(9.10 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Hlavním cílem této novely je implementace, tedy transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. července 2021, kde jde především o uplatnění pravidel liniového zákona pro transevropské dopravní sítě TEN-T tak, aby to, co se koneckonců v období českého předsednictví podařilo vložit do revize sítě TEN-T tak, aby se na všechny ty dopravní klíčové stavby vztahovala právě podoba čtyři sta šestnáctky, tedy zákona o urychlení liniových staveb.
Ten implementační návrh přináší několik důležitých změn. Jak jsem zmiňoval, všechno, co je obsaženo v základní síti, tedy core TEN-T, se automaticky stává předmětem ochrany liniového zákona, a veškeré povolování tedy potom poběží právě podle tohoto zákona. To je jedna z těch důležitých změn, které jsou tam obsaženy, ale přibývají i další konkrétní úpravy, abychom dokázali vyhovět právě té evropské legislativě.
V tomto případě efekt ale bude nepochybně pozitivní, protože nás se v případě sítě TEN-T týká celá řada přeshraničních úseků. V tomto případě právě evropská legislativa upravuje, kdo a podle jakého právního řádu se tedy bude řídit například soutěžení té stavby. A tady platí, že se v tomto případě určí jedna z těch zemí, na jejímž území část toho úseku bude, a ta bude tím klíčovým partnerem, bude tím, kdo bude určovat i podmínky právě veřejné obchodní soutěže i povolování stavby pro daný konkrétní úsek.
Další důležitá změna, kterou přináší novela zákona, zahrnuje i přesné podmínky poskytování předběžných informací, a to dokonce nad rámec nového stavebního zákona tak, aby v případě, že se jedná právě o ochranu zákona 416, aby tam všechny dotčené orgány, všechny dotčené instituce měly přímou povinnost informovat příslušný klíčový stavební úřad o tom, co se v tom území, v daném záměru odehrává z hlediska všech daných ostatních chráněných zájmů, jako je například ochrana přírody a krajiny a podobně.
Pro doplnění uvádím, že zákon podle té novely se bude vztahovat nejenom na konkrétní výčet všech staveb, který je uvedený v příloze číslo 2, ale bude se opravdu vztahovat na vše, co souvisí s tou základní sítí, tedy core TEN-T, a v investičních nákladech přesahuje 300 milionů eur. Zároveň půjde i o konkrétní terminály železniční a silniční dopravy, které na té síti core TEN-T budou. I to je jedna z těch důležitých změn, kterou zákon přináší.
Zároveň bych rád doplnil jednu konkrétní změnu, která se týká české dálniční, respektive české silniční sítě, kdy v příloze číslo 2 je uvedena jako stavba, která bude povolována podle čtyřistašestnáctky, a to konkrétně stavba D43, ale dochází ke změně označení té komunikace. Nic ostatního se nemění. V minulém roce zároveň proběhlo rozhodnutí o tom, že v celé délce půjde o čtyřpruhovou komunikaci, a nové označení je 1/73. Pro vaši představu jde o spojení dálnice D1 a budoucí dálnice D35 v úseku mezi Brnem a Moravskou Třebovou.
Co se týče dalších podmínek legislativní úpravy, zmiňoval jsem mezinárodní spolupráci, pro kterou nově ta novela upravuje podmínky. Zmiňoval jsem konkrétně i informační povinnost, to, aby bylo možné získat předběžnou informaci ve významně větším rozsahu než v případě staveb, které se nepovolují podle čtyřistašestnáctky. A zmínil jsem ten významně změněný okruh staveb, na které se čtyřistašestnáctka podle té novely bude vztahovat.
Na závěr - ano, jde o to, abychom dokázali funkční nástroj zákona 416 vztáhnout na stavby, které jsou pro Českou republiku klíčové, které zároveň znamenají díl české odpovědnosti na budování celé evropské, transevropské dopravní sítě, kde jsou obsaženy stavby vodní, ale také železniční a silniční infrastruktury. V tomto smyslu se liniový zákon rozšíří právě na širší výčet staveb včetně nových terminálů železniční a silniční sítě.
