(13.00 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Druhá, už jsem u toho začal, to je to nálepkování. Všimněte si, jak všichni - nebo většina, ať jsem přesnější - kteří to nepodpoří, tady hovoří velmi opatrně, jakoby našlapují, aby náhodou na sociálních sítích nedostali v uvozovkách čočku. Naproti tomu pak tady vystoupí pan poslanec Exner a řekne, že kdo je pro (proti?), tak je rusofil. To za mě je medvědí služba, tohleto, co tady zaznělo. Já doufám, že pan poslanec se ještě do konce prvního čtení za to omluví, že to prostě není možné, protože je to precedens, takhle nálepkovat. V té chvíli u jakéhokoliv dalšího zákona, budeme se tady bavit o balíčku a podobně, tady vystoupí zas někdo jiný a řekne: Kdo nepodpoří balíček, tak je fanda Ruska? Takhle to tady budeme řešit a vytvářet tam nějaké oslí můstky týkající se směřování České republiky, zadlužování a podobně? Ne, to si myslím, že sem vůbec nepatří. Já bych to nazval, že to je tolerance netolerantních. Tady se neustále - to je dost časté slovo, ta tolerance - o ní mluví, ale v zásadě vlastně vy tady onálepkujete a tímto způsobem dehonestujete, diskvalifikujete někoho, kdo má jiný názor.
Pojem manželství pro všechny: já jsem říkal, už když jsme to probírali poprvé před třemi lety, to je nepřesný pojem. Když už tady jsme všichni takoví hrozně pinktlich na ty pojmy a jde o symboly, je to manželství pro stejnopohlavní páry, tak to takhle používejme. Není to pro všechny, nejsou to všichni. Kdyby to byli všichni, tak by se to týkalo i třeba lidí, kteří jsou v nějakém jiném vztahu mezi sebou, jako příbuzní a podobně, když to jsou všichni - všichni jsme všichni. Toto se týká jenom určité části, tak to aspoň používejte přesně, protože pak se pod to jakoby něco schová.
Třetí poznámka - průzkumy veřejného mínění. Dost často se argumentuje, a chodí mi ty dotazy na mail a na sociálních sítích, že většina populace s tím souhlasí. Dobře, je to nějaký průzkum veřejného mínění, já ho nezpochybňuji, ale jak to, že najednou tady tím se teď argumentuje? Mám pocit, že včera - nebo tady jsem byl vlastně s kolegou předsedou rozpočtového výboru v televizi a on, když jsme byli v televizi na CNN Prima News, říkal, že většina by byla pro snížení daní, jestli se na to pan kolega pamatuje. Budeme se tedy řídit průzkumy? Tak v tom případě pojďme v této situaci snižovat daně, protože určitě většina, vy jste to řekl, by byla pro snížení daní. Ale není možné selektivně to brát tak, že když se nám to hodí, tak průzkumy budeme brát jako argument, a když se nám to nehodí, tak ty průzkumy používat nebudeme.
Já jsem tady v kampani dost často slyšel, že hnutí ANO se řídí průzkumy, a tudíž dělá populistickou politiku. Tak se chci zeptat těch, kteří to říkali, jestli to budou aplikovat teď sami na sebe v té chvíli. Jak si všímáte, já to neaplikuji na vás, ale prostě tady jenom upozorňuji na to, že se tady argumentuje průzkumem veřejného mínění.
A teď ten obsah. Já jsem od začátku, když jsem byl s těmi aktivisty v kontaktu, ať už to byla Adéla Horáková, Česta Válek a podobně, říkal, a ten můj názor je stejný: narovnání práv, nepojmenovávat to manželstvím. Měl jsem připraven návrh, který tu srovnávací tabulku, která byla v důvodové zprávě, tak ji dorovnává tak, že se všechna ta práva narovnají - všechna. Pokud si dobře vzpomínám, tak to sáhlo v globálu do šesti zákonů, v nějakých detailech do dalších možná několika desítek.
Tudíž narovnání těch práv. Když jsem byl na několika přednáškách v rámci Prague Pride v Praze, ti lidé, a to mě hrozně překvapilo, když jsem to říkal v té veřejné diskusi, samozřejmě bojovali za manželství pro stejnopohlavní páry, ale potom v soukromí mi řekli, že jim jde primárně o narovnání práv. Já jsem se jich vždycky ptal, proč to neřeknou na mikrofon nahlas, a oni říkají, že by potom v té komunitě narazili. To je moje reálná zkušenost.
