(15.20 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)

Já tady uvedu jenom k té tolik diskutované povinné solidaritě, jak rámcová pozice vlády dlouhodobá, tato je z roku 2018, vypadala. Cituji jenom dvě věty: "Česká republika bude během projednávání prosazovat širší uchopení solidarity, která by měla nabídnout co nejextenzivnější paletu možností podpory zasažených členských států." Ptám se, je to v tom výsledku? No, je to v tom výsledku! Máme tři možnosti, jak tu solidaritu uplatnit. A dále tato rámcová pozice říká: "Česká republika sice může souhlasit s povinným flexibilním solidárním mechanismem, avšak pouze za předpokladu, že povinnost přímá či odložená nebude stanovena v případě redistribuce osob." Konec citátu rámcové pozice České republiky schválené v roce 2018. Je to splněno? Je to splněno! Žádná povinnost přímé či odložené redistribuce osob v schválené dohodě obsažena není.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně má ještě zájem vystoupit s doplňujícím dotazem. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, jak s tím můžete žít, když už jste tolikrát zradil své voliče? Myslíte si, že vám ještě vůbec v dalších volbách někdo uvěří? A kdy předstoupíte před veřejnost a vyhodnotíte své sliby, nebo spíš své lži?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan premiér má zájem reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, ono je to úplně jednoduché, jestli někdo zradil svoje voliče, nebo nezradil, jestli splnil sliby, které jim říkal, jestli dělá politiku, která se jim líbí, o tom rozhoduje kdo? Já myslím, že to oba, paní poslankyně, víme, o tom rozhodují voliči. O tom nerozhoduje opoziční strana, o tom nerozhoduje ani názor kohokoliv, byť by byl sebevzdělanější, seberenomovanější, o tom rozhodují jen a pouze voliči. Proto se jim také zodpovídáme ve volbách, proto také máme všichni, to se netýká této vlády, to se týká každé vlády, proto máme také prostor pro to, abychom realizovali politiku, svoji politiku, ke které nám dali voliči mandát. Proto také máme čas na to, abychom udělali třeba i opatření, která v danou chvíli považujeme za správná a která se třeba krátkodobě těžce vysvětlují, nejsou třeba úplně populární, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou správná, v zájmu našich voličů. A máme pak čas na to, abychom voličům řekli: Toto jsme udělali, toto se nám nepovedlo, toto chceme udělat příště, dejte nám důvěru. A voliči to buďto udělají, nebo to neudělají. Já myslím, že toto je jednoduché.

Vy určitě máte možnost nás kritizovat, máte možnost nabízet alternativní řešení. Na ta alternativní řešení mimochodem čekám a o těch bych se rád bavil, ale obávám se, že nemáte ani oprávnění, a ani to vlastně k ničemu není, když budete říkat, že jsme zradili naše voliče. Volili jste nás? Volila jste nás, paní poslankyně? No tak těžko, tak to, prosím pěkně, nechte na našich voličích. Oni jsou dostatečně schopni, aby bez návodu a bez vašich doporučení vyhodnotili, jestli děláme politiku, která se jim líbí, anebo ji neděláme. A když ji nebudeme dělat, tak nám to dají najevo. A když se jim to bude líbit, tak budeme vládnout dál, což se samozřejmě nebude líbit vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je pan poslanec Radek Rozvoral.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, můj dotaz na vás jako na předsedu vlády České republiky zní: Proč jste se rozhodli prosadit zvýšení daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek, když jste před volbami slibovali, že daně občanům zvyšovat nebudete? Uvědomujete si, že jste vlastně veřejně lhali, a teď si to nedokážete ani přiznat?

