(17.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
V dnešním stavu je to tak, že spotřebitel může splatit zdarma každoročně až čtvrtinu z původní výše úvěru nebo celý úvěr na konci fixace. To znamená 25 % z původní výše, ne z toho, co zbývá k doplacení. Jinými slovy, stávající právní úprava říká, že za čtyři roky, pokud toto využijete, můžete bezplatně předčasně splatit tento úvěr - samozřejmě po konci fixace. Dále může spotřebitel splatit svůj úvěr kdykoli zdarma i v případě složité životní situace spojené s úmrtím, dlouhodobou nemocí nebo invaliditou. To platí již dnes.
My navrhujeme jako vláda v tomto návrhu další životní situace, kdy by platilo pravidlo, že je nárok splatit to zdarma, bezplatně, a to při prodeji nemovitosti, pokud ji vlastníte déle než dva roky, anebo při vypořádání společného jmění manželů. Myslím si, že to je zcela obvyklá životní situace, že v takovém případě je například potřeba prodat tu nemovitost nebo se o ten majetek nějak spravedlivě podělit. To si myslím, že není předmětem nebo nebude předmětem politických sporů. Koneckonců ten návrh je inspirován pozměňovacím návrhem, který v tom nedokončeném projednání v minulém volebním období podal pan poslanec Nacher, pokud mě paměť neklame.
A pak je věc, která se nejvíce debatuje v tom veřejném prostoru. Dovolte mi, abych k tomu řekl pár vět. A současně chci říct, že na tomhle konkrétním bodě tento návrh zákona nestojí a nepadá s tímto ustanovením. A můžeme se přesvědčovat, jestli ano, nebo ne, moje přesvědčení je, že náklady na předčasné splácení úvěrů, které vzniknou bankám, zaplatí spotřebitel. Otázka je - a je to legitimní a můžou se na to lišit názory - jestli to zaplatí všichni spotřebitelé, což je dnešní stav, kdy bezesporu to riziko a zkušenost minulých let banky promítají a ti, kteří poskytují úvěry, do své standardní úrokové míry, anebo zda to zaplatí pouze ta část klientů, která se rozhodne, pokud nesplňuje ty všechny ostatní podmínky, zdarma předčasně splatit hypotéku. Já si myslím, že lepší a spravedlivější přístup je varianta B, aby ty náklady platili ti, kteří tuto možnost využijí. My jsme navrhli 2 % na úrovni z předčasně splacené částky. V té debatě... bezesporu jsme připraveni vést debatu, jestli 2 % je správně a jestli to zastropování nemá být pouze procentuální, nebo má být případně i absolutní částkou.
A teď mi dovolte, abych velmi krátce... Pokud bude zájem, tak jsem určitě schopen vám to distribuovat všem, poslat shrnutí regulace v členských státech EU v této oblasti, informace jsou platné k 27. červenci letošního roku, takže nemohou být zachyceny, pokud v některých ostatních státech probíhá legislativní proces, tak tam samozřejmě může být.
Posuzovali jsme několik možných případů a porovnávali jsme, jak to je u ostatních členských států. Až to pak budete číst, tak je tam dvakrát zkratka České republiky, CZ - je tam stávající stav a CZ s hvězdičkou je navržený stav, abychom měli v tom srovnání i stávající stav i navržený.
Předčasné splácení zdarma během fixace bývá v členských státech EU podmíněno oprávněným zájmem, v tomto případě - prodej, smrt, nemoc, invalidita, nezaměstnanost - v Německu, Francii, Česká republika - stávající stav, Česká republika - nový stav. Dále to bylo umožněno a omezeno do jistého procenta dlužné jistiny, například 20 %, to znamená, že můžete splatit to procento, například 20 % - Nizozemsko, Rakousko, Česká republika - stávající stav, Česká republika - nový stav.
Pak je to omezeno, může to být omezeno, to předčasné splacení zdarma, do určité výše úvěrů, například 20 000 eur, to má pouze Finsko. Pak může být to právo splacení zdarma během fixace omezeno na hypotéky s krátkou fixací nula až tří let, to má také pouze Finsko. A pak je to umožněno až po uplynutí určité doby trvání úvěrů, například po prvních 12 nebo 18 měsících, to má Itálie a Bulharsko. A to je všechno.
Máme 27 členských států, našli jsme pět možných podmínek, v kterých ten členský stát toto umožňuje, ve dvou je Česká republika a v těch ostatních dvou je dvakrát Finsko osamocené a v tom posledním to je umožněno až po uplynutí nějaké doby od přijetí úvěru - Itálie, Bulharsko. Když sečtu státy, které jakýmkoliv způsobem umožňují s těmi omezujícími podmínkami zdarma předčasné splacení těchto úvěrů, tak je to Německo, Francie, Holandsko, Rakousko, Finsko, Itálie, Bulharsko a my. Omlouvám se, že jsem to takhle počítal, neměl jsem to spočítané, 8 členských států z 27 to umožňuje v některých z těch pěti příkladů. Dvacet tisíc eur je zhruba, když to přepočteme, půl milionu korun. Myslím si, že by to nebylo úplně praktické v České republice.
A pak samozřejmě je druhá situace, kdy vám právo umožňuje v konkrétním členském státě předčasné splácení během fixace, a to bývá spojeno s právem věřitele na úplatu, náhradu vzniklých nákladů či utrpěné finanční ztráty. Bez regulace, to znamená na smluvním základě, je to myslím sedm států - Polsko, Rumunsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Estonsko. Náhrada pouze administrativních nákladů, stávající stav v České národní bance - Česká republika, jinak nikdo. Poplatek, to znamená sedm států, smluvní základ bez regulace v zákoně, vztah mezi poskytovatelem a dlužníkem. Poplatek 1 až 3 % - my navrhujeme 2, někde uprostřed - z předčasné splacené částky bez ohledu na vývoj sazeb na trhu je dalších pět států - Rakousko, Portugalsko, Francie, Slovensko a Bulharsko, 1 až 3 %.
Náhrada ušlého smluvního úroku za období x měsíců následujícího po datu předčasného splácení, to je 3 až 6 měsíců - Belgie. A pak je velká skupina států, takzvaný úrokový rozdíl, to je náhrada ušlého smluvního úroku sníženého o úrok z obdobného nového úvěru, obvykle za období od okamžiku předčasného splacení do konce sjednané fixace. Jinými slovy, když mám desetiletou fixaci a rozhodnu se po osmi letech, tak to období dva roky, když se rozhodnu po šesti letech, tak to období jsou čtyři roky. A je to podmíněno poklesem úrokových sazeb. A tady máme Španělsko, Holandsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Německo, Lucembursko a Česká republika podle návrhu vlády, ne stávající stav. To je tam, kde je administrativní poplatek, jsme jenom my.
A pak je poslední možnost, takzvaný úrokový rozdíl doplněný stropem, to znamená, je to něco podobného, co navrhoval pan poslanec Nacher v poslední volebním období, kombinace toho procenta a zastropování té částky. Je to od 1 do 5 %, je to procento, a to jsou čtyři státy včetně nového návrhu České republiky - to je Španělsko, Lucembursko, Česká republika.
Pokud bude zájem, vyjádří ho třeba předsedové klubů, tak to rozešlu, abych vám nespamoval vaše mailové schránky. Říkám, pokud požádají předsedové klubů nebo zástupce klubu, nemusí to být předseda, rád vám toto srovnání přepošlu, je to opravdu jedna A4.
Pracovníci odborného útvaru sekce finanční trhy na Ministerstvu financí jsou připraveni případně ke konzultacím a podrobnějšímu vysvětlování. Děkuji za pozornost. ***
