Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy? Žádnou další přihlášku nevidím, a je-li tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu a ptám se pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Nevidím zájem. Děkuji.

Nyní budeme hlasovat o návrzích. Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani zamítnutí tohoto návrhu, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Žádnou přihlášku nevidím.

V tom případě přečtu, o čem budeme hlasovat. Dám hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 139, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a tento tisk byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se ptám, zda je zde nějaký další návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Žádný takový návrh nevidím, v tom případě přistoupíme k poslednímu hlasování, kdy v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů o 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 143, proti nikdo. Já konstatuji, že s návrhem jsme vyslovili souhlas a lhůtu na projednání jsme zkrátili na 30 dnů.

Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

A otevírám poslední bod dnešního programu a tím je

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách
obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 459/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Prosím, ujměte se slova.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Já přicházím se zákonem, který je hodně diskutován, ale protože už tady sedíme dnes v podstatě celý den, tak ten úvod zestručním, protože předpokládám, že spousta poslanců a poslankyň ví, o čem ten zákon je, a vidím, že jsou čtyři kolegové a kolegyně přihlášeni, tak to nechci protahovat já.

Čili prosím vás, hlavním cílem návrhu zákona je zapracovat do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení. Další okruh navrhovaných změn reaguje na poznatky praxe a jejich cílem je odstranit některé výkladové nejasnosti, nadbytečnou administrativní zátěž a promítnout některé změny plynoucí z rekodifikace soukromého práva. A konečně návrh zákona obsahuje také zvláštní úpravu rozdělení odštěpením se zánikem účasti všech menšinových akcionářů a rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Karel Haas. A i přes pokročilou denní dobu vás chci požádat, ty z vás, kteří hovoříte, abyste šli diskutovat do předsálí. Děkuju a věřte, že to ocení všichni, kteří zde přednáší své projevy. Prosím.

Poslanec Karel Haas: Vážený pane předsedající, děkuji mnohokrát za slovo. Já to určitě nedokážu tak skvěle jako pan ministr spravedlnosti, nicméně se také pokusím být věcný a stručný.

Sněmovní tisk číslo 459, zjednodušeně řečeno novela zákona o přeměnách, byl předložen vládou na základě plánu legislativních prací vlády pro rok 2022. Vládě byl předložen na konci loňského roku. Legislativní radou vlády v plném složení, včetně jejích pracovních skupin, to chci zdůraznit, byl projednán 26. 1. letošního roku na jejím zasedání.

Je nutné zdůraznit, že jako celek byl návrh zákona Legislativní radou vlády jednoznačně podpořen. Mohl bych tady ten závěr ze stanoviska Legislativní rady vlády z 26. 1. 2023 citovat, ale je veřejně dostupný v eKLEPu, to znamená, citoval bych něco, co si všichni můžete přečíst. S tím, to nemá cenu ze strany mě jako zpravodaje zakrývat, že Legislativní rada vlády vyslovila řekněme nesouhlas, odborný nesouhlas s jedním jediným bodem. Já za chvilku řeknu, kolik celkově novelizačních bodů návrh zákona obsahuje. Vláda schválila finální verzi návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně na svém zasedání 17. 5. a předložila ho do Poslanecké sněmovny 31. 5.

Co se týká obsahu projednávaného sněmovního tisku 459, tak velmi zjednodušeně řečeno, opravdu ta materie je obsáhlá, tak návrh obsahuje, řeší čtyři řekněme okruhy bodů. Za prvé se jedná o implementaci novely evropské směrnice o přeměnách. To je jeden bod. Za druhé, nebo druhým bodem je, že návrhem zákona se implementují některé závěry Soudního dvora Evropské unie k přeměnám obchodních společností, zejména k přeshraničním přeměnám. Třetí bod, že samozřejmě zapracovává některé poznatky. Návrh zákona zapracovává...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale požádám jak v levé části, tak v prostřední části i v pravé části o ztišení. Prosím, pokračujte.

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Návrh zákona zapracovává některé poznatky z české právní praxe k platnému a účinnému zákonu o přeměnách. A ten čtvrtý obsahový aspekt návrhu zákona je, že řekněme odstraňuje některé dílčí nedostatky aktuálně platné a účinné úpravy.

To, co je velmi důležité, já myslím, že to je velmi důležité i z pohledu našeho dnešního rozhodování a vpuštění návrhu zákona druhého čtení, je, že transpoziční lhůta pro Českou republiku k implementaci evropské směrnice již uplynula, to chci zdůraznit, 31. ledna tohoto roku. Takže i za mě jako zpravodaje, tím snad nijak roli zpravodaje nepřekračuji, jednoznačně podporuji posunutí návrhu zákona přes první čtení tak, abychom se nějakým způsobem přiblížili k finální transpozici, u které už nám lhůta uplynula.

Já jsem tady zdůraznil, že návrh zákona jako celek je správný, jako celek má jednoznačný doporučující závěr i Legislativní rady vlády. Návrh zákona obsahuje celkem 315 změnových bodů. Z těch 315 změnových bodů je 314 bezproblémových. A bylo by zase ode mě nekorektní nezmínit, že návrh zákona má jeden bod k další konstruktivní diskusi. Připodobnil bych to k dnes projednávané novele insolvenčního zákona, kde si myslím, že tady proběhla také odborná debata, a byla shoda, řekl bych, napříč Poslaneckou sněmovnou o tom, že se budeme novelou insolvenčního zákona zabývat v rámci výboru v rámci druhého čtení a dalších fází legislativního procesu, tak si myslím, že je to velmi podobná situace. Z 315 změnových bodů je 314 naprosto bezproblémových a novelizační bod 211 je bod, který si myslím, že si zaslouží konstruktivní, odbornou, věcnou debatu s předkladatelem, to znamená s Ministerstvem spravedlnosti, v rámci dalšího legislativního procesu. Tolik ode mě na úvod má zpravodajská zpráva. Děkuji mnohokrát.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji čtyři řádně přihlášené a jedno přednostní právo. Nejprve tedy vystoupí pan poslanec Karel Havlíček. Jenom poprosím pana poslance Patrika Nachera, aby si odhlásil faktickou poznámku, protože tou se reaguje na probíhající rozpravu. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, no, nezávidím vám to, pane ministře, ani vám, pane poslanče Haasi, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste to krásně řekl: 314 bodíků je v pořádku a jen ten poslední, 315., ten se nám nelíbí. Tak skvělé, tak máme auto, kde je 314 skvělých náležitostí, vybavený a jen to jedno nefunguje, a to je to, co má brzdit.

Samozřejmě že víme, že lex ČEZ II je špatně, a vy to víte velmi dobře. Vůbec nezpochybňuji tu implementaci evropské směrnice. Ta je jasná, bezproblémová. Přeskočme 314 bodů, tím spíše je logika věci, proč tady řešíme ten jeden šílený bod, který se samozřejmě váže pouze, to zdůrazňuji, pouze na společnost ČEZ, a neschovávejme se, že za tím je něco jiného. Principiálně jakýkoliv lex, a dosaďme si za tím, co chceme, je špatně a jsem přesvědčen, že tohle musí být názor většiny rozumně uvažujících lidí.

Abychom si rozuměli, já dokonce i chápu to, že vláda chce řešit společnost ČEZ. To má logiku, a popravdě řečeno, i my bychom na vašem místě společnost ČEZ řešili zejména s ohledem na energetickou krizi, která byla, kdy se prokázalo to, že manévrovací prostor ve společnosti ČEZ je poměrně malý, pokud máme vůbec cokoliv dělat s cenami energií. A navíc je tady ještě jeden faktor, kterému také rozumím velmi dobře, i když musím říct, že ještě když jsem byl ministr, tak jsem ho dost odmítal a hádal jsem se s minoritními akcionáři. Dneska musím říct, že jim musím v lecčem zdát za pravdu, a to je budování jádra. ***