(23.00 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
Jak k tomu přijdou ti lidé, se ptám, když se prostě snažili celý svůj život, buď tady nějakou nemovitost zdědili, nebo vlastním přičiněním se o nějaký svůj domeček postarali, mají to pod hypotékou? Já sám splácím už 25 let hypotéku na svůj dům na venkově a teď se modlím jenom proto, že nebydlím úplně v tom blízkém prstenci v okolí Plzně, protože samozřejmě tam potom daň z nemovitosti je násobně vyšší, a nevím opravdu, když mi potom přijde složenka, já to třeba unesu, ale je tam spousta seniorů, i samostatně žijících seniorů v těch domcích, a vy jim to chcete takovýmto způsobem zvednout. (Hlas z pléna.) Nevím, co je na tom strašného, pane kolego, nepokřikujte, já bych to tady rád dokončil.
Nelze vůbec akceptovat argument, že jde o navýšení jenom o nějaké stokoruny. Ona pro někoho je stokoruna nic, pro někoho, jak už jsem tady zmiňoval i u studentů, třeba 200, 300, 400 korun spousta peněz, a když ti lidé mají třeba jednu dvě nemovitosti, protože i takoví jsou, a myslím si, že bychom neměli závidět lidem, že mají třeba jednu nebo dvě nemovitosti, no tak potom to celkem leze do peněz.
Česká republika má nejvyšší propad reálných mezd ve své historii a současně ze všech zemí OECD. V této bezprecedentní situaci zvyšovat celospolečensky daně z nemovitých věcí je z pohledu hnutí ANO zcela nepřijatelné. Ceny nemovitostí zároveň v České republice jsou zásadním problémem. Nacházíme se v krizi bydlení, kdy v poslední dekádě rostly ceny nemovitostí výrazněji, než rostly mzdy. Na koupi bytu potřebujeme přibližně 15 ročních mezd. Nejvíce ze všech zemí v rámci EU. Absolutní minimální zásadou politiky by mělo být tedy nedělat nic, co by dostupnost bydlení ještě výrazně zhoršilo. To ovšem také nechceme. Kroky pětikoalice ve zvyšování daní z nemovitých věcí jsou fakt zcela opačnou cestou.
Tady bych použil pana ministra financí, který před volbami, kdy lákali své voliče, a i na tyto sliby jste pravděpodobně částečně uspěli, kdy pan Stanjura říká - sám před volbami hrdě odmítal zvýšení daní z nemovitých věcí: Mít kde bydlet není luxus, říká. Odmítáme, odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Opakuji: Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a svoji rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. Opakuji: Zvyšování daně z nemovitosti, vážení voliči, nepřipustíme. Nepřipustíme, nepřipustíme! Opětovná (?) pětikoalice hovořila v předvolební kampani. A jaká je realita? Realita je zcela odlišná.
Víte co? Politika je o tom, že slibem nezarmoutíš, se říká, že jo? Ale já bych se, pane ministře financí, být vámi, styděl. Vy jste prostě nalákali své voliče na falešné sliby. Nemusíte říkat ach. Já se domnívám, že mám pravdu. Proč jste lhal před těmi voliči? Proč jste lhal voličům, kteří vám možná uvěřili, a dostali jste ty hlasy? Já opakuji znovu: zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. Víte co? Elektronická stopa nebo nějaké prostě tisky jsou zrádné v tom, že jednou něco pronesete a prohlásíte, tak ono potom se z toho těžko utíká. Jsou věci, které jsou na hraně, protože můžeme mít nějaký určitý výklad věci, jeden to řekne takhle, druhý si to může myslet takhle, ale opět opakuji: zvyšování daně z nemovitosti v žádném případě nepřipustíme.
Zvýšení daně z nemovitosti dle našeho pohledu na věc bude mít proinflační dopad. Opět zvyšuje ceny. Myslím si, že inflace s námi celkem dobře cvičí díky tomu, že jste nezastropovali ceny energií, ale díky dalším vašim krokům vlastně jste znehodnotili úspory našich občanů velice zdatně za ten rok a půl vaší vlády, a tato věc je opět velice proinflační. Tady dochází k přesnému opaku, než by se pětikoalice měla snažit, nebo to, co říká vlastně navenek jakoby lidem.
Chceme udělat ozdravný balíček. - No my tady máme první takovou věc, která je čistě proinflační. Majitelé komerčních nemovitostí zvýšení daně jistě přenesou do zvýšení ceny svých výrobků a služeb. Proč by to neudělali? Proč by to nechali na sobě? Oni to přenesou dále. Podobně to bude mít negativní vliv i na trh s nájemním bydlení. Dneska spousta lidí, (nesrozumitelné) nemají šanci vůbec dosáhnout na vlastnické bydlení vzhledem k tomu, jak jsou vysoké hypotéky, jaké jsou ceny nemovitostí, tak přecházejí vlastně do nájemního bydlení, protože pakliže chtějí vůbec bydlet sami, tak prostě jim nic jiného nezbývá. A majitelé samozřejmě to promítnou do růstu cen nájmů, konečné navýšení pak zaplatí nájemník. To opravdu chceme, aby se nám šponovaly na tom už takto nedostupném trhu s bydlením ceny nájemního bydlení?
Problém vznikne primárně u méně ekonomicky úspěšné části populace, která bude muset nést navýšení této daně. Je to mimořádně asociální krok. Mimořádně asociální krok z našeho pohledu. A slova Zbyňka Stanjury - opakuji: Mít kde bydlet není luxus. Mít kde bydlet není luxus.
Nechápeme a nesouhlasíme s tím, že špatné hospodaření vládní pětikoalice mají zaplatit obce, respektive občané našeho státu. Nechápeme, proč v době krize bydlení, kdy dochází k navýšení ceny nemovitostí v relaci s průměrnou mzdou, kdy dochází k dramatickému poklesu životní úrovně, pětikoalice tímto krokem zhoršuje ještě dostupnost už takto nedostupného bydlení. Já tomu opravdu nerozumím, prostě to je absolutně asociální krok. Stát nemá zhoršovat situaci na trhu s bydlením, ale má ji naopak řešit.
Hnutí ANO představilo řadu opatření. Kombinace rostoucích cen nemovitostí v korelaci s průměrnou mzdou, vysokých splátek hypoték, obřích nákladů spojených s bydlením, je tam energie, vodné, stočné a inflace, drtí nejenom mladé rodiny. Dneska už se to dotýká vlastně i středněpříjmových rodin, kdy je známo, že vlastně už docházejí finanční prostředky i u středněpříjmových rodin, kterých se to dříve vlastně nedotýkalo, tak vlastně dneska už prakticky žijí z měsíce na měsíc a dochází jim nějaké úspory. Co budeme potom dělat? Všechny ty lidi naženeme někam na úřady práce pro nějaké dávky? To je cílem? Rozevřít nad každým tady deštník, aby každý natáhl ruku, i lidé, kteří pracují? Vlastní bydlení se tedy stává v současné době stále více nedostupným.
Naše ministryně Klára Dostálová, prostřednictvím paní předsedající, navrhla řadu opatření, která tuto krizi pomáhala, a pomalu jsme se ji snažili řešit. Navrhovali jsme kroky, které byly systémové a dlouhodobé, ale také okamžitá opatření. Stavební zákon, který se zde také probíral, by výrazně zrychlil výstavbu, a navrhla ho ještě naše vláda. Bohužel byl nahrazen novelou, která je opět kompromisem pětikoalice a zcela rezignuje na vymáhání lhůt, zastupitelnost úředníků a jednotnou metodiku a nějakou čitelnost stanoveného prostředí. O vyřešení systému nemovitostí ani nemluvím.
Základním klíčem řešení krize z našeho pohledu je samozřejmě akcelerace výstavby, protože platí, čeho je málo, to je drahé. Pakliže bude těch bytů nedostatek, tak logicky bude stoupat cena, bude stoupat cena pronájmu a tak dále. Náš plán řešení bytové krize - abyste neříkali, že pouze kritizujeme - byl celkem jasný. Chtěli jsme zavést vícegenerační hypotéky. U nich pak prodloužit dobu splatnosti až na 40, případně i více let s určitou garancí státu. Možnost rozdělit vícegenerační domy na samostatné bytové jednotky a okamžité řešení za málo peněz. Ukončily by se tak spekulace s byty na určitých digitálních platformách. Snažili jsme se aktivovat dotační tituly na podporu úroků z úvěrů na (nad?) 5 % pro vybrané skupiny obyvatelstva. Určitě bychom nerušili státní podporu stavebního spoření. Systémově jsme se snažili rozumně přenastavit a využít výhradně na podporu bydlení včetně motivace státu zajištění nízkoenergetických opatření. Snažili jsme se vytvořit státního developera. Stát vlastní tisíce pozemků, které má k dispozici, a mohla tam být zahájena výstavba a mohla se ta výstavba rozjet. Podpořit PPP projekty v oblasti výstavby nájemního bydlení. ***
