(15.50 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Když to oznámil Eurostat, že máme druhý nejvyšší z celé EU a že to dosáhlo meziročně, ten nárůst, 97 %, tak pan premiér protestoval, ale já myslím, že Eurostat se asi nemýlí. Naše domácnosti platily za megawatthodinu 9 130 a my jsme chtěli 1 500, Maďaři platili 2 570, Poláci 3 810 a Slováci 4 470. Takže nejvyšší ceny. Takže to je hlavní selhání, tam vznikla ta inflace, tam jste to nechali být. A stále opakujete tu nezávislost. Takže nejdřív pan premiér mluvil o tom, že nechce ruskou ropu, potom žádal výjimku, kterou tam vyřídil Viktor Orbán, a minulý rok v podstatě se dovezlo víc ruské ropy. Takže i ty deklarace nefungují.
Potom tady se stále opakuje ten plyn. Ti, kteří rozumí plynu, jsou fascinováni tím, že někdo tvrdí vůbec - jak to může vědět, jaký plyn my tady dovážíme? Ano, ví to Český statistický úřad. A pokud Český statistický úřad říká, že se loni dovezl zemní plyn za 76 miliard, z toho bylo 81 % z Ruska, tak já nevím, jak je to možné, že pan Síkela tvrdí, že žádný plyn, a 18 % z Německa.
A tady v podstatě je takový článek, otázka, odkud čeští dodavatelé nakupují plyn pro své zákazníky. Fyzicky se jedná o ruský plyn, avšak přímo od Gazpromu jej prakticky nikdo nenakupuje. Dodavatelé plyn pořizují na velkoobchodním trhu, případně na energetických burzách. Takže ty deklarace... ale dobře, já vám to neberu, já jen tady konstatuju, že lidi, kteří nakupují plyn, například Innogy Energie nakupuje plyn hlavně prostřednictvím společnosti MVM Energy a RWE Supply & Trading. A tyto dvě firmy jsou bývalými majiteli Innogy. Pražská plynárenská nakupuje převážně u velkých energických dodavatelů. U Gazpromu nenakupuje vůbec, na burzách jen v řádu nižších jednotek plynu. Takže ČEZ tam měl taky plyn na kontrakt. Zkrátka je v tom totální zmatek, v těch deklaracích, protože se vlastně pořádně neví, odkud ten nakoupený plyn pro české spotřebitele pochází. Velcí mezinárodní obchodníci a burzy mají plyn z různých zdrojů, vedle Ruska také z Norska, Nizozemska a (nesrozumitelné) zemí, které vyvážejí zemní plyn ve zkapalněné podobě na lodích.
S ohledem na princip fungování trhu se zemním plynem u nás nelze odlišit, kde byl námi odebraný zemní plyn vytěžen. Takže ty politické deklarace, samozřejmě se dělají swapy, tak bylo by dobré, aby se to uvedlo na pravou míru. Takže to jsou ty energie. Já bych se chtěl... Mimochodem, ty dovozy ruské ropy přes Družbu, teď všechno to teče přes jih, takže český Unipetrol podle zdrojů v červnu nakoupí až 430 000 tun ruské ropy po květnovém nákupu 400 000. Takže je to zvláštní. Pro mě je zvláštní, že ten ruský plyn teče přes Ukrajinu i na Slovensko, ale to jsou věci, které asi neumíme úplně pochopit.
Já se vrátím k tomu státnímu rozpočtu. Různé spekulace, jak by mohl na konci roku dopadnout. Vývoj státního rozpočtu v letošním roce vyvolává řadu dohadů především o tom, jaká bude nakonec výše jeho deficitu, protože již nyní po pěti měsících je jasné, že schválená výše deficitu rozpočtu je zcela nereálná. K modelaci výše letošního rozpočtu budeme potřebovat více čísel, než je obvyklé. Snad to laskavý divák tady pochopí, protože využití těchto čísel a propočtů by mělo umožnit lépe pochopit, jak se asi tento rozpočet tvořil.
Z čeho je možné vyjít? Domnívám se, že analýza letošního rozpočtu se musí opírat o posouzení takzvané alikvóty. Vycházíme z toho, že rozpočet je v průběhu roku v podstatě rovnoměrně naplňován, tedy jak příjmy, tak jeho výdaje v průběhu roku se v podstatě rovnoměrně čerpají. Daňové inkaso běží kontinuálně. DPH přichází tak, jak probíhá spotřeba...