Já jsem zaznamenal, že se tady připravuje - možná, nevím - nějaký pozměňovací návrh, tak je klidně možné, že se tedy po třech letech zase dobereme k tomu, co jsem tady říkal už před těmi třemi lety. A mám pocit, že to říkal Milan Feranec nebo i někdo předtím, nevím, jestli Karel Haas, že tady by se mělo dívat na to, co chtějí ti lidé, a jít možná cestou třeba postupnou než jít strategií všechno, nebo nic. Já jsem tehdy s tím návrhem narazil do takové míry, že jsem ho stáhl, uklidil do šuplíku, do trezoru a už jsem ho nevytáhl. Viděla ho Helena Válková, ten návrh.
To znamená, uvidíme, jak se to tady bude vyvíjet. Tím se dostávám i k tomu, že jsem rád, že se ta debata tady vedla, vede a bude vést a že bude detailní. A že i v našem klubu je spousta lidí, kteří to nepodporují, tak podpořili to, abychom to zařadili na program. Protože i to - když jsem jednal tenkrát s těmi aktivisty, tak si to pamatuji moc dobře, že říkali: Furt je lepší to projednat a mít jasně, kde to končí, než to mít zastrčené někde v šuplíku a říkat: Až po volbách, až po těchto volbách, až po létě, až něco, až se schválí rozpočet, a vlastně je držet v nějaké falešné naději, že se ty poměry změní do té míry, že to projde nebo neprojde. To mi přijde fér, to teď projednat, nějak rozhodnout a nějak se k tomu postavit. Nějak se k tomu postavit! Proto říkám, že mě mrzí, že tady není víc lidí v sále.
Poslední poznámka: já to hodnotím i z určitého kontextu doby, kdy dneska skutečně se tady relativizuje úplně všechno, a mně ta relativizace úplně všeho opravdu vadí. A zase říkám, je to medvědí služba i pro tuto věc. Já jsem to říkal třeba Adéle Horákové, ona si to určitě dobře pamatuje, ta relativizace i toho, že v zásadě dneska se zpochybňuje počet pohlaví, muž, žena, někteří si stěžují, že nechtějí mít rodné číslo, protože se z toho dá poznat pohlaví. Teď se tady budou dělat různé změny, mění se různé formuláře - pro všechny, ne pro ty, kterých se to týká. To je v pořádku, žijeme v nejsvobodnější době, a přesto mají někteří pocit, že ne a že se právě kvůli tomu promile lidí mají měnit pravidla a podmínky pro všechny. Takže ono to prostě musíme zařadit do nějakého kontextu té doby, která vlastně dneska relativizuje úplně všechno.
Takže jsem rád, že to tady probíráme, předpokládám, že to projde do druhého čtení. To si myslím, že by bylo v pořádku, protože tam je příležitost případně načíst pozměňovací návrhy, a tak se ukáže, jakým způsobem se to bude vyvíjet. A dopředu férově říkám, že když to bude pak ve třetím čtení, tak to v této podobě nepodpořím. Říkám to konzistentně od začátku, neměním názor ani podle průzkumů, ani proti průzkumům. Zatím mě žádný jiný argument nepřesvědčil, abych svůj názor a svoje stanovisko změnil. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Potůčková, připraví se paní poslankyně Fialová.
Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Manželství pro stejnopohlavní páry je zakotveno v právních řádech, jak už zde bylo řečeno, mnoha zemí a to už opravdu bylo opakováno nesčetněkrát. Patří k nim i výrazně katolické státy, jako je Španělsko, Portugalsko, ale také třeba Kolumbie, Brazílie a samozřejmě Irsko. Irsko, kde podle cenzu z roku 2022 se 69 % hlásí ke katolické církvi. A tak se v Irsku rozhodli vyhlásit referendum právě o podobném zákoně, zda Irové chtějí manželství pro všechny, nebo řekněme pro stejnopohlavní páry, či nikoli, a 62 % obyvatel bylo pro a zákon byl schválen.
Statistiky z České republiky, jedná se o výzkum mediální z roku 2019, jasně ukazuje, že 67 % obyvatel toto manželství podporuje. Dnes, po čtyřech letech, je tato podpora na 71 procentech, a jak je vidět, podpora stále roste. A zde tedy používám - zde se obracím na pana kolegu Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího - i já používám argumentaci veřejným názorem a statistikami, ale já se domnívám, že ty statistiky, že se nejedná o politickou věc, že se jedná o hodnotovou záležitost. Tak si myslím, že to je trošku jiná - že se nejedná o daně, že je to poněkud trochu jiná věc. Ale v tom se mohou naše názory samozřejmě lišit. ***
