(15.40 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)

Proto jsme v loňském roce spustili takzvanou Novou zelenou úsporám Light. Je to přímo program, který je zacílen na lidi, kteří pobírají důchod, ať už starobní, nebo invalidní, a na lidi, kteří mají příspěvek na bydlení. Smyslem tohoto programu je, abychom právě neřešili jenom důsledky nějaké situace, ale pomohli těm lidem v konkrétních nemovitostech udělat opatření, jako je výměna oken, dveří, zateplení fasády, zateplení stropů a podlah, aby díky této investici ti lidé efektivně snížili náklady na vytápění, ať už topí čímkoliv. To je ta cesta - odstraňovat a řešit příčiny, nikoliv jenom dohánět komplikovaně důsledky. Ten systém je dneska nastaven tak, že je dokonce umožněna i výplata zálohy. A díky lidem z místních akčních skupin tito lidé dělají perfektní poradenství v terénu, takže už víc jak 40 000 lidí v této zemi, 40 000 nemovitostí využilo tuto podporu, která opravdu řeší smysluplně příčinu. A trvale těm lidem - trvale - snižuje náklady na bydlení.

Podobně jsme zacílili právě i ten program Oprav dům po babičce. Zase, snažíme se, aby to bylo maximálně jednoduché, aby u těch lidí, kteří nemají aktuálně finanční prostředky a je pro ně problém si třeba vzít někde nějaký úvěr, tak je tam zase systém zálohy, který zdostupní to, aby i třeba ta mladá rodina, mladí začínající manželé, takovouto investici na té své nemovitosti, ať už ji zdědili, nebo koupili, mohli udělat. To jsou ty konkrétní smysluplné kroky, aby tyto formy dotací nebyly jenom výsadou lidí, kteří mají vysoké příjmy a kteří si fotovoltaiku a zateplení mohli udělat před čtyřmi, pěti, šesti lety, ale aby toto bylo dostupné opravdu všem lidem, kteří toto potřebují, kteří mají svoji nemovitost anebo bydlí v nějaké formě nájemního bydlení, například ve formě bytového družstva. I na ně tyto programy pamatují. A to jsou zase konkrétní změny, konkrétní smysluplné věci, které se myslím daří dobře dělat a které pomáhají lidem v této zemi a které vedou k tomu, že třeba i posilujeme naši konkurenceschopnost, snižujeme náklady nejenom v domácnostech, ale i ve firmách, ve veřejném sektoru, a v tomto je potřeba pokračovat.

Já bych mohl ten výčet ještě také obohatit o nějaké další konkrétní věci, ale budu případně připravený na konkrétní debatu, která může k těmto tématům vyvstat. Já jsem se snažil tady vystihnout ty nejpodstatnější věci. To, že se snažíme dělat cílená opatření na ty skupiny osob, které to opravdu potřebují, pomáhat nejenom našim seniorům, ale pomáhat rodinám, rodinám s dětmi, lidem, kteří mají hendikep, lidem, kteří z objektivních důvodů a ne vlastní vinou prostě třeba pracovat nemohou. Ale u těch ostatních, kteří pracovat mohou, děláme kroky k tomu, aby se do pracovního trhu daleko více zapojili. A zároveň lidem, kteří třeba v minulosti udělali v životě chybu nebo někdo z jejich blízkých a upadli do těch exekučních pastí, tak aby se z nich mohli dostat efektivněji.

Tady třeba chci ocenit, že na tomto tématu je tady třeba i dobrá spolupráce dlouhodobě se zástupci dnešní opozice. Před dvěma lety to bylo obráceně, třeba kolega Marek Výborný tady spolupracoval s Patrikem Nacherem celou dobu zhruba tří let na tomto tématu společně, myslím si, že velmi dobře. Říkám to proto, aby i veřejnost, která nás sleduje, neměla pocit, že tady je Sněmovna, která se jenom hádá, byť někdy některým projevům zástupců opozice ne úplně rozumím a nechápu ani některé jejich výroky, které tady zaznívají, protože zjevně nejsou minimálně pravdivé, nebo jsou nepravdou, je tady ale celá řada věcí, které se nám daří společně ve prospěch občanů, ve prospěch této země dělat i ve spolupráci širšího politického spektra, jak už v době minulé, kdy my jsme byli v opozici, tak i teď. Za to chci poděkovat a byl bych rád, abychom na toto dokázali více navázat, aby tato Sněmovna byla efektivnější, aby to nebyla Sněmovna dlouhých, nekonečných projevů. A proto já už zhruba po více jak třiceti minutách ten svůj projev končím a děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Načtu, že od 14.30 ruší svoji omluvu pan poslanec Okleštěk. A jako další přihlášený s přednostním právem vystoupí pan ministr Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegové členové vlády, kolegyně samozřejmě. Já se pokusím shrnout, co se za ty dva uplynulé roky dělo na Ministerstvu zdravotnictví. Já jsem přemýšlel, zda mám nastoupit na konfrontační notu, mně to ale prostě není dané, já to nemám rád a nepovažuji to za správné, a dělat to tím pádem ani nebudu.

