(15.20 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Současně jsme toho názoru, že mimo to, že se nesmí daně zvyšovat, tak se musí důsledně vybírat. Ano, otevřeně říkáme, že chceme opětovně EET, tak jako vy jste říkali, že ho chcete zrušit, a máme důvody pro to, proč se domníváme, že ano. A nejsou to jenom ty zákaznické důvody, kdy v současné době jsme pro smích celému světu, kdy se u nás ruší platby kartami, cash only, ale je to proto, že stát přichází o zdroje, a je to proto, že jsou silně zneklidněni poctiví obchodníci. Ale to je konečně to, před čím jsme varovali, a velmi dobře to víte.
A potom jsme toho názoru, že se musíme dívat i do budoucna, protože to není jenom o současné situaci. Dnes něco možná zachráníme, možná něčemu pomůžeme, možná lépe, možná hůře, ale taky jak to bude za dva, za tři, za čtyři, za pět let? A to zvládneme jedině tehdy, pokud umožníme opět privátnímu sektoru, ne tomu státnímu, investice. Že to stát dohání a že investuje do silnic, do dálnic, je nepochybně dobře, ale my především musíme uvolnit špunt pro firmy, aby investovaly, aby měly chuť investovat, pochopitelně pro rodiny. a současně abychom vytvořili takové prostředí, ve kterém se bude dobře inovovat, jinými slovy, tvořit nové produkty - výzkum, věda a tak dále. To je naše vize.
Vy jdete přes stát, ne přes privátní sektor. Kolikrát jste, pane ministře, řekli na té tiskové konferenci - z mého pohledu velmi nepovedené - kolikrát jste řekli: My se omlouváme? Kolikrát jste řekli: My věříme vám, toto udělají firmy, toto musí udělat ony? Všechno bylo jenom: My uděláme, my rozhodneme, my to zvládneme. Demotivujete privátní sektor těmi všemi opatřeními, která děláte a která jste zde představil před chvílí.
Úspory, na kterých bychom se částečně dokázali s vámi shodnout - neříkám, že na všech, ale diskutujme o nich - nahrazujete, neříkám zcela, ale do značné míry, úvěry. Takže odeberu, ale současně si můžete půjčit peníze. Daně zvyšujete, o tom není nejmenších pochyb, tady se zcela zásadně lišíme. A navíc posíláte firmy do šedé zóny, ať už prostřednictvím EET, nebo tím, že de facto vytváříte pro ně další zátěž, například v podobě vyšších odvodů u osob samostatně výdělečně činných, na což nepochybně řada těch firem bude reagovat tak, že pojede více v účetnictví šedém.
Investice: jakkoliv tvrdíte, že je podporujete, tak už je začínáte utlumovat. Podívejme se například do dopravy, které dopravní stavby už se nyní stavět nemohou. A co se týká výzkumu, vývoje a inovací... A je to pravda, pane ministře, silnice 1/20, podívejte se na to, strašná škoda, u Českých Budějovic, co sdělilo ŘSD minulý týden - nemůžeme vysoutěžit, protože chybí prostředky, o 2 miliardy se jedná. Ale můžeme se bavit o jednotlivých stavbách. To se nám nestalo za poslední tři, čtyři roky.
A co se týká vědy, výzkumu a inovací, tak jste vypustili první balonek, minus 10 %, ačkoliv jste ještě pár týdnů předtím tvrdili, že na ty peníze nesáhnete. Ano, teď berete, ať jsem objektivní, trochu zpátečku a říkáte: Možná to nebude těch 10 %. Ale tady je podstatné možná ještě něco jiného. Nejenom to, jestli vezmete 3 %, 10 %, nebo necháte na nule - samozřejmě že je lepší to nechat, ideálně o něco přidat - ale rozumím, že jsme v prekérní situaci a že asi přidávat mnoho nebudete. Ale už jenom to, jak uvažujete, že to vypustíte ven, že se vědě budou ty peníze brát, znamená to, že úplně jinak uvažujeme hospodářsky. Tahleta úspora je ta nejdražší, která by nás mohla potkat.
