(16.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Tak pojďme se podívat ještě, abych se teď konečně dostal k tomu, abychom se podívali přesně na to, jaké paragrafy a jaké části toho zákona vlastně měním, té ústavy. Protože k tomu jsem se ještě ani nestačil dostat.
Takže pojďme to vzít postupně. V čl. 1 v ustanovení je vyjádřen základní účel ústavního zákona, jímž je naplnění ustanovení čl. 2 odst. 2 ústavy. Tento ústavní zákon se nebude vztahovat na referendum podle čl. 10a odst. 2 Ústavy České republiky. Referendum podle článku 10a odst. 2 ústavy bude možné uskutečnit pouze na základě zvláštního ústavního zákona upravujícího podmínky pro konání konkrétního referenda ve věci vyjádření souhlasu s ratifikací konkrétní mezinárodní smlouvy podle čl. 10a ústavy, kterou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Postup podle zvláštního ústavního zákona je v tomto speciálním případě zvolen proto, neboť podle článku 10a ústavy se rozhoduje o přenosu některých konkrétních pravomocí orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci a je na posouzení rozhodnutí ústavodárce, zda k ratifikaci konkrétní mezinárodní smlouvy, kterou se přenáší některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci, bude třeba souhlasu Parlamentu, nebo zda bude přijat ústavní zákon, který stanoví, že k ratifikaci bude třeba souhlasu daného v referendu.
K článku 2. Návrh ústavního zákona vyjadřuje zájem na tom, aby sami občané České republiky rozhodli o věci obecného zájmu zásadní povahy týkající se vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Návrh ústavního zákona má na zřeteli uplatnění vůle většiny, ale zároveň klade nezbytné meze výčtem věcí, které se nemohou stát předmětem referenda. Sleduje se ochrana ústavně zaručených práv a svobod jedince a skupin obyvatelstva. V referendu nelze rozhodovat o základních právech a svobodách jedince a skupin obyvatelstva zaručených ústavním pořádkem. Koncepce předloženého návrhu spočívá na věcném předpokladu, že pod ochranou musí být i racionalita státní finanční politiky, neboť odpovědnost za správu státu má výlučně vláda. Proto se v návrhu stanoví, že v referendu nelze rozhodovat o státním rozpočtu nebo přijmout rozhodnutí, které by znamenalo zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění.
Rozhodování o obsazování funkcí nebo odvolávání z nich v individuálních případech by narušovalo systém působností stanovených ústavou a zákony, proto je rovněž vyloučeno, aby o těchto věcech bylo rozhodováno v referendu. Vylučuje se zásah do řízení, v nichž se rozhoduje o individuálních právech a povinnostech osob. Zásah do konkrétního řízení nelze považovat za otázku zásadní z hlediska státu, proto je v referendu položení otázky směřující k zásahu do řízení, v němž se rozhoduje o právech a povinnostech osob, tímto ustanovením explicitně vyloučeno. A to s ohledem na zajištění jednak spravedlivého řízení ve smyslu čl. 36 odst. 1 v Listině základních práv a svobod a jednak nezávislosti a nestrannosti soudní moci ve smyslu čl. 81 a 82 ústavy.
No, tak samozřejmě tady vidíte, že máme ten návrh zpracovaný opravdu podrobně a opravdu velmi dobře. Pracovali na něm ústavní právníci, samozřejmě na základě mého zadání. A samozřejmě tady v podstatě umožňujeme, aby se hlasovalo o všech zásadních otázkách, které se týkají chodu České republiky, které občany zajímají. A jak říkám, my bychom byli rádi, aby sami občané mohli rozhodovat v případě zájmu, v případě toho, že sesbírají podpisy, o věcech obecného zájmu zásadní povahy. Tady je potřeba zdůraznit to slovo "zásadní", což právě tu zásadnost a palčivost toho tématu, to právě, proto je tam ta hranice počtu podpisů. Proto tam je. Takže ty argumenty odpůrců referenda, kteří říkají, že Okamura chce řídit Českou republiku referendy, to je lež. To lžete! To není zase pravda, to je zase lež další. Proto je tam to kvorum těch podpisů, aby bylo jasné, že se to týká zásadních otázek. Závažných věcí, které zajímají minimálně statisíce občanů. A samozřejmě tím pádem zajímají mnohem víc, protože většina občanů, nebo značná část občanů nemá příležitost třeba někde podepsat tu petici, protože jsou třeba z malých obcí anebo prostě se nesetkají s tím stánkem nebo místem, kde se může podepisovat, a tak dále. Takže mezi to nelze dát rovnítko, mezi počet podpisů a zájem občana. Z toho pohledu, že někdo řekne, že je těch podpisů málo, že 250 000 podpisů je málo, tak to přece není vůbec. To je naopak, jak už jsem vám tady říkal i to srovnání s ostatními zeměmi, všude okolo nás referenda mají, mají zákony o referendu ve všech okolních zemích, samozřejmě i dalších, tak ten počet podpisů je tam v podstatě často ještě nižší. Takže tak to je.
Pojďme tedy k čl. 3 našeho návrhu zákona. Ustanovení upravuje požadavky kladené na formulaci otázky, která má být v referendu položena. Vychází se z toho, že v rámci referenda může být k jedné věci položeno i více otázek, pokud nejsou ve vzájemném rozporu. V tomto ohledu nelze vyloučit ani to, že otázka k rozhodnutí o referendu bude formulována sugestivně, nebo že bude otázka, která třeba nebude srozumitelně formulována. A bude-li na ni možné... Ale od toho tam právě máme to jasně definované, aby to bylo formulováno tak, aby na tu otázku bylo možné jednoznačně odpovědět "ano" nebo "ne".
Tak pojďme dál k čl. 4. Jasně uvádíme, že navrhovat konání referenda je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl ke dni zahájení sběru podpisů věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli ke dni podpisu věku 18 let, se započítáním podpisů podle čl. 5 odst. 2. Doba pro sběr podpisů na této petici počíná běžet ode dne zahájení sběru podpisů pod peticí a končí uplynutím 12 měsíců ode dne, kdy se rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl vysloven soulad návrhu na konání referenda s ústavním pořádkem a zákonem podle čl. 11, stalo vykonatelným. Podpisy pod peticí podle našeho návrhu - a vidíte, že to je i v těch jiných návrzích - nemusejí být úředně ověřeny, neboť by to představovalo přílišnou administrativní překážku. Každopádně podobně jako v případě petic v rámci volby prezidenta republiky bude v zájmu navrhovatele sebrat vždy vyšší počet podpisů, aby se předešlo zpochybnění takové petice, respektive relativního počtu podpisů pod ní.
Navrhovat konání referenda je oprávněn také Parlament České republiky. K podání návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů. Takže to už jsem tady říkal, že právě aby to tady poslancům, případně senátorům nebylo líto, tak jsem tam dal, do toho zákona jsme tam dali i možnost, že referendum může navrhovat Parlament. Buď občané, nebo Parlament. ***
