Spousta lidí, kteří jsou předlužení a dneska v těch exekucích jsou v pastech, tak už na to rezignovali, jsou v šedé zóně, nepřispívají do státního rozpočtu a pro nás to znamená daňové úniky a znamená to, že na ně v podstatě musí doplácet ti, kteří jsou poctiví. Takže naopak bychom se měli snažit, aby co nejvíce těchto lidí přešlo z exekucí do insolvencí, pokud jsou předlužení, a toto je jeden z klíčových prvních kroků, aby to bylo skutečně výhodné, že to oddlužení přijde už za tři roky.

Druhá zásadní změna, ze které mám velkou radost a kde bych chtěl poděkovat panu ministrovi za vstřícnost, že se nám to podařilo dostat do toho návrhu zákona, i když o tom byla velká diskuse, tak je to, že dlužník na počátku uvidí jasnou orientační částku, kterou musí splácet, tak aby to bylo jasné, aby se nemusel spoléhat, že po určité době splatí tolik či jinou částku. Když bude splácet částku, kterou mu soud určí, tak aby měl v podstatě jistotu, že ta insolvence bude úspěšná. Myslím si, že to je transparentní řešení, je to i řešení, kde můžeme využít třeba moderní technologie, můžeme využít umělou inteligenci, která na základě těch částek, které lidé vydělávají při různém postavení, vzdělání, situaci na trhu práce, pracovní kvalifikaci, tak dokáže navrhnout tu základní kotvu, ze které ten soudce může vycházet. Může si to samozřejmě soudce upravit, pokud tam jsou nějaké důvody zřetele hodné, ale docílíme díky použití těch moderních nástrojů toho, že to bude vyvážené napříč republikou a vyhneme se tak případné turistice, která by mohla mezi soudy v tomto vzniknout.

Chtěl bych navázat i na to, o čem mluvila paní zpravodajka, že bychom skutečně měli usilovat o to, aby bylo koncepční nastavení na tom pomezí mezi exekucemi a insolvencemi, protože pokud chceme dostat víc lidí na legální trh práce z těch, kteří dneska různými fiktivními způsoby neplatí svoje závazky, tak musí být pro předluženého člověka výhodné za prvé přejít do insolvence, aby ty dluhy platil a po určité době se dostal z dluhové pasti, a současně pro něj musí být výhodné pracovat. Bohužel, když se podíváme na komplexní nastavení různých sociálních dávek, výše strhávaných částek v insolvencích, v exekuci, tak ne vždycky je výhodné, aby ten člověk pracoval a nebral ty různé druhy sociálních podpor.

Současně jsem chtěl upozornit na to, že na Ministerstvu spravedlnosti je zpracovávána už mnoho měsíců analýza, která se týká exekucí, je to opět na základě programového prohlášení vlády, která by měla vyhodnotit dosavadní opatření, protože abychom řekli pravdu, tak historicky se provedla celá řada změn, můžu jako jednu za všechny uvést chráněný účet, a ten dopad, který tyto změny měly, tak je v podstatě nulový. Chráněný účet má v České republice několik desítek osob - ne desítek tisíc osob, desítek osob. Takže když si vzpomeneme na to, jak jsme tady spontánně svolávali schůze, mimořádné schůze k tomu, aby se něco takového připravilo, a v praxi to nemá efekt, a ta celá řada ustanovení v tom exekučním řádu byla schválena prostě tak, že nemají v reálu efekt, tak je to něco, na co bychom si měli dávat do budoucna velký pozor, aby ty změny, co tady schválíme, skutečně vedly k nějakému zlepšení. Myslím si, že třeba to zastavení bagatelních exekucí, které jsme schvalovali naposledy, tak tam se ukazuje, že ten efekt bude výrazně větší.

Další anebo vlastně poslední důležitá věc, kterou jsem chtěl zmínit, je, že my musíme opravdu pomoci zaměstnavatelům, aby nebyli zahlcováni nesmyslnými papíry, kdy když mají jednoho zaměstnance, který má třeba šest exekucí, tak každý exekutor posílá tomu zaměstnavateli speciální papír, aby zjistil, jestli je možné provádět srážky ze mzdy. Pro ty malé živnostníky, kteří mají několik málo zaměstnanců a vezmou nějakého člověka, který je třeba v těch exekucích, tak je to obrovské zbytečné zatížení. A jestli chceme šetřit lidem byrokracii, tak myslím si, že tady je místo, kde bychom měli začít. Možná poprosím pana ministra, aby vnímal, prostřednictvím pana předsedajícího, přece jenom o něco lépe, protože možná to bude nějaké orientační vodítko pro další diskuse. Měli bychom se skutečně zaměřit na to, abychom pomohli těm zaměstnavatelům, aby nedostávali na jednoho člověka šest různých papírů, když má šest exekucí od šesti exekutorů, vyřizovat srážky ze mzdy, pro ty malé živnostníky je to opravdu strašný problém. Odrazuje to vůbec od toho dělat nějakou práci a brát tyto lidi, které bychom potřebovali na trhu práce. Takže bavme se o tom, jak to vyřešit, aby tam byl třeba informační systém, kde se to poshromáždí, abychom věděli, kolik těch exekucí ten člověk má, kde má nařízené srážky ze mzdy, a ten exekutor se jenom podíval do toho informačního systému. Ostatně na Ministerstvu práce a sociálních věcí se teď bude podle našich koaličních dohod dělat informační systém pro dohody o provedení práce, takže tam stát uvidí, kolik těch dohod je napsaných na každého člověka, a tímto způsobem je možné na to navázat i informační systém Exekutorské komory, abychom viděli, kde jsou nařízené ty srážky ze mzdy, a exekutor už pak nemusel otravovat toho zaměstnavatele, ale jenom měl funkční evidenci, ze které si to vyjede. Když se nám podaří takovouhle evidenci zavést, tak to může znamenat, i že bude možné jednoduše vyjet každému dlužníkovi - podívej se, tohle to je seznam tvých exekucí, které běží, dá se spočítat výhodnost insolvence pro konkrétní případ podle příjmů dané osoby, nebo jestli má nadále platit ty exekuce, a dá se vyjet třeba online potvrzení o bezdlužnosti, kdy se zase setkáváme s případy, kdy třeba veřejné zakázky dostávají entity, které na sobě mají nařízené exekuce a nemají takové to potvrzení bezdlužnosti, které by si mohl státní orgán jednoduše vytáhnout z té evidence.

Takže to jsou určitá témata, na která bychom se mohli do budoucna zaměřit, ať už při samostatné diskusi o vyhodnocení té analýzy k exekucím, nebo teď v rámci druhého čtení, když budeme hledat, tak jak říkala i paní zpravodajka, tu cestu, jakým způsobem skloubit insolvence právě s exekucemi, které jsou jejich předstupněm. Děkuji za pozornost a těším se na budoucí diskusi.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní tedy řádně přihlášení do obecné rozpravy. Jako první vystoupí paní poslankyně Taťána Malá, připraví se Patrik Nacher, Ivana Štefanová. Prosím.

Poslankyně Taťána Malá: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím, abych se mohla ještě vyjádřit k tomuto předkládanému návrhu novely insolvenčního zákona i v obecné rozpravě, a to proto, že v té zpravodajské správě jsem považovala za seriózní uvádět fakta, nikoliv názory a politické postoje.

Jak už tady bylo opakovaně řečeno, cílem nové legislativní úpravy oddlužení je především zkrátit dobu oddlužení u podnikatelů a i nepodnikajících fyzických osob na tři roky. Vláda se rozhodla toto nařízení rozšířit a ta předpokládaná změna je v tuto chvíli skutečně předmětem intenzivních debat v rámci odborné veřejnosti. A já musím konstatovat, že se jím zabývala i insolvenční sekce České advokátní komory, která je k tomuto tisku poměrně velmi kritická a z jejíhož stanoviska si dovolím citovat i některá čísla.

Jak už jsem říkala, těch podnikatelských dluhů je zhruba 5 %, tak přesné číslo podle statistiky Asociace insolvenčních správců jsou 3,81 %. To, že ty novely z roku 2017 a 2019 umožnily prakticky spotřebitelům téměř nulové oddlužení, a to na základě široké a velmi podrobné politické diskuse, je taky pravda. A je podle mého názoru namístě debatovat a položit si otázku, zda tenhle návrh nepředstavuje skutečně hazard a ohrožení dosavadní nastolené jakési rovnováhy mezi právy věřitelů a dlužníků. Myslím si, že je potřeba - ačkoliv předem deklaruji, že my jako hnutí ANO budeme souhlasit s tím, aby tento zákon byl posunut do druhého čtení - toto téma skutečně otevřít a začít o tom hovořit, protože po přijetí téhle právní úpravy skutečně klesne to uspokojení věřitelů a je potřeba otevřít tu debatu nad tím, zda jsme připraveni nějakým způsobem ochránit nejen práva dlužníků, ale i práva věřitelů, a to tak, abychom se tady nedostali v uvozovkách do devadesátek, kdy budou věřitelé vymáhat své pohledávky baseballovými pálkami a podobně. Myslím si, že to nikdo z nás nechce, a proto je potřeba, abychom o tomto tisku skutečně vedli seriózní a intenzivní debatu, abychom dokázali ošetřit povinnosti dlužníků v rámci toho oddlužení a aby ta kontrola byla skutečně důsledná. ***