Tak za prvé, ono to neznamená, že to je tisíc, ony mohou být vedle sebe naskládány, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že jsem klidně prostě diskutoval o tom, jestli to takhle nenechat, protože si zase musíme říct, co tím sledujeme. Je to v zásadě komunitní energetika na určitou oblast a já myslím, že není úplně cílem dostávat do toho v rámci jednoho celku desetitisíce třeba domácností. Takže je to na zvážení. Já si tady úplně jistý tímhle nejsem. Pak se objevují informace, že Ministerstvo průmyslu, a to nám, věřím, pan ministr vysvětlí, chce ještě v průběhu toho legislativního procesu ve Sněmovně doplnit do návrhu pár transpozičních úprav. Podle našeho názoru by to nebylo vhodné v tuhletu chvíli, protože teď se na to vysloveně dívám technicko-legislativně, ten návrh už je v současné době poměrně komplexní, poměrně robustní a zase doplňování další úpravy, navíc transpoziční, by ten proces přijímání mohlo zkomplikovat a mohlo prodloužit.

Pak je tady jedna záležitost opět technického charakteru, ale opět i to je třeba zvážit. Návrh neobsahuje v tuhletu chvíli definici postupu při sdílení elektřiny, to znamená, alespoň tak, jak to čteme my, jak jsme si to dali dohromady ze všech úhlů pohledu, tak ta povinnost se přenáší tedy na prováděcí vyhlášku Energetického regulačního úřadu, ale na druhou stranu nedává mu k tomu jasný rámec, takže mohlo by hrozit, že sdílení bude relativně těžkopádné, hůře proveditelné. Tohleto prosím prověřme. A zase, není to nic, na čem bychom krváceli, ale ať tam neuděláme žádnou chybu.

Návrh, který do té finální podoby novely nakonec nebyl zapracován, ale zvažoval se, bylo to, že... nebo minimálně doporučili bychom ho zvážit, nevím, jestli se zvažoval, tím si úplně jistý nejsem, je vložit tam ještě opatření proti nekalým praktikám, jiným slovy proti energošmejdům. My jsme ještě za naší vlády proti těm energošmejdům docela bojovali, zaimplementovali jsme to do těch předcházejících novel, ale tady se jedná i o jiné typy energošmejdů a nelze vyloučit, že by toho někdo mohl zneužívat. Prostě šance by byla například zakotvit minimální objem sdílení elektřiny, teď se bavme o tom, kolik by to bylo, třeba 100 kW, v rámci společenství pro rozpočtení na počet různých odběrných míst.

Šestý bod, který zde mám, je určité riziko nedostatečné ochrany členů společenství před navyšováním cen ze strany dodavatelů, kteří se mohou potenciálně snažit vykrýt ztráty z nějakého menšího odběru tím, že členům budou navyšovat ceny. Já tady zase varuji před jednou věcí obecně. Dneska vidím velké nadšení celé řady třeba obcí nebo různých subjektů, které už se na to chystají a žijí v představě, že ta komunitní energetika bude geniální a že to ekonomicky zcela skvěle vyjde. A možná ano. A já si dokonce přeji, aby to vycházelo, protože se mi to zdá jako fakt dobrý nástroj, revoluční nástroj, ale je třeba si to dobře ekonomicky propočítat, a pokud tam jaksi nastane potom situace taková, že si to někdo zavede a dá do toho nějakou energii, vytvoří to a nakonec mu to bude vycházet hůř, tak to pochopitelně bude přesně ten důvod, proč se od toho bude odstupovat a bude to potom ostuda pro nás pro všechny. Takže pozor na to, aby tam k tomuhle nedošlo.

Pak máme, na co bych upozornil, jsou určité podmínky účasti ve společenství, které nekorespondují zcela s podmínkami, za nichž konkrétní spotřebitelé mohou vypovědět smlouvu se svým dodavatelem energií. Takže tím se ta společenství dostávají z našeho úhlu pohledu v porovnání s těmi dodavateli do poměrně obtížné situace, neboť členové společenství mají mít možnost podle našeho názoru ukončit svoji účast po uplynutí poměrně krátké výpovědní doby, třeba jednoho měsíce. Takže u smluv s dodavateli energie výpověď doba tříměsíční, u smluv na dobu určitou je dokonce vyvázání ještě obtížnější. Opět je to na zvážení.

A ve finále bych ještě doporučil zvážit, zda nejde o přílišné zásahy do úprav mezi jednotlivými členy společenství, a to z hlediska jejich hlasovacích práv či podílu na zisku.

