(12.10 hodin)
(pokračuje Vít Kaňkovský)

Všichni také vědí, a také to tam opakovaně zaznívalo, že už při dnes platném znění zákoníku práce se v řadě nemocnic, ale i na zdravotní záchranné službě, v terénních zdravotních službách mnohdy pohybujeme na hraně platné verze zákoníku práce.

Novela, která je transpoziční a kde jsme skutečně v mantinelech, které nám dávají vlastně práva těch dvou úmluv, se musíme vyrovnat s některými dopady, které v oblasti zdravotnictví jsou zejména u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. My jsme se zamýšleli nad tím, co by s tím ještě šlo dělat právě v mantinelech evropské legislativy, a v tom mezidobí jsme skutečně jak s paní předsedkyní zdravotního výboru Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš, tak s dalšími hledali možnost, jakým způsobem by tuhle ne úplně jednoduchou situaci bylo možné řešit.

Všichni víme, že dohody o pracovní činnosti jsou prioritně využívány v lůžkových zařízeních na zdravotní záchranné službě, ale také v terénních, zdravotních a sociálních službách. Je to vlastně jakási náhražka přesčasové práce k běžnému pracovnímu poměru. V tuto chvíli se s tím dokážou nemocnice i zdravotní záchranná služba nějakým způsobem otočit, je to skutečně mnohdy na hraně. Ale s těmi zpřísněními v oblasti dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce by to skutečně byl jednak velký nárůst byrokracie a jednak i mnohdy pro managementy neřešitelná situace, protože by nebyly vždycky schopny postavit ty pohotovostní služby.

Proto přicházíme s pozměňovacím návrhem, který vrací institut další dohodnuté práce přesčas. Jenom upozorňuji na to, že tento institut již platil v zákoníku práce, a to v letech 2008 až 2013. Bylo to tenkrát na omezenou dobu a i nyní, i v gesci evropské legislativy nebo v souladu s evropskou legislativou, to nelze dát jako trvalé opatření, ale pouze jako výjimku. Navrhujeme tu výjimku na dobu pěti let a tato další dohodnutá práce přesčas umožní ve zdravotnických provozech další práci přesčas pro zdravotnické pracovníky v rozsahu zhruba 416 hodin ročně a u zdravotní záchranné služby až 624 hodin ročně.

Chci tam zdůraznit, protože se to samozřejmě bude projednávat i s odbory, a jak tady říkala paní kolegyně Jílková, je potřeba znát názory mladých zdravotníků, nejenom lékařů, ale i zdravotních sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, že oni skutečně dneska dají mnohem víc na ty podmínky i přesčasové práce, že v institutu další dohodnuté práce přesčas jde o dohodu, to znamená, že zdravotnický pracovník na tu dohodu může, a nemusí kývnout, stejně tak ale je to u dohody o pracovní činnosti. To znamená, bude stejně velká tíže na managementech jak lůžkových zařízení, záchranek, hospicové péče, terénních zdravotních služeb, aby se zaměstnanci vyjednaly takové podmínky, aby byli ochotni přistoupit na tu další přesčasovou práci. To je potřeba zdůraznit.

Nicméně vidím toto opatření jako velmi důležité pro to, abychom překonali dobu náběhu novely zákoníku práce tady té transpoziční novely a abychom skutečně hledali systémová řešení, která ale, jak už jsem řekl v předchozím vystoupení, pokud se nám nepodaří doplnit stavy zdravotníků, tak ta systémová opatření budou velmi svízelná. Budeme na to, pokud schválíme tuto úpravu, mít pět let, ale tak jak znám situaci, čas velmi rychle ubíhá, to znamená, nemůžeme si dát ruce v bok a říkat si, teď máme na pět let vyřešeno. Na managementech stejně bude tíže veliká.

A v tuto chvíli prosím jak pana ministra Jurečku, tak pana ministra Válka, aby skutečně situaci ve zdravotnictví z pohledu obrovského objemu přesčasové práce, která je v českém zdravotnictví dneska úplně běžná, aby se tím velmi intenzivně zabývali, protože můžeme tady stát za pět let nebo naši následovníci a budou stát před tím samým problémem.