K tomu ještě musím doplnit, že v programovém prohlášení vlády, na jehož základě jste získali důvěru od Poslanecké sněmovny, uvádíte, že jde o naplnění programu, který považuje pět koaličních politických stran za nezbytný pro to, aby Česká republika dokázala obstát v konkurenci dalších vyspělých zemí a aby mohla svým občanům dlouhodobě zajistit bezpečnou existenci a stále rostoucí životní úroveň. Též zde uvádíte, že nezavíráte oči před problémy, které lidé v naší zemi mají, a bydlení je v poslední době jedním z nich. Přímo je v programovém prohlášení uvedeno, cituji: "Přineseme řešení, která pomohou jak vlastnickému, tak nájemnímu bydlení včetně sociálního bydlení." Konec citátu. Takže zvýšení daně z nemovitosti je ta vaše pomoc našim občanům s bydlením? Děkuji a prosím pana premiéra o reakci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku. Tak za prvé, nesnažme se vytvořit dojem, že daň z nemovitosti rozhoduje o tom, jestli tu budou lepší podmínky pro bydlení, jestli mladí lidé budou mít perspektivu, že si pořídí byt, nebo takovou perspektivu mít nebudou. Ty problémy, které tady máme a které jsou dlouhodobé, proč se nestaví dostatečné množství bytů, proč tu není dostatečná kapacita bydlení pro mladé rodiny a mladé lidi, ta je přece úplně jiná. A řadu těch příčin, které tady jsou a které odborná veřejnost už dávno identifikovala, odstraňujeme. A tady říkám, někdy je odstraňuje my společně, někdy je odstraňuje naše vláda.

Jednou z těch překážek určitě a mnohem větší, než je daň z nemovitosti, byla daň z nabytí nemovitosti. Tuto daň jsme zrušili. Nakonec ta debata o tom, kdo se o to jak zasadil, ta už tady probíhala a tady myslím, že to byl dobrý příklad spolupráce napříč politickým spektrem. Co se týká dalších překážek, jako je třeba komplikované stavební řízení, to, že jsme byli jednou ze zemí, kde stavební řízení trvalo nejdéle, tak i tady jsme dosáhli významného pokroku a významné změny.

Pokud jde o to, aby se začalo stavět, další věc třeba, která by to mohla zjednodušit, je to, že jsme do nejnižší sazby daně z přidané hodnoty dali právě stavební práce, které souvisejí s pořízením nového bydlení. Takže jsou tu konkrétní kroky, které naše vláda dělá pro to, abychom zlepšili situaci a perspektivu lidí, že si mohou pořídit vlastní byt. To je jedno téma a opravdu, daň z nemovitosti nezpůsobí problémy s pořízením nového bytu.

Proč zavádíme tuto daň a jak ta daň vlastně vypadá? Ano, já bych byl nejradši, kdybychom nemuseli žádné daně zvyšovat, já se tím nijak netajím, ale situace je taková, jaká je. Přistupujeme k určitému zvýšení některých daní, aniž bychom zvýšili celkové daňové zatížení - 30 miliard jsme snížili, 31 miliard příjmů daní zvýšíme. A současně platí, že konsolidujeme víc na té výdajové straně. V příštím roce je to jedna třetina na příjmové, dvě třetiny na výdajové stránce. To všechno nějak odpovídá tomu, co jsou dlouhodobé priority naší politiky. Ale znovu říkám, ano, kdybychom nemuseli sáhnout na žádnou daň, bylo by to jenom dobře, ale v takové situaci nejsme.

Pokud jde o daň z nemovitých věcí, má ve většině případů pevnou sazbu daně, tedy v případě zachování sazeb daně ve stejné výši dochází k jejímu reálnému snižování v relativním vyjádření k růstu mezd i cen. Většina sazeb daně je fixní. V roce 2010 vzrostla většina z nich na dvojnásobek, některé sazby se ale celou dobu existence zákona o dani z nemovitých věcí nezměnily. Když se podíváte do zahraničí, Česká republika má zanedbatelný podíl inkasa z daně z nemovitosti na HDP. V tomto ukazateli, který je klíčový, tak jsme na 36. místě z 37 zemí OECD. Na 36. místě z 37 zemí! A i když tu daň zvýšíme, jak předpokládáme, tak pořád budeme někde na 20. nebo kolikátém místě, rozhodně se nedostaneme mezi země, které mají významné daňové zatížení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP