(11.20 hodin)
(pokračuje Ondřej Lochman)
Zmíním alespoň některé z pozměňovacích návrhů, které... nebo vypíchnu ty hlavní, které tam zaznívaly, a ta diskuse, která byla na hospodářském výboru. Jednalo se rozšíření příloh, anebo samotné vložení do zákona o jednotlivé silnice I. třídy, ať už je to I/45, nebo 1/46 nebo 1/56, anebo také plynovodu. Tu nejznámější diskusi jsme měli asi o plynovodu, který je známý pod jménem Stork II nebo Štork II, chcete-li. I tento návrh zde je a je to rozšíření pro strategické stavby o plynovod DN 1000 Bezměrov Libhošť. Jsou zde také - a to už nebudu říkat konkrétně - ale zde je několik úseků elektrického vedení, které zde je zmíněno, to je mezi těmi více než třemi desítkami pozměňovacích návrhů, a těch návrhů je tam několik. Dále jsou také například stavby drážní, ať už je to třeba stavba dráhy z Prahy do Mladé Boleslavi a dále do Liberce. Mezi těmi pozměňovacími návrhy, a opravdu vybírám jenom ty největší, o kterých byla největší diskuse, je například také možnost výstavby takzvané gigafactory anebo zrychlení povolení při těžbě lithia nebo nerostů. Diskutovány byly především štěrkopísky.
Většina pozměňovacích návrhů, které zde jsou, jsou buď, aby byly zavedeny nové liniové stavby do tohoto zákona, nebo strategické investice státu, anebo potom jde o zrychlení a zefektivnění přípravy těchto staveb, ať už o to, aby se zkrátily termíny či rozsah možnosti odvolání během toho správního řízení, nebo je to možnost například včasnějších výkupů státních investorů, ať už se jedná o ŘSD, nebo Správu železnic.
To jsou asi ty hlavní věci, které jsem chtěl zmínit. Mimo jiné pro ty budoucí roky jsou to také pozměňovací návrhy směřující například k zrychlení výstavby elektricky dobíjecích stanic nebo vodíkových stanic a další jednotlivé věci, například zrychlení těžby lithia, jak už jsem říkal. Takže to jsou ty hlavní věci, které zde jsou, ty hlavní pozměňovací návrhy. A také to byly především diskuse o zkracování správního řádu nebo zkracování těch lhůt či jednotlivé možnosti odvolávání, tak to byly ty největší diskuse, které jsme na hospodářském výboru měli. K tomu detailnímu usnesení bych se odkázal v obecné či podrobné rozpravě. Nyní děkuji za pozornost a jsem připraven případně na otázky.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které je řada přihlášek. Jako první vystoupí pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec David Šimek, Michael Rataj a další přihlášení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, jak už i můj předřečník řekl, nebavíme se vlastně pouze o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ale i další infrastruktury, která s tím souvisí, a za mě je určitě potřeba se bavit o urychlení výstavby elektronických komunikací, o zjednodušení výstavby jak už vodohospodářských staveb, tak také energetických.
Já vás seznámím se čtyřmi pozměňovacími návrhy, které jsem vložil do systému pod čísly 3371, 3372, 3373 a 3374, a jejich společným jmenovatelem je právě snaha pomoci rozvoji a výstavbě moderních sítí elektronických komunikací. Je to právě i v souvislosti s vyhlášenou digitální dekádou, která se nám ani na poli evropské nedaří úplně naplňovat, a právě tyto pozměňovací návrhy jsou zaměřeny na tuto oblast. Můj první návrh urychlí proces výstavby sítí elektronických komunikací a zásadně zvýší počet domácností, které budou propojeny vysokorychlostním internetem. Má za cíl rozšířit stavby, k nimž je kompetentní k vydání povolení záměru krajský úřad o stavby sítí elektronických komunikací. Jedná se právě o stavby páteřního charakteru, které jsou klíčové pro rozvoj digitalizace České republiky, a rozhodování o těchto stavbách právě z toho důvodu je třeba svěřit do takové správní úrovně, která bude schopna o těchto stavbách rychle, odborně a jednotně rozhodovat, což naplňuje právě úroveň krajských úřadů. Zároveň je třeba obdobnou odbornost zajistit i v rámci odvolacích řízení. V případě, že bude prvoinstančně rozhodovat krajský úřad, pak by byl odvolacím orgánem Dopravní a energetický stavební úřad. To je ta změna číslo 1.
Druhý návrh navazuje na dobrou zkušenost, kterou máme právě se zákonnými služebnostmi. Jejich zavedení do právního řádu se ukázalo jako velmi prospěšné a výrazným způsobem přispělo ke snížení administrativní zátěže jak pro stát, tak pro podnikatele v elektronických komunikacích, ale také pro samosprávy. S ohledem na tuto zkušenost se osobně domnívám, že je vhodné tento institut rozšířit právě i na subjekty samospráv a současně i rozšířit okruh staveb, které budou moci být v zákonné služebnosti využity, a to právě o anténní stožáry. Ty jsou nezbytné pro rozvoj vysokorychlostních bezdrátových sítí. Navíc i v důsledku aplikační praxe navrhuji možnost zapisovat služebnosti do katastru nemovitostí ihned, a tedy i takto díky tomu zaplatit vlastně vlastníkům nemovitostí dříve.
Třetí můj návrh zavádí fikci úplnosti žádosti pro vybraná správní řízení v případě nedodržení lhůt pro výzvu k odstranění žádosti. Po uplynutí lhůty by tak správní orgán musel žádost posoudit jako úplnou a bez vad. Tady pro názornost odcituji přímo z návrhu, kde uvádím, že "v řízeních o vyjádření o závazné stanovisko nebo o povolení záměru pro stavbu infrastruktury elektronických komunikací, nevyzve-li příslušný správní úřad stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad v žádosti nejpozději do 10 dnů od podání žádosti, považuje se žádost za úplnou a bez vad". I když se to může zdát jako zásadní zásah, tak to rozhodně přispěje k urychlení výstavby a nepovažuji to za přemrštěný požadavek na kapacity úřadů, a také právě v tomto návrhu navrhuji účinnost až od 1. 1. 2026, aby se dotčené úřady mohly na toto připravit.
Poslední návrh spočívá v tom, aby se souhlasy vlastníka nedokládaly v řízení o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace v případě záměrů, které jsou drobnými stavbami a zároveň jsou stavbami technické infrastruktury. Tady se to skutečně týká veškeré infrastruktury, ať už elektronických komunikací, tak vodovodů, tak energetiky. Stávající stav je dnes takový, že vlastní komunikace může znemožnit vlastní realizaci stavby, k níž stavebník získal i práva prostřednictvím vyvlastňovacího řízení, protože stavebník nezíská rozhodnutí silničního správního úřadu o zvláštním užívání pozemní komunikace, a to právě proto, že nedoložil zákonem požadovaný souhlas vlastníka komunikace, který už ale předtím ve stavebním řízení byl účastníkem a mohl se vyjádřit. Takže tady máme vlastně zdublování toho práva jako takového, a to mi přijde docela nesmyslné.
Vlastníci pozemní komunikace totiž skutečně mohou využít toho, že k žádosti o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace je nezbytný jejich souhlas, a ačkoliv se právě ve stavebním řízení nevyjádřili, nepodali rozpor, podají rozpor až v tomto kroku, odmítnou vydat souhlas, případně jej vydají jako nesouhlasný anebo jej podmiňují jiným neodůvodněným plněním či kompenzacemi. Úprava je tak zatížena obstrukčním potenciálem vlastníků komunikací. To může v důsledku přinést znemožnění rozvoje staveb, a to staveb technické infrastruktury včetně energetických vedení i tam, kde jiné technické řešení než se zásahem do pozemní komunikace buď neexistuje, nebo je neúměrně složité a drahé. I v případě bezproblémového postupu vlastníků pozemních komunikací však může dojít i u čistě zákaznických staveb, jakými jsou přípojky technické infrastruktury, k administrativou podmíněnému oddálení realizace o dva až tři týdny. ***