Abych zrekapituloval náš pohled a váš pohled. My se hlásíme - klidně nás za to kritizujte - že bychom šli cestou úspory přes strukturální deficit na bázi 50 miliard korun ročně. Můžete říkat, že to je málo, a my vám budeme argumentovat, že to je dostatečné, dokonce vám budu argumentovat, že podle mého názoru se vám nepodaří o mnoho více, ale opíráme to o to, že dokážeme tyto zdroje najít. Já jsem to zde včera rozebíral, klidně to ještě jednou otevřu, a bylo by to na části, kde se shodneme, to znamená, to jsou úspory na státu, to je těch vašich 20 miliard korun, a dokázali bychom se zřejmě sjednotit na těch velmi specifických daních - a to tady zjednoduším - to jsou ty daně z neřesti a hazardu a podobně. A pak bychom šli tedy přes EET - tam bychom se asi neshodli - šli bychom přes důslednější výběr daní. Ale tvrdíme, že bychom 40 až 50 miliard byli schopni uspořit. Když to otočíme čtyřikrát až pětkrát, beru strukturální deficit 200 až 230 miliard korun, tak bychom za čtyři roky toto zvládli. A současně říkáme, že tím nevyléváme s vaničkou i dítě. Zjednodušeně řečeno, dokázali bychom přitom rozumně investovat, dokázali bychom přitom udržet přiměřený růst výdajů na vědu a nezasáhli bychom ty nejsociálnější skupiny. Vy říkáte něco jiného: My půjdeme 90, respektive 140 miliard korun ročně. A já se vám budu snažit dokázat, že to máte postavené na vodě a že nedocílíte těch 90 až 140 miliard korun v příštím, respektive v přespříštím roce. Daně jsou totiž nejisté a výdaje se obávám, že budete do značné míry obcházet úvěry.
Ať jsem konkrétní, nejdříve u těch daní. Jsem principiálně proti tomu, jakým způsobem daně nastavujete, to znamená, že je zvyšujete plošně. Považuji to za kontraproduktivní a vadí mi to z mnoha důvodů. Vadí mi to i proto, že vaše předvolební rétorika v roce 2021 byla úplně jiná. Můžete říct: Změnila se situace. To beru. Jenomže vy jste měli úplně jinou rétoriku i v roce 2022. Ještě na podzim pan premiér Fiala tvrdil, že ty daně, které jste nakonec všechny zvýšili, se zvyšovat nebudou. A řekl zatím jedno slovo: Nebudeme daně zvyšovat. Tečka. A rozebral je tam všechny předtím. To bylo v říjnu roku 2022. To už jste věděli, v jaké jsme situaci, to už jste věděli, jak se to nezvládlo s cenami energií a tak dále. To už jste věděli, co nás bude čekat, už se připravoval konečný rozpočet roku 2023. Jenomže vy jste měli rétoriku jinou ještě v roce 2023. Ano, i ministr financí pan Stanjura ještě v dubnu tvrdil, že neví nic o tom, že by se měly zvyšovat odvody pro osoby samostatně výdělečně činné. Tvrdil to několik týdnů poté, co ministr práce a sociálních věcí přesně toto avizoval, a konečně přesně tak to dopadlo. Nevím, jakým způsobem komunikujete ve vládě.
Vadí mi pochopitelně to, že zavádíte poměrně velké zmatky do daně z přidané hodnoty. Ano, vy na jednu stranu říkáte: My to secvakneme ze tří na dvě. Beru tedy, že ta nula není, i když se svým způsobem můžeme handrkovat, ale to není to podstatné. Ale ta logika mi opravdu uniká. Vy říkáte: Zjednodušíme to. No, pro koho to zjednodušíme? Pro stát. Ale ve finále dopad, to jste tady sám přiznal, bude možná 6, možná 7 miliard ve smyslu ztráty. (Ministr Stanjura má občas poznámku mimo mikrofon.) A může být. Tak. A současně to nepomůže těm, kteří nakupují ty výrobky, protože s dávkou pravděpodobnosti lze předpokládat, že z těch 15 na 12 % se neprojeví v cenách, možná nepatrně to stoupne z těch 10 na 12, to znamená, suma sumárum pro zákazníka žádný velký benefit. A to neberu to, že jste se chytli do vlastní smyčky a že jste v tom udělali totální zmatek v tom, že na věcech typu časopisy, voda pro kojence, časopisy versus noviny, voda pro kojence versus víno a tak dál, jste pochopitelně vykopali příkopy a už se nezbavíte nikdy toho, že ti, kteří vás budou chtít kritizovat, naprosto objektivně a správně budou tvrdit, že jste se nechali zlobbovat, ať už je to pravda, nebo to není pravda. A já ale nechci, abyste to točili na pornočasopisech, to není to podstatné. Jsou tady daleko horší věci, toto je svým způsobem jakási hořká třešnička na dortu. My jsme konečně taky v době covidu udělali v rámci rychlých opatření celou řadu věcí, které jsme pak museli brát zpátky, určitě si vzpomínáte na kelímky na kafe a tak dále. Ale má to jeden rozdíl, pane ministře. Kelímky na kafe jsme rozhodovali během jednotek hodin a museli jsme udělat stovky opatření. A když jsme udělali něco blbě, druhý den jsme se za to omluvili a kelímky jsme změnili. Vy jste na to měli několik měsíců, a přesto jste to udělali takhle zmateně. Ale znovu říkám, to není podstata toho restartu, to jsou jenom průvodní jevy.
Já se fakt nestačím divit, pane ministře, že speciálně ODS zvyšuje takto plošně daně, i když vy to bagatelizujete ve smyslu, že v podstatě o nic nejde, že to je pár miliard. Ale když se na to podíváte, v podstatě jdete takřka kobercovým náletem, někde více, někde méně. ***