Takže vidíte, že jsem to pojal nepoliticky, víc k tomu já osobně nemám, moji kolegové možná ještě k tomu přidají pár svých postřehů. Znovu opakuji to, že ten zákon považuji za správný krok a měli bychom všichni se snažit o to, abychom ten zákon schválili v ideální variantě. A prosím jenom o jednu jedinou věc: berme všechny tyhle podněty ne jako mudrování a ne jako kategorické stanovisko, že bez toho to nemůže být, ale jako námět. A věřte tomu, že jsme to fakt projednávali s tou odbornou komunitou, se kterou vy to projednáváte samozřejmě také. Díky.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní jsme vyčerpali všechna přednostní práva a přistoupíme k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Tou první je paní poslankyně Klára Kocmanová a připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych ráda přednesla stanovisko za poslanecký klub Pirátů. Návrh zákona a samotný záměr naplno podporujeme, jelikož, jak už zde bylo řečeno, umožní občanům, obcím, malým podnikatelům vytvářet energetická společenství, která budou moci vyrábět, spotřebovávat a sdílet energii. Taková komunitní energetika činí domácnosti více nezávislými na energii velkých energetických společností, a tím pádem i odolnější vůči kolísání cen energií. A co víc, je to krok vpřed směrem k udržitelnější budoucnosti, kdy budeme moci více využívat obnovitelné zdroje energie, snižovat naši závislost na fosilních palivech, a tím pomoci chránit naši planetu pro budoucí generace. Takovou decentralizaci energetiky prosazujeme dlouhodobě a je prvním dílem skládačky celkové modernizace energetiky, který musí následovat posun také v akumulaci energie a (k) jejímu flexibilnímu využívání.

Samozřejmě nezbytnou součástí je minimum byrokracie a vysoká míra digitalizace. S takovou mírou decentralizované energetiky bude spjato i velké množství dat o výrobě a spotřebě v reálném čase, a to i mezi různými provozovateli distribučních soustav. K tomu bude sloužit tedy to již zmiňované energetické datové centrum. My za Piráty budeme prosazovat, aby s těmito daty bylo nakládáno s velkou opatrností a byl kladen důraz na kybernetickou bezpečnost.

V tuto chvíli již díky Energetickému regulačnímu úřadu je od začátku roku možné sdílet energii v rámci bytového domu nebo společnosti vlastníků jednotek. V praxi to znamená, že například na bytový dům se rozhodnou vlastníci jednotek nainstalovat fotovoltaické panely, a pokud energii nechtějí využít například pro spotřebu ve společných prostorách, mohou ji sdílet mezi členy SVJ. Tuto energii dnes rozdělují podle statického klíče, tedy rovnoměrně dle počtu bytových jednotek, ale z toho důvodu není tato možnost dnes moc využívána. Proto bude jedině dobře, když se toto změní na klíč dynamický, aby byla tato energie využívána skutečně efektivně. Sdílení v bytových domech bude totiž pravděpodobně tím nejčastějším užitím ve městech. Pro menší obce se zase otevírají úplně nové možnosti komunitní energetiky. Především školní budovy ve vlastnictví obcí mají často velkou střešní plochu, kterou lze využít k instalaci fotovoltaiky, nicméně vlastní spotřeba budovy o víkendech, kdy je škola zavřená, nebo dokonce o letních prázdninách, kdy současně nejvíc svítí sluníčko, pro takové záměry nebyla dosud ideální. Nyní však bude moci obec bez dalších administrativně náročných úkolů takovou elektřinu vyrobit a využít v jiných částech obce a objektech, které takovou energii dokážou využívat, jako jsou například sportoviště.

Za velmi důležitou součást novely považujeme také zavedení definice zranitelného zákazníka. Ta se týká osob, které jsou ze zdravotních důvodů závislé na elektrických zařízeních, tedy například na dýchacích přístrojích, a které tedy musí být zvláště chráněny proti odpojení od energie.

Pokud to tedy shrnu, záměr na legislativní ukotvení komunitní energetiky za Piráty jednoznačně podporujeme. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Robert Stržínek a připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, máte slovo.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, řešíme novelu energetického zákona, nebo chcete-li lex OZE II. Dovolte mi nejdříve několik obecných informací k diskutovanému tématu.

Cílem návrhu zákona je nastavení legislativního prostředí v reakci na aktuální situaci na trhu s energií a provedení dílčí transpozice evropských směrnic. Toť informace z důvodové zprávy RIA. Návrh zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Řeší jejich formu, účel, členství, registraci a také předmět činnosti. Dále se zabývá vznikem datového centra a také obecnými principy sdílení elektřiny. Součástí návrhu zákona je i změna zákona o DPH, zákona o správních poplatcích, změna stavebního zákona a dalších, mimo jiné také změna zákona o podporovaných zdrojích energie.***