Pokládám tu změnu za důležitou, pokládám ji za prospěšnou i pro ekonomiku České republiky. Předpokládám, že s otevřením tohoto implementačního zákona dojde k řadě dalších doplnění. Nás čeká určitě uvedení nezbytných podmínek a úpravy české situace pro AFIR, dohodu, která se tvoří na evropské úrovni a která má zajistit napříč celou Evropou adekvátní infrastrukturu pro dobíjení, ale i pro plnění vodíkem na základní transevropské síti. To je určitě věc, kterou bude možné doplnit v rámci projednávání toho zákona. Samozřejmě se nabízejí další klíčové věci, které bychom v rámci čtyřistašestnáctky, tak jak v minulosti se podařilo díky tomuto zákonnému nástroji usnadnit cestu dopravních staveb a dalších liniových staveb na svět, tak bychom toho chtěli využít i v tomto případě.
Mnohokrát děkuji za pozornost a prosím zároveň o pochopení pro důležité kroky, které předložená novela zákona v sobě zahrnuje.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova, a jde o pana poslance Ondřeje Lochmana. Prosím.
Poslanec Ondřej Lochman: Pěkné dopoledne, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jedná se tedy o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, běžně tomu říkáme liniový zákon. Jsme nyní v prvním čtení.
Jak již řekl pan ministr, pan předkladatel, jedná se tedy o evropskou transpozici. Předkládaný návrh zákona je ucelenou reakcí Evropské unie na problémy s investicemi do sítě TEN-T. Zde pouze připomenu, že síť TEN-T je evropská síť, která má spojovat jednotlivé členské státy jak na silniční síti, železniční síti, tak z hlediska vodních cest.
Co se týká tohoto zákona, je tedy opravdu snahou o včasné dokončení této sítě, především do roku 2030, té celkové globální sítě do roku 2052.
Transpozice evropské legislativy je provedena v minimalistické variantě, často o tom diskutujeme. Opravdu to provedení, ten návrh je velmi minimalistický a je zde přesně transponováno to, co by být mělo. Dochází k úpravě zákona v těchto záležitostech: za prvé bude stanoven orgán, který je kontaktním místem pro předkladatele projektu výstavby v rámci sítě TEN-T, za druhé bude upraven časový rámec pro správní řízení v rámci přípravy klíčových staveb, za třetí bude upraveno poskytování a zveřejňování informací o stavbách a za čtvrté bude stanovena spolupráce v rámci přeshraničních záměrů. Ještě za páté budou stanovena specifická pravidla u veřejných zakázek v případě přeshraničních záměrů.
Osobně považuju tuto transpozici za potřebnou z hlediska toho, že zde je i evropské financování na sítě TEN-T, a pomůže nám to v dostavbě těch módů dopravy, o kterých jsem již mluvil.
Opakuji, že se nacházíme v prvním čtení, poprosím vás tedy o podporu a posun do garančního výboru, abychom mohli projednat tento zákon i v dalších čteních. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu zpravodaji a nyní otevírám obecnou rozpravu, do níž je přihlášen pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, dobré dopoledne, dámy a pánové. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, tak bych asi uvedl své vystoupení na téma liniového zákona. Pan ministr i pan zpravodaj to hezky, tak nějak stručně, nekonfliktně představili, uvedli. Samozřejmě ten zákon my podpoříme, podpoříme jeho posunutí dál do výboru, do garančního, tedy hospodářského. Ale abych vysvětlil ten svůj úvod - kdo nic nedělá, nic nezkazí: on se předkladatel, Ministerstvo dopravy, oni se k tomu vlastně transparentně přiznali, řekli to v důvodové zprávě, kterou ocituji: "Předkladatel návrhu zákona se rozhodl přistoupit k minimalistické transpozici, kdy navrhuje fakultativní ustanovení směrnice" - fakultativní - "do vnitrostátního právního řádu až na drobné výjimky neprovádět, nedávat je do českého právního řádu, a obligatorní ustanovení směrnice v nezbytném rozsahu provést pouze v případech, že tím nebylo dosaženo našimi jinými zákony." Jinými slovy, pane ministře, vy jste přistoupili opravdu k minimalistické verzi, úplně bez ambicí, s úplně nulovými ambicemi. ***
