(17.30 hodin)
(pokračuje Michael Rataj)

Dovolte mi, abych stručně shrnul problematiku investičních pobídek a zopakoval po panu ministrovi navrhované změny.

Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové podmínky za účelem podpory hospodářského rozvoje České republiky a vytváření pracovních míst. Zákonná úprava je obsažená v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. V roce 2019 nabyl účinnosti zákon č. 210/2019 Sb., kterým došlo v systému investičních pobídek k rozdělení kompetencí mezi zákon a prováděcí právní předpis, čímž byla zavedena povinnost schvalování každé investiční pobídky vládou. Zavedení tohoto politického kroku v závěrečné fázi schvalování žádosti o investiční pobídku se v praxi ukázalo jako problematické a snížilo důvěryhodnost systému investičních pobídek vůči všem potenciálním žadatelům. Navíc je to časově náročné. Nově se tedy navrhuje zrušení povinnosti Ministerstva průmyslu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku. Rozhodnutí o investiční pobídce bude vydáváno na základě posouzení podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách a dalšími souvisejícími právními předpisy. Posuzování žádostí o investiční pobídku se tak vrátí na úroveň rezortního projednávání při plném respektování zásad správního řízení, čímž se zvýší legitimní předvídatelnost schvalovacího postupu. Vládě budou i nadále předkládány žádosti strategických investičních akcí o získání finančního příspěvku na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Dále se navrhuje zavést jednostupňový způsob rozhodování, jako je tomu u rozhodování o dotacích podle rozpočtových pravidel.

Předmětem návrhu novely zákona je tedy zkrácení, zjednodušení, a především zefektivnění procesu schvalování žádostí o investiční pobídku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy? První je pan poslanec Marek Novák a poté pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, u tohoto návrhu musím začít krátkým pohledem do nedávné historie, abychom vlastně věděli, o co jde.

Vláda Andreje Babiše v této Sněmovně v minulém období prosadila zákon, který zcela změnil filozofii tehdejšího nastavení systému investičních pobídek. Investiční pobídky jako takové jsou v České republice poskytovány již od roku 1998. Na konci devadesátých let byla potřebnost těchto pobídek dána především potřebou snížit nezaměstnanost. Toto zaměření však později již neodpovídalo stavu našeho hospodářství. Tehdejší vláda se proto zcela logicky a pragmaticky rozhodla poskytovat investiční pobídky jen velmi výjimečně, a hlavně primárně na projekty s vysokou přidanou hodnotou nebo také na projekty s lokací v nejvíce hospodářsky postižených regionech. V roce 2018 proto tehdejší vláda Andreje Babiše předložila zásadní a obsáhlou novelizaci zákona o investičních pobídkách. To dokonce tehdy potvrdila i tehdejší opozice, když volala po přijetí zcela nového zákona. Dnes to máte v rukou a měníte to.

Novelizačních bodů bylo opravdu mnoho. Jednotící myšlenkou tehdejší úpravy však bylo posílení racionalizace systému jako takového. Hlavním kamenem tohoto bodu byl princip, že veškeré žádosti o investiční pobídky budou před jejich rozhodnutím podléhat schválení vlády. Bez toho neměla být - a tudíž zatím není ani dnes - žádná jednotlivá investiční pobídka poskytnuta. Architektura tehdy prosazených změn zvýšila pružnost celého systému investičních pobídek, a hlavně jeho provázanost s konkrétní hospodářskou situací v České republice. Systém se kompetenčně rozdělil mezi zákony a nařízení vlády. Byl tedy pružnější. Investiční pobídky začaly být dostupné pouze pro projekty s vyšší přidanou hodnotou, kdy způsob posouzení vyšší přidané hodnoty byl vymezen konkrétním nařízením vlády. Předpokladem bylo, že investice budou na straně podporovaného subjektu spojené, hlavně a především spojené s kvalifikovanou prací na předepsané mzdové úrovni a dále s výzkumem a vývojem. Snížení vstupních limitů mělo napomoci lepší dostupnosti investičních pobídek především pro menší lokální - a pozor - české podnikatele, tedy něco, po čem hlasitě opět volala tehdejší opozice, když namítala, že investiční pobídky nemají být jen pro velké firmy a také jen ty firmy za zahraničí.

Touhle cestou jsme nešli. Vláda Andreje Babiše tehdy navrhla pragmatičtější systém pobídek. Prosadila ho ve Sněmovně a hlavně, a to je tady důležité, převzala za něj politickou odpovědnost - a té se teď vzdáváte - politickou odpovědnost ve dvou směrech: za prvé byla odhodlána v obecné rovině určovat nařízením bližší parametry podporovaných investic a za druhé byla odhodlána individuálně posuzovat jednotlivé investiční projekty, rozhodovat o nich a rozhodovat o nich ve sboru. Hospodářské dopady udělovaných investičních pobídek jsou velké a dle mého názoru je potřeba důkladně zhodnotit adekvátnost požadované podpory vůči přínosům jednotlivých projektů.

Sám nejsem příznivec dotací a umělých investic, nicméně v současném světě nám mnohdy nic jiného než takováto podpora nezbývá. Ale také je potřeba za tyto kroky vždy převzít politickou odpovědnost, a znovu říkám krokem, který přinášíte, se této politické odpovědnosti zbavujete, dobrovolně se jí zbavujete. A tím se dostáváme k dnešku, protože předložený návrh zákona tento princip skutečně ze zákona odstraňuje. Bylo to tady řečeno tak nějak pod pokličkou, ale řečeno to bylo.

Pokud se tento návrh schválí, tak se vláda nebude nadále podílet na rozhodování o konkrétních investičních pobídkách. Byla by jí ponechána jen pravomoc k nastavování parametrů podporovaných investic prostřednictvím nařízení. Odstranění potřeby vládního souhlasu s každou pobídkou je v návrhu odůvodněno časovou náročností, dále pak netransparentností a malou předvídatelností procesu pro investory, neboť v zákoně nebyla stanovena kritéria, podle nichž by se měla vláda k žádostem o investiční pobídku vyjadřovat. Posuzování žádostí o investiční pobídku se tak má vrátit primárně na úroveň rezortního projednávání. Kde je ta transparentnost? To může vypovídat o tom, že vláda vlastně není schopná jednat ve sboru, a jen řeší, komu, v čem a která partaj ustoupí, tedy kdo a jak velkou porci medvěda dostane, jestli medvěda chytíte. Vládě nicméně mají být i nadále předkládány žádosti o získání finančního příspěvku na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku u strategických investičních akcí. Ten je totiž přímým nákladem vypláceným ze státního rozpočtu a vláda tak bude posuzovat aktuální možnosti státního rozpočtu, takže tohoto procesu se prostě nezbavíte.

Závěrem bych chtěl dodat, že mě může těšit, že vláda navrhuje vypustit z našeho systému jen tento jeden bod. Přesto říkám: bohužel. Celou zbývající architekturu investičních pobídek naší tehdejší vlády se současná vládní koalice rozhodla si ponechat. Zjevně není špatná, a to i přesto, že i při debatě v roce 2019 volala ODS po úplném zrušení investičních pobídek, a myslím, že to tady dnes určitě ze strany kolegů z ODS ještě uslyšíme. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP