(18.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)

Mluvil o mně, že já jsem v loňském roce vyzýval a říkal, ať si jdou lidé požádat o předčasný důchod, že je to výhodné. Ať to doloží, nebo ať se omluví, já jsem nikdy nic takového neřekl. Já jsem na dotazy novinářů, kteří znají problematiku důchodového systému a kteří si už na konci srpna loňského roku spočítali, že v okamžiku, kdy v daném roce je jedna či dvě mimořádné valorizace, tak nastane specifická, anomální situace, že je výhodnější si o předčasný důchod požádat nebo od něj odejít, anebo požádat a nechat si odloženou výplatu. A na to jsem řekl ano, je tato situace a v roce 2022 nastala. Ale nikdy jsem nikoho nevyzýval.

Já bych byl rád, aby tady nebyly používané výroky, které nejsou pravdivé. Můžeme si tady vyčítat ledacos. Ale jestliže se tady začne veřejně lhát, a opakovaně lhát, a padají tady slova o tom, že tato vládní koalice bere důchodcům, že si jich neváží a podobně, tak to jsou opravdu věci, které jsou těžce za hranou. My jsme za rok a půl naší vlády dle platné legislativy zvyšovali důchody, kdy došlo už ke třem mimořádným valorizacím a ke dvěma řádným. Důchody v České republice za rok a půl vzrostly o 30 %. Průměrná výše důchodů v České republice je po červnové mimořádné valorizaci na hodnotě 20 200 korun. Takže prosím pěkně, říkat tady, že vláda Andreje Babiše přidávala a za vlády této současné se důchodcům nepřidalo, je opět lež, nepravda a je to těžce zavádějící. Myslím si, že (není) nikdo z nás politiků, z nás dětí a vnoučat současných důchodců, (kdo) by současným důchodcům nepřál. Každý si přejeme, abychom je dokázali podporovat, abychom je dokázali chránit, abychom je dokázali podpořit v situaci, kdy kolem vzrostla inflace z objektivních globálních příčin. Ale zároveň každý zodpovědný nejenom politik, ale i rodič, táta od dětí, máma od dětí také má na paměti to, že je důležité nejenom myslet na současnost, ale také myslet na budoucnost. A opatření, která jako vláda děláme v rámci celé důchodové reformy, opatření, která představujeme v rámci tohoto konkrétního legislativního návrhu, jsou opatření, která v rámci celé důchodové reformy znamenají, že chceme zajistit dobré životní podmínky nejen pro současné důchodce, ale i pro jejich děti a pro jejich vnoučata, aby i dnešní generace padesátníků, čtyřicátníků, třicátníků a těch, kteří budou přicházet za námi, měla garanci, že v průběžném systému díky těmto úpravám, díky těmto změnám i oni budou mít šanci žít důstojně ve svém stáří.

Děláme úpravy, které jsou pozitivní, které jsou prorodinné, které jsou prosociální. A také oceňuji, že někteří kolegové a kolegyně z opozice opakovaně třeba v posledních týdnech je dokázali také kvitovat jako dobré a pozitivní. Například rodinný vyměřovací základ, který oceňuje zásluhu výchovy, investice do vzdělání, kterou investují rodiče do svých dětí, tím, že tato doba už nebude dobou almužny a potrestání těchto rodičů jednou v důchodu, ale bude oceněna hodnotou průměrné mzdy v tom roce, že to je opatření jednoznačně dobré a pozitivní. Že v rámci rodinného vyměřovacího základu je jednoznačně dobré a pozitivní také to, že lidé, kteří pečují o své rodiče, prarodiče, manželky, manžele, o někoho blízkého, kdo je v nějakém vyšším stupni závislosti, že toho člověka nedali do žádné péče nějakého pobytového zařízení, ale že o něj pečují doma, že i to bude oceněno v budoucím důchodu také výší průměrné mzdy v daném roce. To je obrovský posun. Dosavadní důchodový systém tyto lidi spíše trestal. To, že je tady jednoznačně pozitivní krok jako společný vyměřovací základ manželů, který bude umožňovat dobrovolné sdílení výše průměrných příjmů v daném roce, a z toho se budou vypočítávat jednou důchody, je krok, který zase bude přinášet stabilitu především pro ženy, tak aby jejich důchody v případě jakéhokoliv životního zvratu, v případě ovdovění měly důstojnou výši.

Je tam další důležité opatření, které pamatuje na vdovy a vdovce, které dává větší pravděpodobnost lidem, kteří někdy už i v pozdějším věku ztratí manžela a manželku a také při současných podmínkách nenávratně jednou provždy nárok na vdovský a vdovecký důchod, takže i pro ně bude ten systém o něco solidárnější. Je tam opatření, které zavádí vyšší hodnotu minimálního garantovaného důchodu, to znamená, že lidé budou vědět, že pokud odpracují alespoň 35 let v době pojištění, tak jejich garantovaná minimální část bude 20 % průměrného výdělku. To jsou jednoznačně pozitivní opatření. Nebo také opatření, které bude umožňovat dřívější odchody u lidí, kteří vykonávají náročné profese. Myslím, že to jsou opatření, u kterých jsme se v diskusích na pracovní úrovni v zásadě shodli, že je podporují v principech i představitelé opozice. A jsou to opatření, která přinesly i dřívější důchodové komise, které tady byly, nejenom komise Danuše Nerudové za minulé vlády, ale i ty dřívější.

Ale kdybychom zůstali jenom u těchto opatření, tak by to znamenalo jen další výdaje ze systému, z důchodového systému, který už v letošním roce bude mít deficit větší než 80 miliard korun. O 80 miliard korun v letošním roce více vyplatíme na důchody, než se vybere. A kdybychom to nechali tak, tak v roce 2050 v tomto systému bude každý rok chybět více jak 350 miliard korun. Každý rok. A tu částku bychom museli buďto v budoucnu zajistit tím, že se vybere více peněz z daní, nebo by jiná ministerstva musela dramaticky ušetřit, nebo bychom museli výrazně snížit důchody. A jak některé odborné autority spočítaly, pak by budoucí průměrný důchod v dnešních cenách byl 12 000 korun. A pokud je tady politik, který je zodpovědný, tak ví, že toto nemůže dopustit.

Jsme v situaci, kdy se tady 25 let téma důchodové reformy odkládalo. Já si pamatuji i Andreje Babiše, jak tady stál v roce 2014 na tomto místě a říkal: já tu důchodovou reformu mám, za pár měsíců ji představím a budeme ji realizovat. Mnoho vlád mělo ve svém programovém prohlášení vlády napsáno: důchodovou reformu uděláme, musíme ji udělat, je hazard ji odkládat. Většinová veřejnost v České republice je přesvědčena i podle mnoha průzkumů, že důchodovou reformu není možné odkládat a že je potřeba ji udělat. Pamatuji si ještě Andreje Babiše, který říkal: když budeme čtyři roky vládnout, tak ať už jako menšinová, nebo jednobarevná vláda se o důchodovou reformu pokusíme a uděláme ji. A dneska slyšíme vlastně spousty kritiky, často nepravdivé kritiky, ale nevidíme nic z toho, že za poslední roky, kdy Andrej Babiš byl premiérem nebo ministrem financí, že by takovýto návrh představil, nebo že by se o něj alespoň pokusil.

A my v rámci důchodové reformy děláme kroky, které vedou právě i ke stabilizaci, k tomu, aby budoucí důchody měly důstojnou úroveň a hodnotu. Proto děláme i některá opatření, která nejsou na první pohled možná pro někoho populární. Ale pokud má člověk rád své děti a svá vnoučata, tak si myslím, že rozumný člověk, člověk, který si v životě mnoho odřekl proto, aby se jeho děti a vnoučata mohly mít přiměřeně dobře, tak si myslím, že pochopí, že některá opatření je nutno udělat. A my tady máme před sebou dnes v návrhu, který chceme během příštích hodin projednat v prvním čtení, návrh, který míří do dvou oblastí - do oblasti úpravy valorizace, kdy bude platit, a to chci podtrhnout a zdůraznit, bude platit, že vždy k 1. lednu každého roku bude řádná valorizace plně o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd. Tedy parametry, které tady byly dlouhé roky do roku 2018 a které přinášely stabilitu a adekvátní růst pro zajištění dobré životní úrovně našich důchodců. To bude platit vždy. Na tom se nic nemění.***




Přihlásit/registrovat se do ISP