V době nástupu vlády byly kapacity řady ministerstev i Ministerstva zdravotnictví především zaměstnány řešením pandemie covid-19. My jsme nastoupili v prosinci v době, kdy řádila varianta delta, blížila se varianta omikron, v té době bylo naplánováno uzavření státu zase ke konci roku. My jsme slíbili, že stát otevřeme, že nebudou lockdowny a že nebudeme zavírat školy. Na variantu delta pak v lednu, respektive koncem ledna navázala varianta omikron. Uvědomme si, jaká tehdy byla situace. Uvědomme si, jaká kritika se snášela na Ministerstvo zdravotnictví a na mě, stačí si to připomenout. Nicméně my jsme se řídili radami odborníků, řídili jsme se radami členů AntiCovid týmu a výsledek byl, že k 3. květnu 2022 vláda na můj návrh ukončila stav pandemické pohotovosti a všechna zbývající opatření. Samozřejmě jsme zrušili i povinné očkování. Ono se ukázalo, že to byla špatná cesta, i ty země, které o tom uvažovaly, nakonec uznaly, že se mýlily a že to byla chyba. Já to neříkám proto, že bych chtěl, abychom nějakým způsobem vzpomínali, ale je potřeba si uvědomit, co bylo poslední dva roky předchozí vlády a co byl první půlrok naší vlády.

Tím pádem řada agend se zdržela, celé ministerstvo se zabývalo covidem. A vzpomeňme si třeba na ředitelku zahraničního odboru, paní magistru Baťhovou, která je nesmírně schopná osoba, nesmírně výkonná, ale nestarala se a nemohla se starat o svůj odbor, starala se o vakcíny, a tak to bylo s řadou úředníků. Spousta agend a projektů, které jsme za poslední dva roky rozjeli a rozjíždíme, musela začít se zpožděním, protože na začátku bylo celé ministerstvo soustředěno na akutnější problém zvládnutí pandemie. To je pochopitelné a nikdy jsem to nekritizoval a kritizovat to nebudu, protože nikdo nemohl za to, že tento virus se rozšířil tímto způsobem po Evropě. Ale proto bych ocenil, abychom na to nezapomínali, abychom si to znovu a znovu opakovali, uvědomovali si, co bylo v prosinci, co bylo v lednu, v únoru, v březnu. Prostě delta byla v listopadu i v prosinci a byla i v lednu a omikron postupně nastupoval. Nikdo jsme nevěděli, co nás čeká, museli jsme se na to nachystat. Ve spolupráci s relevantními aktéry proto nyní pracujeme na proočkování seniorů a dalších zranitelných občanů proti chřipce a právě covidu. Je potřeba říct, že v posledních dnech se očkuje kolem 10 000 občanů a dostáváme se na čísla jako v uplynulém roce. Stále to nestačí, ta čísla je potřeba zvyšovat. Očkování je opravdu ta správná cesta.

Již během omikronové vlny jsme byli svědkem toho, jak teroristický Putinův režim napadl Ukrajinu, která se mu více než rok a půl hrdinně brání. Česká republika pomáhala, byla jednou z prvních, která pomohla Ukrajině, koneckonců bylo to vcelku logické a správné a já jsem na to velmi hrdý. I díky této naší pomoci, která na Ukrajinu proudí od začátku té šílené agrese, kterou spustil blázen z Kremlu, se Ukrajina již 600 dní brání ruskému útoku a ruské přesile a vraždění civilistů. Prostě tak to je, je to fakt, všichni to víme a nemá smysl to zpochybňovat.

Naše vláda také zvládla výzvu, která přišla teprve podruhé za naše členství v Evropské unii, a to předsednictví v Radě Evropské unie. Hodnocení je samozřejmě na každém, ale pokud se i od evropských partnerů dozvídáte a pokud od nich slyšíte, že se jednalo o jedno z nejúspěšnějších předsednictví za desítky let, tak si myslím, že to o jeho výsledku mluví jasně.

Co se zdravotnictví týče, zkusím být konkrétní. Tak za prvé, čeští muži budou mít screening karcinomu prostaty. Spouštíme jej již od 1. ledna 2024 jako první země v Evropě a podařilo se nám během půl roku prosadit, aby se tento screening dostal na seznam screeningových programů v Evropské unii. Přesvědčili jsme na základě debat s odborníky ostatní ministry i Komisi, aby akceptovali náš návrh, a přehlasovali jsme návrh Komise. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP