění zajímat, koho ředitel přijímá.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Havel.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo. Jenom stručně zareaguju na paní poslankyni Berkovcovou, vaším předsednictvím. Ten § 9a, ty kvalifikace, už jsme to tady řešili v prvním i druhém čtení, je to prostě ustanovení, které stanovuje jasná pravidla pro to, jak je možné ve škole zaměstnat dočasně nekvalifikovaného učitele. Je tam možnost na tři roky mu dát výjimku pro ředitele, která se neřetězí, která je jednorázová. ***