Mimochodem, já jsem vlastně ještě zapomněl u toho expozé nákupu potravinářského zboží v Polsku, že včera zase vyšla statistika maloobchodních tržeb a spotřeby - a zase to letí dolů. Zase to letí dolů, protože, ano, jednak lidi nakupují v Polsku a za druhé, protože jste je vystrašili a chudáci se bojí, co bude, strašíte stále - i válkou samozřejmě, nejenom bankrotem - a potom samozřejmě lidi kupují méně a tím pádem samozřejmě ty příjmy jsou takové, jaké jsou.
Ten rozpočet, pokud tam dochází k nějakým menším měsíčním výkyvům, tak ten výkyv se víceméně srovná v dalších měsících, a uplynulých pět měsíců je tak dostatečná doba, aby se menší výkyvy vyrovnaly. Právě posouzení alikvotního čerpání rozpočtu může proto odhalit, nakolik je rozpočet sestaven věrohodně. Měsíční alikvóta je tedy rozpočtena na 12 měsíců, tedy za jeden měsíc by mělo být dosaženo zhruba 8,3 %, jak čerpání rozpočtu, tak i jeho příjmů.
Co ukazují čísla o vývoji rozpočtu za letošních pět měsíců? Výdaje rozpočtu byly vyčerpány ve výši 41,7 %, to odpovídá alikvótě. Budeme-li, důslední, pak alikvóta je 41,5 %, tedy rozpočet je čerpán dokonce v nepatrném předstihu. Příjmy rozpočtu ale zaostávají - a to je o tom, co my mluvíme (říkáme), o těch evropských penězích, a čerpá se jenom 34 % a samozřejmě může to být to, že zkrátka tím, že jste řekli EET nás vlastně ani moc nezajímá, jestli ti podnikatelé vykazují tržby, nebo ne, tak se to projevuje. V minulém roce příjmy rozpočtu za stejné období dosahovaly 37,3 % celoroku, a byly tedy podstatně lepší. Byly především lepší daňové příjmy - 38,8 % plánu.
Letos jsou daňové příjmy také lepší - 35,9, ale to je díky samozřejmě inflaci, ale to zlepšení nestačí na pokrytí celého výpadku ostatních příjmů. Když to zjednodušíme, pak ten závěr je, že rozpočet obdržel příjmy pouze za těch pět měsíců jenom za čtyři, a v tom je podstata toho deficitu. Takže pokud rozpočet počítá s celkovými příjmy 1 941 miliard, tedy pokud to přepočteme na měsíční alikvótu, pak by každý měsíc měl dostávat zhruba 160 miliard příjmu.
Deficit rozpočtu zapracovaný na návrh rozpočtu na letošní rok je 295 miliard, znovu přepočteno do alikvóty, předpokládá se, že měsíční deficit bude kolem 24 miliard. Když toto vše promítneme orientačně do výsledku letošního státního rozpočtu za leden až květen, pak jeho výsledek je naprosto jasný, na pět měsíčních deficitů představuje 120 miliard a výpadek měsíčních příjmů 160 miliard. Proto samozřejmě výsledek nemůže být o moc jiný než skutečný deficit 271. Je také snad jasné, že pokud se nestane nic mimořádného - a teď pan ministr přichází, že chce šetřit 20 miliard tento rok, to je nová informace, asi nevím, ze kdy, ze včera - pak výsledek na konci roku se bude zásadně lišit od toho, co tato vláda slíbila a nechala si v Parlamentu schválit.
Zásadním problémem je však něco jiného. Letošní rozpočet počítá s tím, že jeho výdaje se oproti minulému roku zvýší o 18 %, jeho příjmy budou dokonce ještě vyšší, o 20 %, také oproti minulému roku. Vývoj příjmů rozpočtu se dá velmi jednoduše odhadnout od vývoje hrubého domácího produktu. Mluví se o takzvané složené daňové kvótě, to je podíl daňových příjmů plus sociální pojištění vůči hrubému domácímu produktu, nebo jednoduché daňové kvótě. ***