Tedy pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, vnáší nový institut - další dohodnutá práce přesčas - a dává do koše možností, jakým způsobem řešit přesčasovou práci ve zdravotnictví, další možnost. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku - paní poslankyně Mádlové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji. Chtěla bych zareagovat na pana doktora Kaňkovského, chtěla bych ho doplnit. Velice dobře to shrnul. Já bych chtěla upozornit ještě na vědecko-výzkumné projekty ve fakultních nemocnicích, kde probíhají, a jedná se i o nutnou dobu odpočinku, pokud bude součástí dohod, jako že ano, protože tam často dochází k situacím, kdy zaměstnanec v souladu s platnou právní úpravou má u jednoho zaměstnavatele pracovní smlouvu s druhem práce lékař a současně stejný zaměstnanec je zapojen na základě dohody do některých výzkumných projektů. A tady samozřejmě potom nastává problém, když je v jednom zdravotnickém zařízení, tak jak potom zacházet s tou dovolenou? A upozorňují mě právníci, personalisté z těchto velkých fakultních nemocnic, že vybírání doby dovolené bude velký problém. A přitom to je možná na pana ministra, že již směrnice Evropského parlamentu 88 z roku 2003 čl. 17 odst. 3 písm. c) umožňuje v oblasti zdravotních služeb a výzkumu aplikace výjimky. Čili je otázka, jestli by v tomto směru ještě nešlo něco udělat? Anebo potom se ještě ptám pana ministra, jestli by v tomto případě nešla odložit účinnost alespoň od 1. 1. 2024, protože výzkumné projekty mají nastavený určitý objem finančních prostředků a není počítáno právě třeba na ty dovolené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Dovolím si říct jednu podstatnou věc. Už v loňském roce s Českou republikou bylo zahájeno řízení ze strany Komise právě pro porušení implementačních lhůt u obou dvou těchto směrnic a to řízení je teď přerušeno jenom díky tomu, že běží legislativní proces a my deklarujeme Evropské komisi, že ve velmi krátkém čase tento tisk doprojednáme a nabude účinnosti. Takže znovu říkám, já bych si uměl představit jako mnoho jiných a lepších řešení, ale jsme v nějakých limitech, které tady jsou, a v termínech, které jsou pro nás naprosto jasné. A podívejme se například na otázku implementace problematiky oznamovatelů korupce, kde Česká republika, protože je ve zpoždění, tak už té sankci neujde, už nás to bude stát nějaké finanční zdroje.

A dovolím si i pro všechny ostatní kolegyně, kolegy dát ještě jednu důležitou informaci. My bychom část toho problému vůbec neřešili, kdyby tady nepřišel podnět jednoho z občanů České republiky. To byl jeden z těch dohodářů, který si začal stěžovat na to, že nemá naplňované podmínky v oblasti předvídatelnosti práce. To je opravdu situace, ze které neumíme teď najít úplně geniální řešení, při vší úctě, ke všem problémům ve zdravotnictví, k nedostatku personálu a podobně. Já se tady snažím, a díky za pozměňovací návrh Vítka Kaňkovského, najít nějakou balanci, jak teď z toho dokázat vyjít, ale neumíme zázračně vytvořit úplně nové mechanismy a nové pracovněprávní prostředí, které by vybočovalo úplně z těch dvou směrnic. To prostě není reálné.

A podotknu jednu informaci. Pokud se jedná o jiného zaměstnavatele, tak tam ten člověk, když se mu nebude pozdávat forma dohody s těmito parametry, může mít jen částečný úvazek, tam je to vlastně úplně bez problémů. Chápu, že to je problém u jednoho zaměstnavatele, tam je ta debata mnohem složitější.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. K další faktické poznámce se přihlásila paní poslankyně Mádlová.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za reakci. Spíš se tady teď v této prekérní situaci snažím upozornit na opravdu velký závažný problém ve velkých fakultních nemocnicích, protože tam běží celá řada grantů a výzkumných projektů, a ty skutečně můžou být ohroženy, protože tam problém je jednak s výběrem dovolené, protože pracují u jednoho zaměstnavatele jako lékař a potom na dohodu jako výzkumný pracovník, a potom samozřejmě granty jsou finančně nastaveny tak, že nepočítají s tím, že dohody budou obnášet vlastně vícenáklady. A jak mě tady upozorňovali právníci, jak jsem říkala i v tom svém sdělení, tam snad je možná výjimka podle té jedné směrnice, čl. 17, odst. 3 písm. c), jestli si to dobře pamatuji, kdy se to právě týká těch výzkumných projektů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP