(9.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Závěrem tedy navrhnu jménem SPD usnesení, které potom načtu ještě v obecné rozpravě, o kterém se tedy bude v souladu s jednacím řádem hlasovat ještě v prvním čtení: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a doporučuje vládě České republiky, aby rozpočet koncipovala tak, aby byly více zohledněny potřeby českých občanů a firem, a stanoví, že nejpozdější termín předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je 21. den od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády." Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní můžeme přistoupit k otevření bodu. Já tedy otevírám bod číslo
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024
/sněmovní tisk 549/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Poprosím o chviličku strpení, než dorazí do sálu. (Poslanec Okamura navrhuje mimo mikrofon, že přečte usnesení.)
Jenom konstatuji, že zatím není otevřena rozprava. Poprosím ještě o chviličku strpení, je to podle informací ze sálu půl minuty.
Pan ministr je zde, já ho tedy poprosím, aby se ujal slova. (Odmlka.) Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Omlouvám se za mírné zpoždění, ale poměrně netradiční angažmá, že před otevřením bodu rozpočtu je vystoupení k rozpočtu, ale akceptuji. Jak jsem si to myslel, pan předseda řekl svoje a odešel. No tak...
Dovolte mi, abych jménem vlády České republiky vám představil návrh státního rozpočtu na rok 2024. Návrh rozpočtu vychází z makroekonomické predikce, která byla publikována v srpnu letošního roku. Tuto predikci posoudil podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti také nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy, označil ji jako realistickou. Stejně tak jsme nechali posoudit to, o čem mluvil pan předseda Okamura, to znamená mezi srpnem, kdy ten návrh rozpočtu byl vložen do eKLEPu, a 27. zářím 2023, kdy ho schválila vláda, jsme navýšili příjmy státního rozpočtu. Pokud budu mluvit o daňových příjmech, které posuzuje výboru pro rozpočtové prognózy, tak to bylo 6 miliard korun a vycházelo to z nové informace z rozhodnutí vlády, která otevřela - především na žádost našich zaměstnavatelů - pracovní trh pro pracovníky z třetích zemí, to znamená mimo země Evropské unie. Počítá se se zapojením až 20 000 pracovníků z třetích zemí na pracovní trh a stejně tak se počítá s tím, a jsou to odhady Ministerstva práce a sociálních věcí, zhruba dalších 20 000 ukrajinských uprchlíků se proti stávajícímu stavu zapojí do pracovního trhu v České republice. I toto zvýšení jsme poslali výboru pro rozpočtové prognózy. Ten výbor, jak všichni víte, má devět členů. Osm členů z devíti to označilo jako realistické, to znamená, odpovídající těm podkladům, jeden jako obezřetnostní, to znamená, je to spíše pesimistické, jeden člen říká, že by ty příjmy mohly být odhadnuty i výše. Současně jsme navýšili odhad příjmů, kolik si vezme stát ze svých státních firem formou dividend, a 1 miliarda to navýšení bylo souvztažné na evropské peníze.
Pojďme si připomenout základní parametry makroekonomické predikce na příští rok. Hrubý domácí produkt v nominální hodnotě se odhaduje na 7,751 bilionu korun. To číslo je důležité proto, že jsme v letošním roce výraznou většinou za podpory výrazné části poslanců hnutí ANO uzákonili 2 % HDP výdaje na obranu, z tohoto čísla se to vlastně posuzuje a odpovídá návrh rozpočtu obranných výdajů odhadované nominální hodnotě HDP v roce 2024. Podrobněji se potom k výdajům na obranu vyjádřím v oblasti, kdy se budu věnovat výdajům státního rozpočtu.
Reálný domácí produkt odhadujeme, že poroste o 2,3 % v příštím roce, a průměrná roční inflace podle této predikce je odhadovaná na 2,8 procentního bodu, to znamená návrat do tolerančního pásma, které má Česká národní banka. Jak zase opět všichni víme, inflační cíl jsou 2 % roční inflace a toleranční pásmo 1 %. Pokud si porovnáme odhady Ministerstva financí s odhady ať už domácích, nebo zahraničních institucí, které pravidelně publikují makroekonomický výhled pro Českou republiku, je třeba říct, že ta čísla nijak nevybočují z odhadů, které má Česká národní banka a další renomované instituce. Odhaduje se, že míra nezaměstnanosti zůstane na nízké úrovni, zhruba 2,7 %. Odhaduje se, že objem mezd a platů by mohl růst o 6,1 %, což znamená, když to porovnáte s odhadovanou mírou roční inflace, v příštím roce dojde k nárůstu reálných mezd.
Celý návrh rozpočtu sleduje stejně jako v rozpočtech na roky 2022 a 2023 tři základní cíle: snižování deficitu státního rozpočtu, snižování deficitu veřejných financí, to je první cíl, druhý cíl je udržení sociálního smíru v České republice a třetí cíl je investiční aktivita státu. Proti předchozím rozpočtům tady máme dva, respektive tři zákony, které mají charakter mandatorních nebo kvazimandatorních výdajů a které byly uzákoněny v loňském nebo v letošním roce. Již jsem mluvil o 2 % výdajů HDP na obranu, čímž začneme plnit náš dlouholetý závazek jako členského státu NATO. Musím říct, že i po splnění tohoto závazku 2 % budeme určitě v druhé polovině států podle výše obranných výdajů vůči HDP. Ta 2 % jsou vlastně minimální hodnota dohodnutá a my to budeme po letech plnit.
Druhý zákon, který jsme tady schválili a poprvé se použije pro rok 2024, je zavedení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Budu o tom podrobněji mluvit v části, která se bude věnovat výdajům. Dále jsme uzákonili pro pedagogické pracovníky garanci 130 % průměrné mzdy v ekonomice České republiky. Zaznamenal jsem debatu, z jakého čísla to počítat. Reálně v této chvíli, ve chvíli, kdy vláda poslala návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny a v měsíci, kdy budeme projednávat rozpočet, to znamená mezi zářím a prosincem letošního roku, jediné číslo, které máme k dispozici, ověřené, publikované Českým statistickým úřadem, je průměrná mzda za rok 2022. Je to vlastně obvyklá metodika, používá se například při stanovení platů ústavních činitelů.
V prvním čtení se máme zabývat podle zákona vlastně třemi základními parametry návrhu vládního rozpočtu, a to jsou celkové příjmy, celkové výdaje a z toho vyplývající deficit nebo přebytek státního rozpočtu. Tak si to porovnejme s letošním rokem, kdy pro letošní rok bylo rozpočtováno 1,928 bilionu příjmů včetně evropských peněz. Pokud se bude mluvit o českých příjmech od českých daňových poplatníků, je to 1,788 miliardy. Pro příští rok odhadujeme celkový nárůst o 12 miliard včetně evropských peněz. Pokud si vezmeme jenom příjmy českého státního rozpočtu, nárůst bude 22,7 %, to znamená, z celkového objemu příjmů je to nárůst o 0,6 %, a pokud se týká příjmů českých daňových poplatníků, je to 101,3 %, to znamená růst o 1,3 %. ***
